Předchozí (237)  Strana:238  Další (239) |
|
|||
238
|
|||
|
|||
Č. Věchtem díru zahradil (= neměv čím se
vymluviti lecos mluvil, nebo: udělal to leda odbyl). Vz Výmluva. Č. Hledal všeliké díry (výmluvy). Šm. Dirce, Dirke, gt. Dirky, f., manželka
Lyka thebského v studánku téhož jména proměněná. Vj. — Dircejský = thebský. Dírčička, vz Díra, dírečka.
Direkce, e, f., z lat., řízení; ředitelství;
směr. Rk. Leitung; Oberaufsicht; Richtung; Direktion. Direktiva, y, f., z lat., pravidlo. Rk.
Richtvorschrift, Direktivnorm. Direktně, z lat., přímě, bezprostředně,
geradezu, unmittelbar, ohne Umschweife, direkt. Direktní daň = přímá. Direkte Steuer. Direktor, a, m., z lat., ředitel, správce.
Direktor, Verwalter. Direktorat, u, m., z lat., n. direktori-um,
a, n. (dle „Gymnasium"), ředitelství (úřad), ředitelstvo (sbor, osoby). Rk. Vz více v S. N. Das Direktorat, Vorsteheramt. Direktorové čeští, vz S. N. II.
Direktorství, n., das Direktoramt. Jg.
Dirigent, a, m., z lat., ředitel. Leiter,
Vorsteher, Führer. — Dirigovati, richten, leiten, lenken; anordnen, Aufsicht haben. — co: hudbu (říditi). S. N. Dírka, y, f. D. potová, D., od molů. Šp.
Do dírky vklouznouti. I boháč dvě má v nosu dírky. Prov. pozn. Dírka je zdrobnělé od díra, mělo by tedy býti: děrka, Vz í (se krátí v odvozených zdrobnělých). Mk. Vz ostatně: Díra. Dírkovaný. D. punčochy, durchbrochene
Strümpfe. Jg. Dírkovati dírky dělati, vyřezávati,
kleine Löcher machen. — co čím: těsto prstem, kůži železem. Dírkovatosť, i, f. Us. Löcherigkeit, Poro-
sität. Dírkovatý, löcherig, porös. D. houba,
chléb, země, pěna, Jg., kámen (pěna mořská). V. — Dírkoritý. Rostl. Dis, gt. Dita, m., vlastně každé božstvo,
pak zvl. Jupiter, konečně Pluto. Vj. Disciplina, y, f., lat., kázeň (jmenovitě
při vojště), Lehre, Zucht, Ordnung; Unter- drückung alles Fehlerhaften, Disciplin. — Disciplinarní: předpis, soud, vyšetřování (kárací), Rk., moc, trest. S. N. Ďie Zucht betreffend. Discontinuirlich, vz Diskontinuirlich.
Disconto, a, n., it. (fr. escompte), diskonto,
sconto, escompt, úroková srážka z peněz dříve placených než lhůta vypršela. Abzug der Zinsen bei Bezahlung noch nicht völliger Wechsel. — Discontovati, před časem vy- platiti, abziehen, abrechnen. Vz víc v S. N. Tam též viz: Diskontový bank. Vz Eskompt. Discours, fr. (diskúr), rozmluva, Unterre-
dung, Unterhaltung. Discus, gt. disku, m., řec, klub, frčecí
touš, Wurfscheibe. Disharmonie, e, f., z řec., nesouzvučnosť,
nesouhlasnosť; nesvornosť. Rk. Missklang; Misshelligkeit, Uneinigkeit, Zwiespalt. Disjunkce, e, f., z lat., rozpojení, roz-
dělení, rozluka, Absonderung, Trennung, Dis- junktion; v logice: protisada, odpor. — Dis- |
junktivní, rozpojný, dělivý, absondernd,
ausschliessend, disjunktiv. D. úsudek, sou- sudek, věta. Opak: kollektivní. S. N. Diskant, u, m., nejvyšší hlas ve čtvero-
zpěvu, die höchste, Singstimme. S. N. — D. nejtenčí hlas psí. Šp. Diskoutinuirlich, přetržitý, v mathm. Stč.
Diskrece, e, f., z lat. šetrnost', slušnosť,
zamlčení toho, co by jiného urazilo, Vorsicht im Reden u. Handeln, Bescheidenheit, Rück- sicht; Verschwiegenheit, Zurückhaltung, Gross- muth, Diskretion. Spolehnouti se na něčí d-ci; vzdáti se na d-ci, o vojsku = na milosť; d. (v obec. mluvě: dyškerece) = dar libovolný dle uznání, S. N., dar na zpropitnou; člověk od d-ce = Štědrý. Rk. Diskredit, u, m., nedostatek úvěru; zlá
pověst'. Mangel an Credit; übler Ruf. Diskretní, opatrný, šetrný. Vz Diskrece.
Umsichtig, bescheiden; verschwiegen; behut- sam, zurückhaltend, diskret. Diskriminant, u, m., v mathm. Stč.
Diskurovati, z fr., rozmlouvati, ne: dis-
kurirovati. Sprechen, reden, sich unterreden, unterhalten, diskuriren. Diskurs, u, m., rozmluva, obyč. způsobu
zábavného. S. N. Vz Discours. Diskusse, e, f., z lat., přetřes, přetřásání;
rozbírání, rozkládání, rokování. Untersuchung, Auseinandersetzung, Diskussion. Diskutovati = o něčem rokovati. Rk.,
S. N. Untersuchen, erörtern, diskutiren. Dislokace, e, f., z lat., rozsazení, rozložení
ku př. žáků dle tříd, vojska po městech. S. N. Versetzung, Verlegung; das Wegziehen, Dislokation. Dispensace, e, f., z lat., udělené vyjmutí
od plnění řádně trvajícího zákona pro jistou případnosť. Freilassung, Freisprechung; Er- laubniss, Dispensation. Vz víc v S. N. — Dispense, e, f., z lat., úpust, výjimka, prominutí něčeho. S. N., Rk. Entlass, Erlaub- niss, Dispensation. Disponde-us, u, (a), m., z řec, dvouspondej,
je stopa rythmická skládající se z dvou spon- dejův:,, loupežníkům, závistníkům. Zk. Disponent, a, m, z lat., v kupectví: zástupce
obchodu, jenž na místě pána obchod zastu- puje. Vz víc v S. N. Verfüger, Anordner; Verwalter, Handlungsvorsteher. Disponibilita, y, f., z lat., příkaznosť
(úředníka n. důstojníka), stav úředníkův ze služby do opětného zavolání propuštěných. S. N. Disponibilität, Verfügbarkeit. Disponovati, z lat., naložiti s čím, při-
způsobiti co k čemu. Rk. Disponiren, an- ordnen, verfügen, schalten u. walten. Disposice, e, f., z lat., pořádaní, spořá-
dání, rozložení, rozvrh; povaha; náchylnosť k něčemu, Rk.; svobodné vládnutí vlastním jměním. Disposition, Anordnung; Entwurf; Talent; Neigung; freies Verfügungsrecht. Míti peníze k disposici = míti je ležeť doma n. jinde bez určení. S. N. — Disposiční, Dispositions-, verfügbar. D. sklad, zboží, fond. Disputace, e, f., z lat., vědecká hádka
ústně, zvláště veřejně vedená, gelehrter Streit; sporný spis, Streitschrift. D. inauguralní, habilitační. S. N. Vz Hádka (stran frasí). |
||
|
|||
Předchozí (237)  Strana:238  Další (239) |