Obsahati o čem. Čtvrtý zpěv obsahuje
o smrti. Jir. Anth. I. 3. vd. 31.

Obsáhlosť delková, plošná, krychlová,
Stč. Zem. 364., paměti. Dk P. 79.

Obsáhlý = rozsáhlý, umfangreich, volu-
minös. O. spis, Dch., vědění, Šmb., vzdě-
lání, Mcur., Šml., paměť, Pdl., obor stati-
stiky. Kř. Stat. 1. — čím: rukou, mit der
Hand umzufassen. Lpř. Sl.

Obsáhnouti. Lépe bez péče málo mieti,
než s strachem mnoho obsíci. Ezp. 635.,
636. Coby obsiahnul dvoma priehrstiama.
LObz. XVIII. 13.

Obsahoměr, u, m., der Inhaltsmesser.
Wld.

Obsahový. O. látka vyjadřuje se instru-
mentálem a předložkovým genit. od. Vz
Brt. S. 3. vd. 62. 7., 78. 4. O. aesthetika.
Dk. Spis po stránce o-vé. KB. 1.

Obsáť = obseti. Slov. Bern.

Obsazba, y, f., die Einfassung, Besetzung.
Šm.

Obsazení úloh, hlasů. Us.

Obsazený, besetzt. — čím. Záhon kveti-
nami o-ný. Us. Pdl. Zbožím o-ný (bohatý).
Výb. II. 896. — jak. Hlas, jednoduše, ně-
kolikráte o-ný. Zv. Př. kn. II. 4. Hudba
dobře o-ná. Posp.

Obsázka = okrpí. Vz Matj. 56.

Obsaž, e, f. = objem. Jedla tlustá na
štyry o-že. Val. Brt. D. 238.

Obsažek, žku, m. O-ky škrobové. SP.
II. 125

Obsažení krátké. Jg. Slnsť. 92.

Obsažený; -en, a, o umfasst, enthalten,
begriffen. Vz Obsahati. — kde. Páry ve
vzduchu o-né. Us. Smysl ve slovech těch
o-ný. Us. — čím. Duše obkličuje a pro-
niká hmotu, ale sama jí obsažena není.
Hlv. 220.

Obsažitosť, i, f. Myšlénková obsažitosť,
der Gedankengehalt. Dch.

Obsažník, u, m. = přívrženec aesthetiky
obsahové. Dk.

Obsažnosť sudu, die Fassung Dch. O.
epiky, Dk. Aesth. 302., básně, Vch. Ar. 47.,
básnictví. Dk. — Pal. Rdh. I 346.

Obsažný, inhaltvoll, gehaltvoll. O. důvod,
Šml., řeč, Dch., kniha, Mus., pojednání,
Pdl., přednáška, Mus. 1888. 499., prostor,
Fassungsraum, Dch., cit, Dk. P. 122., rým.
Dk. Poet. 404.

Obscati, ringsum bebrunzen. Us. Šd.

Obséci = obsekati.

Obsedění. (To) odevzdali jsú mu ke
jmění, k držení, k požívání a k o. Arch.
VIII. 507.

Obseděti. Ten chlapec nemůže ve škole o., neobsedí ani čtvrť hodiny. Us. Tč. Ne-
pochopíš, ako môže človek v nich (člnkoch)
obsedieť. ZObz. XXIII. Sl.

Obsednouti co jak. Tys obsedl nebesa
mocně, Pravn. 2264, otcovu pravici. Ib.
2446.

Obselací list. Arch. V. 24.

Obsemení jednoduché, plénka. Nz. Vz
Rst. 452.

Obsev, u, m. = obilí, co se vyselo. Brt.
Slez.: obseva a obsevo. Šd.

Obseva, y, f., vz předcházející. Má 10
měřic o-vy. Šd.

Obsevek, vku, m. = obsev; pole k ob-
sévání. Slov. Phľd. IV. 17.

Obsevo, a, n., vz Obsev.

Obsežený = obsažený, obsáhlý. Ty si
světlo živé neobsežené moci. Adm. 28.

Obsežitý = obsažný. Neobsežitá múdrosť.
Št. N. 304.

Obschýnati = obsýchati. Že sme za tyto
dva mesiace témer ani neobschýnali. Slov.
LObz. XVI. 267.

Obsíc = obséci, obsekati. Las. Tč.

Obsíci, vz Obsáhnouti.

Obsidian. Cf. Krč. G. 128., 964., Rk. Sl.

Obsiesti horu. List. fil. 1878. 204.

Obsikati, um-, bespritzen. O. kvítka.
Laš Tč

Obsílací, Vorladungs-. O. rozkaz. J. tr.

Obsílačka, y, f. = obsílka. U Olom. Sd.

Obsílati dobře. Bart., Půh. II. 290. a j.

Obsílka, dobře psáno podlé čes. hlásko-
sloví. — Cf. Zř. zem. Jir. 115 , 463., 695.,
Cor. jur. IV. 3. 1. 411., IV. 3. 2. 427.

Obsíť, i, f., hymnodyction, der Flügel-
netzbaum. Vz Rstp. 800.

Obśiv, gt. obseva, m. = obsev, die Aus-
saat. Nemám dost obilí na o. toho pole.
Laš. Tč., Brt. Slez. Šd.

Obsívka, y, f., das Besäen. Us. Šd.

Obskákati něco = zle něčeho zakusiti.
Honza to spískal a Pepík to za něho o-kal.
Mor. Sd., Knrz., Vch. Vz Obskakovati.

Obskladiť = pluhem do kola objeti,
prvou brázdu učiniti. Slez. Šd.

Obskočiti, vz Obskakovati.

Obskočný, viel herumspringend. Lpř.

Obskúkať= číhati, lauern; seufzen. Slov.
Ssk., Bern.

Obskúlať, herumspüren. Slov. Ssk.

Obskúňať = okouněti. Mor. Brt. D 238.

Obskurovať, herumschleichen. Slov. Ssk.

Obsloužitelný, bedienbar. Stroj dvěma
muži o-ný. Us. Pdl.

Obsluha kotlu, stroje, Šmr. 60., děla,
při stole. Us. Pdl.

Obsluhovací, Servir-. O. stolek. Dch

Obsluhovač parostroje, kotlu, Šmr. 60.,
129., děla, NA. III. 98., stříkačky. Khl. 19.

Obsluhování, die Bedienung. O. děla.
NA. III. 93., 97.

Obsluhovati koho, co : nemocného, dělo
šp. m.: po-, přisluhovati komu, čemu. Vz
Brs. 2. vd. 157.

Obsluneční, um die Sonne herum be-
findlich. Šm.

Obslužnice, e, f. = obsluhovačka. Val.
Vck.

Obslužný, Bedienungs-. O. mužstvo, my-
slivec, der Leibjäger, Büchsenspanner. Dch.

Obslzený; -en, a, o, bethränt. Dch.

Obsmětati se = obšmietať sa. Mor. Šd.

Obsmrdati se = choditi kolem něčeho,
oplétati se. Us. Vck., Ssk., Brt. D. 238.

Obsnovati = zakrývati, bedecken. Slov.
Mraky slniečko o-ly; Nač že vy ho mraky
obsnúvate? Phľd. III. 468. — se kam
Začal jich (hadů) sekať, ale tie sa ešte tuhšie
naň obsnúvali (naň doráželi, okolo něho se
vinuli). Dbš. Sl. pov. I. 452.