204

Patina, aerugo nobilis, temně zelený po-
vlak účinkem vzduchu a vláhy na bronzo-
vých předmětech zvolna se tvořící. Šfk.
Poč. 276.

Pätina, y, f. = pětina. Slov. Phľd. VIII.
170. To je kříž! Odpověď: 1 p. (X kříž,
V pätina). Zátur.

Patinovaný. P. nábytek. Vz Patina.

Patinovati = patinou potahovati. Šm.

Patírati = hubou mlátiti, klepati. Val.
Vck.

Patírka. Jede jí huba jako p.; To je p.
(o mnohomluvné ženské). Val. Vck. — P. =
paščeka. Brt.

Patiskařský, Nachdrucker-. Šm.

Patiti = překážeti. Patěni jsúce skrze
ni ve prácech povolání svého; Lživý stud
nás patí. Zbr. Mud. živ. 120., II. 60. —
P. = táhnouti, dringen. Ssk. Slovenská
junač stala Turkom v cestu vyše Teplice
a harcujúc pätila poľom ku Jelšavě. Chlpk.
Sp. 192. Hojže, ľudia, zle je! beda našej
hlave: už to naše vojsko pätí ku Jelšave,
Turek za nim letí. Ib. 57.

Patka. Cf. Mz. v List. fil. XV. 173. P.
sloupu, der Fuss, Prm. IV. 133., klenutí,
Pcl. 55., NA. IV. 232., šíny. Pel. 99. P.
u vozu = zadní stoupátko. Vhl. — P. u ka-
bátu = klapka, der Lappen. Dch. — P. =
pětka, der Fünfer, vynech. Vz Pätka.

Pätka, y, f. = pětka, der Fünfer. Slov.

Patkati se = packati se, pomalu jíti
(o starých lidech), watscheln. Mor. Šd.

Patlal, a, m. = patla. Rgl.

Patlavý = piplavý; žvavý. Mor. Šd.

Patlejšky, pl., f., les u Planice. BPr.

Patloch, a, m,, os. jm.

Patma, y, f., rafflesia, die Rafflesie, rostl.
Vz Rstp. 1468., Ves. IV. 31.

Patmovitý. P. rostliny, rafflesieae: patma,
žulkatec. Vz Rstp. 1468.

Patnácterka, y, f., ein Gebinde von 11
Stücken. Mor. Šd.

Patnáctina, y, f., das Fünfzehntel. Rk.

Patnáctiobjetníci. Vz Vlšk. 334., 338.

Patnáctník, u, m., ein Fünfzehner (Münze).
Rk.

Patnáčliti = chromati. Laš. Wrch.

Pätnást = patnáct. Slov. Bl. ps. 23.

Patník v ornamentice = ozdoba ve způ-
sobě lupenu, bambuliny, zvířecí tlapy neb
i hlavy na dolejším oblounu sloupu roman-
ského se nalézající, das Eckblatt. NA. I.
50.

Pätník, u, m., der Fünfer (Münzo). Slov.
Beru.

Patný. P. kloub, NA. IV. 96., vložka
korková (v obuvi). Vz Matj. 176.

Patočka, y, m., os. jm. — P. Jan. Vz
Mus. 1885. 404., Jir. Ruk. II. 84. — P. Jos.,
úředn. 1824. Jg. H. 1. 607.— P. Jak. Blk.
Ktsk. 1075. — P. Frt., gymn. prof. v Praze,
nar. ve Vysokém 1836. Vz Tf. H. 1. 179.,
181., 200., Tf. Mtc. 248., 249.

Patočkář, e, m., der Frischbiermann. Šm.

Patočlunkovitý, calcaneoscophoideus. P.
vaz, ligamentum c.

Patočlunkový, calcaneonavicularis. Nz.
lk.

Paťoch, a, m., nadávka. Slez. Šd.

Patokajčizna, y, f. = patokový nápoj.
Kos.

Patokářský, Pantschbräuer-; Kannnen-
giesser-, kannengiessend. Dch. P. poesie.
Kos.

Patoklínový, calcaneocuboideus. Nz. lk.
P. kloub.

Patokostkový, calcaneocuboideus. P. vaz,
ligamentum c-um.

Patoky. Dobrá, naleju mu lživých patok,
že bude prskati (obelžu jej). Šml. — P. =
kyselý nápoj z planých hrušek. V již. Čech.
Vik.

Paťolát, u, m. = mušelín. Slov. Sb. sl.
ps. II. 1. 68., 87.

Patoliščo, a, n. = patočina, bařina. Slov.
Rr. Sb.

Patolízalsky, speichelleckerisch. P. ně-
komu holdovati. Ntr. VI. 202.

Paton, u, m. = vedlejší ton. Phľd. IV.
475.

Patonka, y, f., betonica, bukvice. Byl.
15. stol.

Patoprstnica, e, f., potentilla reptans,
rostl. Let. Mtc. X. 1. 54.

Pätora. Hodža to vysvětluje pätorom
detí; Príde s deťmi — s celou pätorou —
i s mužom. Phľd. VI. 114. Cf. Pätoro.

Pätorka, y, f. = paterka, der Fünfer.
Slov. Nemáme vidličiek, budeme jest pätor-
kami (vidličkami o pěti zuboch, prsty; žert.).
Zátur., Phľd. VIII. 170.

Pätoro = patero. P. detí je domáca pä-
tora. Hdž. Šlb. 12.

Patorocký. Vz Hrúd.

Patradlo dlátkové, hrtánové, jícnové,
paličkové, žlábkové, vidlicové atd. P. na
kámen, na koule, na slzní vak, na nos a
jícen, zaváděcí. Wld. Cf. Slov. zdrav.

Pátrání, vz Pátrati. P. po pravdě. Us.
Pdl.

Pátrátko, a, n. = patradlo. Dk. P. 69.

Pátravosť, i, f., der Forschergeist. Šm.

Pátravý zrak. Mus. 1880. 472.

Pätraz = pětkrát. Slov.

Patrčka, y, f. = prepasť. Slov. Ssk. —
P., y, m., os. jm. P. Michal, učitel v Jo-
sefové, 1778.-1838. Vz Tf. H. 1. 120., 198.,
Bačk. Pís. I. 844., 82., Jg. H. 1. 607., Šb.
Dj. ř. 274., Bačk. Písm. 930, Rk. Sl.

Patření. Slova honose a honosící mají
zrovna takové k sobě p., jakéž čern a černý.
Mus. 1880. 130.

Patří, ího = patřičný, náležitý, gehörig,
schicklich. Šak jak se patřího člověka tam
nenajdeš. Vck.

Patriarcha. Naši přietelé jsú p-chy a
proroci. Št. Kn. š. 5.

Patriarchalní život = pod vládou pa-
triarchy neboli starešiny (nejstarší hlavy
kmene). Brt.

Patriarský = patriaršský. Kruml. 22. a.

Patriaršský = patriarchální. P. stolec.
Srab. S. 1. 339.

Patřička, y, f. = sam. u Želez. Brodu.
— P. (patričky) = růženec, slov. Němc. VII
272., III. 324., Rb. Sb., Šd. Patričky místo
šable při sobe nosím. Koll. Zp. II. 198.
Stará ženička p-ky sa modlí. Orl. II. 7. —
Btt. Sp. 63.