1193

Nezralý. N. tele. Us. Pdl. N. ovoce pů-
sobí nemoce. Us. Sbor. uč.

Nezranitelný. N-ným se učiniti. Vz
Zbrt. 137., 243., 278.

Nezřejmokruhý. N. rostliny, aphano-
cycliceae. Odb. path. III. 663.

Nezřejmosť, i, f., die Undeutlichkeit,
Unkennbarkeit. Lpř.

Nezrelosť, nezrelý = nezralosť, nezralý.
Slov. Bern.

Nezrídenosť = nezřízenosť. Slov. Bern.

Nezroda, y, m. = kdo není z vysokého
rodu. Slov. Ssk.

Nezrozenosť, i, f., die Agenes-ie.

Nezrozený; en, a, o, ungeboren. Lpř.

Nezrůdnosť, i, f., vz Zrůdnosť. Zpr.
arch. VI. 1.

Nezrůdný, vz Zrůdný.

Nezrůstný = zakrnělý., Kos., Knrz.

Neztáraný = táráním nepřetrhovaný.
Slov. Phľd. VIII. 173.

Neztratitelný, unverlierbar. Dk

Neztrávitelný, unverdaubar. N. jídlo.
Us. Pdl.

Neztravný = neztravitelný. — Ale že
byl Němec příliš skúpý a n. Let. 14.

Neztruzený; -en, a, o = nemožený. Vký.

Neztužitelný, incoercibel. Nz.

Neztužný = neztužitelný. Nz.

Nezúročitelný, unverzinsbar. N. jistina,
vklad. Us. Pdl.

Nezúžený, nicht verengt. N. dřík. Nz.

Nezvarný, unkochbar. Slov. Ssk.

Nezvátý = nezvedený. N. kluk. U Rychn.
Brv. N. šelma. Kalend. Ústř mat. 1887. 81.

Nezveda, y, m. = nezvedenec. Lum.

Nezvědněný = nezvadlý? Vjuneček ze-
leny ješče n-ny. Sš. P. 376.

Nezvedný = nezvedený, nezbedný. Rk.

Nezvěst', i, f. = nezvěstnosť. Utonouti
v n-sti. Čch. Bs. 63.

Nezvěstice, dle Budějovice, Nezwiestitz,
ves u Rokycan. Arch. VII. 618., Blk. Kfsk.
280., Sdl. Hr. VI. 259., Rk. Sl.

Nezvětý = poplašený, aufgescheucht. Při-
běhla jak n-tá. Val. Vec., Brt. D. 236.

Nezvole, vz Zvůle. N. co jest Vz Cor.
jur. IV. 3. 2. 426.

Nezvolený; -en, a, o, nicht gewählt.
Lpř.

Nezvolnosť. Různic, kyselosti a n-sti.
Bart. 339.

Nezvratně, unumstösslich, unwandelbar.
N. se rozhodl. Osv. 1. 74. (343.). N. něco
dokázati. Us. Pdl.

Nezvratnosť, i, f., die Uuwiderlegbar-
keit, Unumstösslichkeit. Dch.

Nezvratný. N. důslednost, Ves. I. 25.,
poznání. Stč. Zem. 506., náměstky, Mus.
1880. 301., pravda, přesvědčení. Us. Pdl.

Nezvuda, y, m. = nezbeda. Nedělej n-dy.
Brt.

Nezvypravitelný, unaussprechbar. N.
pohodlí. Žer. 1591.

Než = ne že. Vz Šf. III. 545., List. fil
1883. 273., 1884. 273., 1886. 420., Zápor.,
Mkl. Etym. 212. O užívání než sr. také Brt.
S. 140. 3. - Str. 167. a. v 3. ř. zd. za 33.
polož: Cf. Nemají více bráti než groš. O.
z D.

Než aby. Kateřina praví, že by raději
přivětšovala statka toho, než by jměla co
mrhati. NB. Tč. Tato věc jest větší, než
aby se při ni práce a času litovati mělo.
Kom. D. 2. Prve ty sám umři, než bychom
my v tvé bludy uvaleni byli; Raději chci
umříti, než abych toho slova neurozuměl.
Pass. mus. 469. Bude ji s větši hanbu, než
by byla na svého muže nerechnila před
jinými. Št. Ale také: Ona je mlada, aby
robila. Sš. P. 475. Cf. Ohýrati. — Poznám.
Brt. v S. 3. vyd. 144. 2. praví, že chybně
užívá se spojky než místo pouhého kondi-
tionalu, je-li ve hlavní větě příslovce příliš:
Jsem příliš zaneprázdněn, než abych ti při-
spěti mohl (m.: abych ti p. mohl). Ale
srovnej předcházející věty s komparativem
v hlavní větě a: Příliš veliké proti sobě
zbudil hněvy, než aby smíření jeho bylo
s nimi zdařiti se mohlo. Pal. IV. 2. 568.

1. Nežál adv., nicht leid, ne žel. Dobrý
je ten nápoj, n. sa ho napit. Slov. Bern.

2. Nežál, u, m. = nežalost. Slov. Bern.
Nežárka. Tk. IV. 208. Vz List. fil. V.

217., Rk. SI.

Něžba. N-by hlas. Č. Kn. š. 340.

Neželený, unbetrauert. Zajde n-leu. Čch.
Petrkl. 39.

Neženáč. Koll. IV. 159., Zp. II. 280.

Neženilec, lce, m., der Hagestolz. Šm.
Vz Neženílek.

Neženílek, lka, m. = kdo se nežení, der
Hagestolz. Vz Neženilec.

Neženivec, vce, m. = neženilec. Šm.,
Loos.

Neženlivosť, i, f., die Hagestolzerei. Šm.

Neženlivý, hagestolz. Šm.

Nežerný = kdo nechce žráti. N. pes. —
N., os. jm.

Nežert, u, m., der Ernst.

Nežertnosť, i, f., die Ernsthaftigkeit. Šm.

Nežertovný, nežertný, ernst, ernsthaft.
Rk.

Něžeta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Nežetice, Neschetitz. Arch. VIL 715.,
Tk. V. 251., Blk. Kfsk. 1373., Sdl. Hr. III.
305., Rk. Sl., Slov. Ssk., Loos.

Nežičný = nepřejný.

Nežid, a, m., der Nichtjude. Přestupky
proti náboženství jejich dopuštěné smrtí po-
kutovali také na n-dech. Sš. J. 279.

Nežichov, Neschikau. Rk. Sl.

Nežit, ulcus. Sv. ruk. 316. b. Ze zápor-
ného ne a z koř. ži z gi ve značení sanari,
sanum esse. List. fil. XI. 187. Jejížto (války)
začátky od 30 let se táhly a jako n. zbí-
raly. Výb. II. 1544. Vz Psotný, Kram. Slov.

Nežitelný, nicht zu leben, aßimxoq. Lpř.

Nežiti = neužívati. Sv. ruk. K. I. 33.,
III. 9.

Nežitovice, e, f., vz Neštovice.

Nežitovní = nežitový. Rk.

Nežitový = nežitný, Ast-, Geschwür-.
N. bolesť. Výb. II. 750. N. hnisání, furun-
culöse Eiterung.

Nežitý, nicht gelebt, aßimto?. Lpř. Sl.
I. 3.

Neživný. Dle Gb. mohlo by se čísti ne-
zivno m. nezěvno = nezjevno. List. fil. 1882.
296.