Předchozí (517)  Strana:518  Další (519) |
|
|||
518
|
|||
|
|||
Zlaťátko, a, n. (o dítěti), das Goldkind.
Hr. rk. 195. Zlatě, Gold-. Z. žlutý, goldgelb. Kom.
Z. plavý vlas. Hrts. Slunce svitlo zlatě. Goll. To ve hvězdách z. psáno. Nrd. Zlatec, tce, m. = prstenní prst, der Gold-
finger. Ros. Zlatečka, y, f., zaniklá ves v Boleslav.
Blk. Kfsk. 537. Zlatějka, y, f., sparus aurata, der Orf,
rostl. Zlateň šišák = zlatý. Slov. Hol. 104.
Zlateň, tně, f., rostl., vz Bylice.
Zlatění, n. = zlacení. Slov. Bern.
Zlatenice, e, f., zastr. = žloutenice, gel-
bes Fieber, die Gelbsucht. Plk. Ale na Slov. a Mor. posud. Brt., Kld. 306., Vck., Šd. Kdo se dívá potmě do zrcadla, dostane z-cu. Mor. Šd., Vck. Zlatenice, e, f. = nádoba zlatá, ein gol-
denes Gefäss. Rozk. Zlatěniční, gelbsüchtig.
Zlatenka, y, f. = zlatenice, die Gelb-
sucht. Mor. Škd., Vck. Z-ku dostane z lí- tosti nebo z vody, napíje-li se jí náhle, nebo jí-li kaši pohančenou a napíje-li se na ni hned. Také ji dostává, kdo se mnoho nají kokášů čili kozích cecek (žlutavých, zakrnělých švestek) a děti dostávají ji, dívají-li se ustavičně do zrcadla. Prostře- dek od ní: Ať naplije někdo, kdo jí posud neviděl, z nenadání nemocnému do očí, nebo ať se nemocný zhlídá do dukátu. Na mor. Val. Vek. — Z. = kokotice, die Flachs- seide, rostl. Na mor. Val. Vck., Brt. — Z., chrysis, hmyz. Krok II. 261. — Z., ves u Pacova. Vz Sdl. Hrad. I. 51., Blk. Kfsk. 850. Zlatěnka, y, f. = vosa. Z-ky = vosy
zlaté, chrysidae, Goldwespen. Brm. Živ. zvíř. IV. 323. Z. obecná, chrysis ignita, gemeine Goldwespe; z. modrá, ch. cyanea, blaue Goldwespe. Brm. Živ. zvíř. IV. 323., 325. Zlatěný = zlacený. Slov. Bern.
Zláti, ausschelten. Vz Láti. — komu.
Jsou dlužni (povinni) je netoliko trestati ale i jim z. CJB. 301. Zlatiatko, a, n. = zlaťátko. Hdž. Čít.
212. Zlatiborská, é, f., vrch na Slov. nad
Magurkou. Č. Čt. II. 363. Zlatice, e, f. Nad to korunu z-ci, jenž
latině slove aureola; Na koruně má jměti zlatičku. Orlog. ms. Č. — Z. = zlaté číše. BO. Pili ze zlatic. BO. — Z. = zlatolýčí, die Goldweide. Slov. D. Zlaticí lis, die Vergoldungspresse (u kni-
hařů). Dch. Zlatíc, e, m., der Vergolder. Cf. Pozla-
covač. Dch., Šd. Zlatička, y, f., vz Zlatice. — Z. = zla-
toušek. St. skl. II. 98. — Z., zdrob. zlatka. Bude to státi pár zlatiček. Us. Kšť. Zlatičký, golden, Paňmámo zlatičká. Čes.
mor. ps. 193. Zlatičník, u, m., nerost, Aurid. Miner.
Zlatík, u, m. = zlatý, ein Gulden. Slov.
Po skončených robotách, keď si pár zlatí- kov usporil, vracieval sa na podzim domov. |
Frsc. Zor. I. 43. — Z., chrysopasus, kámen,
zastr. Rozk. Zlatina, y, f.= zlatá ruda. PL — Z. =
slitina, das Giesswerk. Na Slov. Bern. Zlatinčiť, il, en, ení, latinisiren. Zlatin-
čené Uhry. Slov. Tč. Zlatiněti, ěl, ění, lateinisch werden.
Zlob. Zlatiniti, il, ěn, ění, latinisiren. Šd. —
se, sich latinisiren, státi se katolíkem dle latinského obřadu. Us. Šd. Zlatinký, vz Zlatý.
Zlatíř, e, m. = zlatič. Us. Šd.
Zlatistý = zlatě žlutý, goldfärbig. Z.
petrklíč. Čch. Petr. 59. Unáša dušičky v básnictva zlatisté kraje. Vaj. Tat. a m. 144. Zlatisté hory, z-sté polia v slnkovom blesku sa menia; srdce moje hlasito volá: To svet môjho potešenia! Btt. Sp. 67. Z. more leťajších bleskov obľadúvať započína. Sldk. 4. Z. lebka (přílba). Hol. 20. — Z., goldhaltig. Bern. Zlatiti, il, cen, ení; zlatívati, zlacovati,
über-, vergolden. — co: rámek. Us. Zlatilo besídku slunce. Nej. Plamen slunka šlehl nad západem, zlatil skály. Kká. K sl. j. 15. Slunce zlatí mračno. Vrch. Slnko vysoké len z-lo kopce. Hol. 112. — čím: něco po- zlátkem. Dch. — se od čeho. Vrchole hor se od slunce z-ly. Us. Tč. Zlatitý, goldig, golden. Dch., Osv. V.
637. By přivezl ženu na z-tém koči. Hdk. C. 234. Z. kysličník, soličník. Chym. Zlatka, y, f. = zlatovka. Us. On není
na zlatku (i. e. skoupý, es ist ihm nicht um einen Gulden zu thun). Dch. Celý mě- síc tu člověk o zlatku nezavadí. Us. Dch. Zlatka, der Guldenzettel, zlatý, der Silber- gulden. Us. Tř. Ten ho veme (ošidí) aspoň o zlatku. U Kunv. Msk. — Z. = vosička lesknavá do modra a do červena. Mor. Brt. — Z., die Goldfliege. Slov. Ssk. Zlátko, a, n., ein schwaches, unechtes
Gold. Cf. Po — zlátko. Není to zlato, je to jenom z. Us. Šd. Zlatkov, a, m., Zlatkow, ves u Bystřice
v Brněnsku. Zlatnátko, a, n. = jablko zlatobarvé. Us.
Vz Rstp. 518. Zlatnatý, aurosus. Z. kysličník, das Gold-
oxydul. Nz. Zlatní, od zlata, Gold-. Z. červeň. Techn.
Zlatnice, e, f. = zlatníkova žena, die
Goldschmiedin, des Goldschmieds Frau. — Z. = nádoba zlatá, goldenes Gefäss. St. skl. Víno lejí v láhvice nebo v z-ce. Jir. Ves. čt. 27. — Z. = zlatá ruda, das Golderz. Hdž. Čít. 208. — Z., die Vergoldspalte. Šp., Skv. — Z., druh pšenice velkých zlato- žlutých klasů. Us. Hk., Kšť. — Z., jm. lesa na Halenkově na Vsacku. Vck. — Z., sam. u Bubenče. Z., Böhmisch Schladnig, ves u Bilína. Cf. Blk. Kfsk. 95. Zlatnická Anna. Blk. Kfsk. 435.
Zlatnický, Goldschmieds-. Z. krám, ká-
men, V., voda (silná, žravá), D., kladivo, Ros., dílo, Br., sloh. Vz KP. I. 177. O hod- notě z-kých výrobků vz Prm. III. č. 16. Zlatnictví, n. = řemeslo n. umění zlat-
nické, die Goldschmiedkunst. D. Z. = umění |
||
|
|||
Předchozí (517)  Strana:518  Další (519) |