1219

tekutý, der Aetzammoniak, Salmiakgeist.
Krost. Cf. Bř. N. 107., Šfk. 103., 168., Kk.
62., Rst. 405., 22., Schd. I. 330., KP. IV.
448., 452., Čs. lk. II. 102., IV. 309., X. 4.,
270., S. N., Slov. zdrav. 52.

Čpavkárna, y, f., Ammoniakfabrik, f.,
Sp., Krost.

Čpavkovec, vce, m. = salmiak. Schd.
L 331.

Čpavkovna, y, f. = čpavkárna. Rk.

Čpavkový, Č. kvašení, uhličitan, voda,
Zpr. arch. VII. 90., superfosfát, páry, Šp.,
sůl. Krost, plyn. Stč. Zem. 490.

Čpela, y, f. = pčela, včela. Mor. Brt D.

Čpeliti = špeliti, udeřiti, praštiti něčím,
zahoditi něco, wegwerfen. Mor. Vck., Brt.
D. 64.

Čpění, n., das Beissen (des Krens usw.).
Rk.

Čpice, e, f. = špice; čepice. Rk.

Čpíti, vz Ščpieti. — po čem. To čpí po
pepři (pepřem). Us. — kde. Kde co čpí a
kde co hnije, pole luka z toho sílu pije.
Mor. Tč.

Črap? Slov. Sedí ako č. Zátur.

Črapněti, ěl, ění = prvú mrazovú tuhú
kôru dostávať. Črapní, pričraplo. Slov. Zátur.,
Hdž. Šlb. 55.

Črapnúť. Drž že sa na tom strome, aby
si dáko neodčrapnul (nespadl. Tu sa má na
pamäti zvuk, s ktorým sa taký pád stáva).
Slov. Zátur

Črček, čku, m. = čurček, crčení. Črčkem
téci. Mor. Šd. Vz Mkl. Etym. 36.

Črčenie, n. = čečinie jehličí, das Nadel-
laub. Slov. Zátur., Hdž. Čít. 192.

Čreda, vz Črieda, Mkl. Etym. 32. — Č. =
ulice, die Reihe, Gasse. Slov. Ssk.

Čredati sa = střídati se. Svetlo se stí-
nom medzi sebou čredajú sa. Slov. Hol. 16.

Čren. — Č. = pánev, die Sudpfanne. Šp.
Cf. Mkl. Etym. 34.

Črenie, n., das Schöpfen. Slov. Ssk.

Črenový = třenový. Slov. Loos., Ssk.,
Mkl. Etym. 33. Č. zuby. Slov. Hdž. Šlb.
80., Syt. Táb. 262.

Črep, také: hliněná nádoba, irdenes Ge-
schirr. Slov. Ssk. Cf. Mkl. Etym. 34. Ježi-
baba sedši pod strom a vzavši tam č. ja-
kousi masťou pomastila ty zkameněliny.
Koll. Zp. II. 501. — Č. = křidlice, tašky.
Domy črepom kryté. Slov. Rr. Sb.
Črepár, a, m., der Geschirrmacher. Vz
Črep. Slov. Ssk.

Črepina, y, f. = střepina, Slov. Bern.,
hromada hliněného nádobí, ein Haufen von
Geschirrstücken. Slov. Ssk.

Črepisko, a, n. = malý črep. Slov. Bern.

Črepnatý = střepnatý. Č. žába (koryt-
načka). Slov. Bern.

Črepový = střepový, scherbig, Geschirr-,
töpfern. Bern.

Čreť = čříti, schöpfen. Slov. Bern.

Črevce, e, n. = střevo, črevo. Vyšmikly
sa jej črevcia z ruky. Dbš. Sl. pov. II. 66.
Mám takú sliepočku, čo sa sebou črevce
vláči (ihla, jehla). Sb. sl. ps. I. 137.

Črevic, a, m., pl. Č-ce = střevíc. Slov.
Bern.

Črevica, e, f. = črievic. Cf. Mz. v List.
filolog. VII. 38., Mkl. Etym. 35. Prinútený
bol s tú črevicú vrátiť sa zpátky; Moja milá
devka, čiby sa ti táto črevica na nahu ne-
šikla? Dbš. Sl. pov. VIII. 79., 81. Č-ca,
akoby ju ulial na nohu. Sb. sl. ps. I. 105.
Črievic nemám, bôtek nemám, ku komu sa
pritúliť mám? Sl. spv. 181. A na nohách
nohavice, k tomu lehké črevice. Hr. ruk. 63.

Črevičkár = črievičkár. Slov. Bern.

Črevičkárka, y, f. = ševcová. Slov. Bern.

Črevičkárna, y, f., die Schusterschule.
Slov. Bern.

Črevičkárský, Schuster-. Slov. Bern.
Črevičkárství, n., das Schusterhandwerk.
Slov. Bern.

Čreviční, Schuh-. Slov. Ssk.

Črevíčok, čku, m. = střevíček. Sl. ps.
Šf. II. 143

Črevní - črevový. Ssk.

Črevo. Vz Mz. v List. filolog. VII. 39 ,
Mkl. Etym. 35. Čreva mu vyschly (vyhla-
dověl). Mt. S. I. 105. Tatarov zbijeme, čreva
vysnujeme, nepřijdú viac lúpiť do Uherskej
zeme. Koll. Zp. l. 31. Treba mu jedno č.
zaviazať (o žrútovi). Poř. Zátur.

Črevohlad, a, črevopravec, vce, m.,
der Wahrsager aus den Emgeweiden, Haru-
spex. Slov. Loos.

Črevovec, vce, m., der Gekrösstein. Slov.
Loos.

Črevový = střevový, Darm-, Slov. Ssk.

Črh, a, m., os. jm. Půh. II. 348.

Črcha = čercha. Rk.

Črchlisko, a, n., hora na Slov. Sl. let.
VI., 78.

Črchliti, il, en, ení. Pokorne prosíce,
abychom jemu ňaký kus lesa, kdeby sebe
č. neco mohel, udelili. Sl. let. V. 329.

Črchnúť, ul, ut, utí = udeřiti. Slov. —
kam čím. Na brvno črchnul sekerou. Hdž.
Šlb. 31. — koho jak po hlavě. Zátur.,
Phld. II. 2. 51.

Črieda, y, f. = čreda, stádo. Vz Mkl.
Etym. 32. Prasiatko oj triráz dňa dobehlo
medzi čriedu bohatého dvorana a uchytilo
si ječmeňa. Dbš. Sl. pov. VI. 53. Mrcha
ovca, čo od čriedy uteká. Zátur. Vypustil
statok von (na pašu): čriecly, krdle vyhr-
nuly sa. Dbš. Sl. pov. VII. 88. Menší hospo-
dáři dávají pásti statek svůj ve stádech
společných (črědách a krdelích) jedním pa-
stýřem. Pokr. Pot. II. 73. Kým po horách
cenká č., nezajde valacha (pastýře) bieda.
Čjk. 69.

Čriepňavý = nemotorný. Slov Rr. Sb.

Črieslo, a, n. = krojidlo u pluhu. Slov.
Hdž. Šlb. 85. Cf. Mz. v List. filolog. VII. 37.,
Čeřeslo.