976

Bezcestný. — B. země. BO.

Bezcestosť, i, f. = bezcestí. Šm.

Bezcevný. B. rostliny (buničné), plantae
cellulares, die Zellenpflanzen. Nz. V z Kk.
7., 61., 45., 68., 69., 138., Slb. XL., Rosc.
3., 30., 50.

Bezcit, u, m., die Apathie, Unempfind-
lichkeit. Ssk.

Bezcitelnosť = bezcitnosť. Čs. lk. I. 177.

Bezcitně, empfindungslos, unempfindlich,
gefühllos. B. na něco se dívati. Mus. 1880.
274.

Bezcitnosť, i, f., die Unempfindlichkeit,
Gefühllosigkeit. Mus. 1880. 144., Dk. P. 111.,
Nz. B. sítnice, anaesthesia retinae. Schb.

Bezcitný = necitný, gefühllos. Ft., Šmb.
B. síly přírodní. Hlv., Ssk.

Bezcitosť, i, f. = bezcitnosť. Šm.

Bezcitý = necitný. Šm.

Bezcudný, lépe: necudný. Šm.

Bezčasnosť, i, f., die Zeitlosigkeit, věč-
nosť. Šm.

Bezčasý, zeitlos. Šm.

Bezčelec, lce, m., der Schamlose. Rk.

Bezčelně, schamlos. Tak nestoudně a b.
si počínají. Koll. Zp. I. 443.

Bezčelnice, e, f., die Schamlose. Šm.

Bezčelník, a, m., der Schamlose. Šm.
Bezčelnosť, i, f., die Schamlosigkeit
Šm.

Bezčelný, stirnlos. — B., unverschämt.
B. větší díly béře než stydlivý. Č. M. 121.

Bezčelý, stirnlos.

Bezčestí, n. = bezectnosť. Rk.

Bezčestiti = nectíti, verunehren. — koho.
Stihal devy a bezčestil ženy. Slov. Zbr.
Lžd. 239.

Bezčestník, a, m., der Ehrlose. Šm.

Bezčestnosť, i, f., die Ehrlosigkeit,
Schande. Šm.

Bezčestný, ehrlos, schimpflich.

Bezčetný = nesčíslný. B. příkoří, Mus.
1880. 83., vojsko. Šmb. S. II. 171.

Bezčichosť, i, f., anosmia. Nz. lk.

Bezčinnosť, i, f., die Unthätigkeit. Dch.

Bezčinný, lépe; nečinný, unthätig. Šm.

Bezčíslý = bezčíslný, zahllos, unzählbar.
Jir. Anth. B. milosť. Ž. k. p. (Pk. exc).

Bezčlenný, ungegliedert. Lpř. Slov. I.
50.

Bezčmýrnosť, i, f. = zástava čmýry,
amenorrhoea. Nz. lk.

Bezčnělečný, griffellos, v botan.

Bezčočí, n., aphakia. Nz. lk.

Bezďačný = bezděčný. Slov. Ssk.

Bezďaky = bezděky. Slov. Ssk.

Bezděcký z Bezděčí. Blk. Kfsk. 1283.

Bezděč. Na konci za Št. přidej: N. 57.
Pod b-čí jemu kázachu kříž nésti. Pass.

Bezděcí, n., Bezdietsch a Mitterdorf, vsi
u Jevíčka. PL.

Bezděčín, a, m., ves u Tábora, u Bate-
lova, u Lomnice v Jič. a u Ml. Boleslavi;
Bösehing, ves u Hodkovic. — Blk. Kfsk.
520., 321., 811., Sdl. Hr. III. 194., IV. 368.

Bezděčiti, bezděčovati. Na konci za Pass.
přidej: 20., Nz. — jak. Mocí někoho b.
Jir. Anth. I. 3. vyd. XXXIV. — aby. Poče
jeho (sv. Ondřeje) b., aby modlám oběť
vzdal. Pass. 23. Přijidechu starosty bezděčiec

jej, aby vstal. Bj. — k čemu. Jakž bych
já jiné k tomu vésti, ovšem ponoukati a b.
mohl? Koll., III. VIII.

Bezděčka, y, f., Klein-Bösig, ves u Bělé.

Bezděčně. — Kdož co činí b., odplaty
blažení nemá. Hus III. 157. Aj jdeme do
Jeruzalema, to věz dobrovolně, ne bezděčně.
Hus II. 79.

Bezděčný. Ad 1. B. pozornosť, pohyb,
Dk. P. 109., 7., pochybení, Lpř. Sl. Práce
bezděčná nebývá vděčná. Bž. B. dílo ne-
bývá zdárné. V. A to poslušenstvie nebylo
jest b-né, ale dobrovolné a milostivé. Hus
II. 31. — Ad 2. B. zeť. Dal. 68.

Bezděčovaný; -án, a, o, gezwungen.
Lpř. Slov. 13. Vz Bezděčiti.

Bezděčovati, vz Bezděčiti.

Bezděd a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.,
Tk. I. 61.

Bezděda, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bezdědice, dle Budějovice (od Bezděda),
Bezdietitz, samota u Rychmburka; Gross-
Bezdietitz, ves u Hořovic; Klein-Bösig =
Bezděčka; B. Malé, Klein-Bezdieditz, dvůr
u Hořovic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 17., 781. Pal.
Rdh. I. 133., 136., Tk. IV. 722.
Bezdědičnosť, i, f., die Erbenlosigkeit.
Šm.

Bezdědičný, erbenlos, unbeerbt. Šm.

Bezdědovice, dle Budějovice, Bezdiedo-
witz, ves u Blatné. PL.

Bezdech, u, m., = bezdechosť.

Bezdechosť, i, f., die Athemlosigkeit.
Šm.

Bezděchov, a, m., jm. pole u Boršova.
Pk.

Bezdechý. Kká. K sl. j. 124. Letí bez-
dech nazpět. Kos.

Bezdějný = nečinný, unthätig. Šf.

Bezdějovice, dle Budějovice, Bezejowitz,
ves u Neveklova.

Bezděk. B-ky naskytuje se ta otázka.
Us. Vděk nebo nevděk přijmi bezděk. Lpř.
Což b-ky otvolal. 15. stol. Mnč. Rozm. 71.
Bezděky lidem děti křtí. Čr. B-ky přinutiti.
Exc. Vodili se b. k sobě. BO. Bezděk mi
slouží. Abr. A když ji b-ky na pokoj vedú.
Pass. XIV. Řečníci nemají puzeni býti bez-
děky k řečňování proti svým příbuzným.
CJB. 383. Ten zápis bezděk učinil. Jdn.
176. Nemóž ji připuditi k dobrému ani od-
strčiti od zlého b-ky; Aby jich b-ky ne-
nutili k manželství. Hus III. 112., 201. —-
B., a, m., Bezdiek, ves u Ousova. Cf. Be-
začkov.

Bezděka, y, m. B. Frant., kněz, skriptor
a spisov., nar. v Březnici, 1798. —1864. Vz
Šb. H. 1. 2. vyd. 230., S. N., Tf. H. 1. 3.
vyd. 185., Jg. H. 1. 534.

Bezděkov, a, m,, ves u Chotěboře a u Pře-
louče; Bezděk, vsi u Žatče a Ousova (vz
Bezděk); Bezděkau, vsi u Benešova, u Na-
dějkova, u Pacova, u Chrudimě, u Něm.
Brodu, u Nového Města v Brnensku, u Dol-
ních Kralovic, u Blatné, u Břežnice, u Kla-
tov, u Přeštic, u Rokycan, u Sušice, u Stra-
konic; mlýn u Nového Města a u Volyně;
předměstí v Roudnici; B. horní a dolní,
Ober-, Unter-Bezděkau, vsi u Unoště; Bez-
děkow, vsi u Mohelnice a u Rychnova;



	976

	Bezcestný. — B. země. BO. Bezcestosť, i, f. = bezcestí. Šm. Bezcevný. B. rostliny (buničné), plantae cellulares, die Zellenpflanzen. Nz. V z Kk. 7., 61., 45., 68., 69., 138., Slb. XL., Rosc. 3., 30., 50. Bezcit, u, m., die Apathie, Unempfind- lichkeit. Ssk. Bezcitelnosť = bezcitnosť. Čs. lk. I. 177. Bezcitně, empfindungslos, unempfindlich, gefühllos. B. na něco se dívati. Mus. 1880. 274. Bezcitnosť, i, f., die Unempfindlichkeit, Gefühllosigkeit. Mus. 1880. 144., Dk. P. 111., Nz. B. sítnice, anaesthesia retinae. Schb. Bezcitný = necitný, gefühllos. Ft., Šmb. B. síly přírodní. Hlv., Ssk. Bezcitosť, i, f. = bezcitnosť. Šm. Bezcitý = necitný. Šm. Bezcudný, lépe: necudný. Šm. Bezčasnosť, i, f., die Zeitlosigkeit, věč- nosť. Šm. Bezčasý, zeitlos. Šm. Bezčelec, lce, m., der Schamlose. Rk. Bezčelně, schamlos. Tak nestoudně a b. si počínají. Koll. Zp. I. 443. Bezčelnice, e, f., die Schamlose. Šm. Bezčelník, a, m., der Schamlose. Šm. Bezčelnosť, i, f., die Schamlosigkeit Šm. Bezčelný, stirnlos. — B., unverschämt. B. větší díly béře než stydlivý. Č. M. 121. Bezčelý, stirnlos. Bezčestí, n. = bezectnosť. Rk. Bezčestiti = nectíti, verunehren. — koho. Stihal devy a bezčestil ženy. Slov. Zbr. Lžd. 239. Bezčestník, a, m., der Ehrlose. Šm. Bezčestnosť, i, f., die Ehrlosigkeit, Schande. Šm. Bezčestný, ehrlos, schimpflich. Bezčetný = nesčíslný. B. příkoří, Mus. 1880. 83., vojsko. Šmb. S. II. 171. Bezčichosť, i, f., anosmia. Nz. lk. Bezčinnosť, i, f., die Unthätigkeit. Dch. Bezčinný, lépe; nečinný, unthätig. Šm. Bezčíslý = bezčíslný, zahllos, unzählbar. Jir. Anth. B. milosť. Ž. k. p. (Pk. exc). Bezčlenný, ungegliedert. Lpř. Slov. I. 50. Bezčmýrnosť, i, f. = zástava čmýry, amenorrhoea. Nz. lk. Bezčnělečný, griffellos, v botan. Bezčočí, n., aphakia. Nz. lk. Bezďačný = bezděčný. Slov. Ssk. Bezďaky = bezděky. Slov. Ssk. Bezděcký z Bezděčí. Blk. Kfsk. 1283. Bezděč. Na konci za Št. přidej: N. 57. Pod b-čí jemu kázachu kříž nésti. Pass. Bezděcí, n., Bezdietsch a Mitterdorf, vsi u Jevíčka. PL. Bezděčín, a, m., ves u Tábora, u Bate- lova, u Lomnice v Jič. a u Ml. Boleslavi; Bösehing, ves u Hodkovic. — Blk. Kfsk. 520., 321., 811., Sdl. Hr. III. 194., IV. 368. Bezděčiti, bezděčovati. Na konci za Pass. přidej: 20., Nz. — jak. Mocí někoho b. Jir. Anth. I. 3. vyd. XXXIV. — aby. Poče jeho (sv. Ondřeje) b., aby modlám oběť vzdal. Pass. 23. Přijidechu starosty bezděčiec	jej, aby vstal. Bj. — k čemu. Jakž bych já jiné k tomu vésti, ovšem ponoukati a b. mohl? Koll., III. VIII. Bezděčka, y, f., Klein-Bösig, ves u Bělé. Bezděčně. — Kdož co činí b., odplaty blažení nemá. Hus III. 157. Aj jdeme do Jeruzalema, to věz dobrovolně, ne bezděčně. Hus II. 79. Bezděčný. Ad 1. B. pozornosť, pohyb, Dk. P. 109., 7., pochybení, Lpř. Sl. Práce bezděčná nebývá vděčná. Bž. B. dílo ne- bývá zdárné. V. A to poslušenstvie nebylo jest b-né, ale dobrovolné a milostivé. Hus II. 31. — Ad 2. B. zeť. Dal. 68. Bezděčovaný; -án, a, o, gezwungen. Lpř. Slov. 13. Vz Bezděčiti. Bezděčovati, vz Bezděčiti. Bezděd a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118., Tk. I. 61. Bezděda, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. Bezdědice, dle Budějovice (od Bezděda), Bezdietitz, samota u Rychmburka; Gross- Bezdietitz, ves u Hořovic; Klein-Bösig = Bezděčka; B. Malé, Klein-Bezdieditz, dvůr u Hořovic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 17., 781. Pal. Rdh. I. 133., 136., Tk. IV. 722. Bezdědičnosť, i, f., die Erbenlosigkeit. Šm. Bezdědičný, erbenlos, unbeerbt. Šm. Bezdědovice, dle Budějovice, Bezdiedo- witz, ves u Blatné. PL. Bezdech, u, m., = bezdechosť. Bezdechosť, i, f., die Athemlosigkeit. Šm. Bezděchov, a, m., jm. pole u Boršova. Pk. Bezdechý. Kká. K sl. j. 124. Letí bez- dech nazpět. Kos. Bezdějný = nečinný, unthätig. Šf. Bezdějovice, dle Budějovice, Bezejowitz, ves u Neveklova. Bezděk. B-ky naskytuje se ta otázka. Us. Vděk nebo nevděk přijmi bezděk. Lpř. Což b-ky otvolal. 15. stol. Mnč. Rozm. 71. Bezděky lidem děti křtí. Čr. B-ky přinutiti. Exc. Vodili se b. k sobě. BO. Bezděk mi slouží. Abr. A když ji b-ky na pokoj vedú. Pass. XIV. Řečníci nemají puzeni býti bez- děky k řečňování proti svým příbuzným. CJB. 383. Ten zápis bezděk učinil. Jdn. 176. Nemóž ji připuditi k dobrému ani od- strčiti od zlého b-ky; Aby jich b-ky ne- nutili k manželství. Hus III. 112., 201. —- B., a, m., Bezdiek, ves u Ousova. Cf. Be- začkov. Bezděka, y, m. B. Frant., kněz, skriptor a spisov., nar. v Březnici, 1798. —1864. Vz Šb. H. 1. 2. vyd. 230., S. N., Tf. H. 1. 3. vyd. 185., Jg. H. 1. 534. Bezděkov, a, m,, ves u Chotěboře a u Pře- louče; Bezděk, vsi u Žatče a Ousova (vz Bezděk); Bezděkau, vsi u Benešova, u Na- dějkova, u Pacova, u Chrudimě, u Něm. Brodu, u Nového Města v Brnensku, u Dol- ních Kralovic, u Blatné, u Břežnice, u Kla- tov, u Přeštic, u Rokycan, u Sušice, u Stra- konic; mlýn u Nového Města a u Volyně; předměstí v Roudnici; B. horní a dolní, Ober-, Unter-Bezděkau, vsi u Unoště; Bez- děkow, vsi u Mohelnice a u Rychnova;