Předchozí (315)  Strana:316  Další (317) |
|
|||
316
|
|||
|
|||
2. Družiti strčiti, stecken. Na Slov. —
co kam. Přemysl vdruži (strčil) v zemi otku. Dal. Družka, y, f., vz Družička. Rada zvíř.
Gespielin. Družní = což druha jest, Gesell-; družný,
gesellig. Jg. Družní stav. Výb. I. Družnictvo, a, n., Gefolge. Rk.
Družnosť, i, f., Geselligkeit. Jg.
Družný, společný. D. vlaštovice. Sněmy.
Gesellig. Družstvo, a, n., družství, í, n. = přátel-
ství, dobrodružství, Freundschaft, Gemein- schaft, Gesellschaft, Umgang. — Družstvo = družina, Č, das Gefolge. Drvárna, y, f. = dřevárna.
Drveno, a, n. = poleno, Holzscheit. Na
Moravě. Drvěný = dřevěný.
Dřvi, gt. dřví, pl., f. = dvéře, die Thür.
Výb. I. Nesluší mezi dřvi prsta vložiti. Dal. Rozrazí dřvi mlatem. Rkk. Drvina, vz dřevovina, drvovina, y, f.,
skládá se z vláken po délce vedlé sebe leží- cích. Rostl. Drviště, ě. n., místo, kde dříví složeno.
D. O lesích hájených a drvišti. Půh. Holzstätte. Drviti, 3. pl. -ví, il, en, ení = mýtiti,
holzen, tlachati, schwätzen. Ten drví. L. — co. Mák d. (tlouci). Us. — z koho = smíchy z něho strojiti. Tys ze mne drvil. L. —koho: a) = bíti; b) třásti, lomcovati, beuteln, schüt- teln. Drví ho zima, zimnice. Plk. Drvlík, u, m., zastar., závoj. Binde.
Drvo = dřevo.
Drvoděl, a, m., xylocopa, hmyz. Krok.
Drvohryz, a, m., lymexylon, hmyz. Krok.
Drvokaz, a, m., Holzbohrer, hmyz. Rostl.
Drvonoš, e, m., Holzträger. Jg.
Drvoplav, u, m., Holzschwemme.
Drvoplavec, yce, m., Holzschwemmer. D.
Drvoplavectví, n., Holzschwemmerei.
Drvoplen, a, m., cossus, hmyz. Krok.
Drvoštěp, a, m., vz Dřevosek, Holzhauer;
2. hrubý člověk. Us. Drvoteň, tně, m., na Slov., místo, kde
se dříví štípá. Plk. Drvotočina, y, f., Wurmmehl. Boč.
Drvotočka, y, f., xylophaga, hmyz. Krok.
Drvovina, y, f. = dřevovina.
Drvovrtka, y, f., trypoxylon, hmyz. Krok.
Drý, ve frasi: Přes drý metati = dáviti
se, sich erbrechen. V. Drya, e, f., na Mor. drye = slota, psota;
trápení. Mám s ním drye. Us., Wetter; Plage. Dryáčnice, e, f., Quacksalberin. Jg.
Dryáčnický. Marktschreier-, Plauder-. Jg.
Dryáčnictví, n. Marktschreierei. D.
Dryáčník, a, m., kdo dryák dělá n. pro-
dává. Theriakskrämer. Vz Dryák. Kom. — D. = špatný lékař, Quacksalber, Kom.; plet- kář, darmotlach, žváč, tlučhuba ješitný a vý- chloubavý. Plauderer. KB. 312. Dryada, y, f, z řec, nymfa lesní, stro-
mová. Rk. Waldnymphe. Dryák, u, m., z řec. d-^imó?, #-(>«**-/
i. e. ávtiôoToc, lék proti jedu, proti ukou- snutí n. uštipnutí jedovatých zvířat. Mz. 149. Dryáky léky ve středoveku velmi oblíbené, připravované z rozličných částek rostlinných, |
na prach utřených a s medem smíšených,
jimiž se všecky nemoci léčily. KB. 312. Jako dryák roznášeti (klevety) = klevetati. Ko- runk. — D. = hustá šťáva (povidla z be- zinek). Us. Drya-s, nta, m., jméno řecké.
Dryatka, y, f., rostlina, dryas. Krok.
Drye, dryje, e, f., z řec. r^uúc, = trojka,
Na kostkách ke hraní. Žíž, ciňk nedá, eš, touš nemá, katr, dryje zaplať. Prov., Jg. (= měšťanům a sedlákům nejvíce jest platiti. Vz Gl. l5., Cink). Nedělej mi drye == kusy, mache keine Flausen. Dělá dryje (domýšlí se o sobě). Bž. Z stněm. drie. Mz. 148. Dryhubka, y, dryhubice, e, f., síť na ptáky,
má na prostřední stěně oka malá a na obou pobočních stěnách oka veliká; až 20 loket dlouhá. Sp. Drychnati = spáti, schlafen (pohrdlivě).
Na Slov. Dryksa, y, f., notné uhození, buchta. Der
Schlag, Treff. D. Dryšlák, u, m., z něm. Dreischlag, mimo-
chod, der Trab, Dreischlag eines Pferdes. D-kem jeti, im vollen Trab. — D., a, m., mimochodník, stupák, klusák. Der Pass- ganger. V. Drze, vz Drzý.
Drzesť, i, f., zastr. = drzosť.
Držeti (zastar. ) — chvěti, třásti se, beben,
zittern. St. skl. Drzkota, y, f. = drzosť, rozpustilost',
Frechheit, Ausgelassenheit. Ti hoši jsou samá d. Us. Drznosť, i, f., zastr. D. hriechu. Ms.
Frechheit. Vz Drzosť. Drznouti, znul a zl, utí = smíti. Cizího
žádati nedrzněme. Ms. — Pass., Krok. Drzomluvný, -mluvý, keck im Reden.
Hus. Drzosť (zastar. drzkosf, drzlivosť, drznosť),
i, f. = smělosť, všetečnost', opovážlivosť, Keckheit, Muthwille, Vorwitz, Tollkühnheit. Jg. D. v řeči. V. D, lidská. Jel. D. v hřešení. D. D. mysli všeho ohledující. Kom. — Jg. Drzostný = drzý, smělý, keck, kühn. D.
vzpieranie. Rkk. Drzý, drzí; drzí: V., Kom., Jel., drzý:
V., Kom., Jel. (dle Ht. Sr. ml. str. 229. lépe drzý); kompar. drzejší; drzký, drzlivý, drzný; drz, a, o; adv. drze, drzce; komp. drzeji. D. = nestoudný, všetečný, neskromný, dreist, keck, frech, muthwillig, kühn, frevelhaft, ver- wegen. Jg. D. všetečnost'. V., všezvěd, Kom., řečník, V., ženy. Jel. — v čem: v řeči (bujný), V., v hrdosti. Leg. — k čemu: k mluvení. August. Držací, Halt-. Rk.
Držáček, čku, m., Halter. D. ubrouskový.
Rk. Vz Držák. Držadlí, n., držadlín, u, m., držadlo u cepu,
držák, cepovka. Us., Třeboň. Ruthe, Handhabe am Dreschflegel. Držadliště, ě, n. = držadlo. Lom. Hand-
habe, Henkel. Držadlo, a, držátko, a, n., die Handhabe,
der Griff, Anhalter, Arm, Lehne, Heft, Stiel. V., Jg. — D., držiště, rukoviště, rukovítko, držák, rukojeť, násada. D. u kordu, u nože, u pánve, D., postřihačské, tiskařské, Jg., na pera, na štětec, k dlátu. Kh. D. u vany: |
||
|
|||
Předchozí (315)  Strana:316  Další (317) |