Předchozí (996)  Strana:997  Další (998) |
|
|||
997
|
|||
|
|||
Mizojem, cisterna (chyli). Vz Jem. Nz. lk.
Mízotok, lymphorrhoea, chylorrhoea. Nz. lk.. S N. V. 378. Mízotvorný, safterzeugend. NA. V. od.
II. 25. Mízovitosť, i, f, die Saftartigkeit. Šm. Mízovitý. Močení moči m-té, Chylurie, f. Exc. Mízovod či průtok mízní hrudníkový či
prsníkový, ductus thoracicus, der Milch- hrustgang. S. N. XI. 383., Nz., Schd. II. 361., Křž. Por. 428., Slov. zdrav. Mízový, Lymph-; Saft-. M. průduch,
Lymphkanal, -gang, uzlík, -knoten, tělisko, -körperchen, rourka, -röhrchen, soustava, -system, záhať, -thrombose, cesta, dráha, -bahn, míšek, -follikel, Nz. lk.. kruh, Hg., vak. Osv. I. 484. Miž = než. Mor. Brt. D. 174. Jak král
vidźel, že ožił a že jest mładší miž prvej. U Opavy. Brt. D. 365. A volim ja, volim přes ten dunaj plynúť mižli v tvojich ru- kách zhynúť. Sš. P. 777. Miž se chleba raz najedli, do syta se naplakali. VSlz. I. 2. Míždí, cf. Mkl. Etym. 196. Mížditi, cf. Mkl. Etym. 196. Proti to- muto Jiřík odpierá a lid podlé sebe mieždí pravé. Výb. II. 721. Mižgřiť = mačkati. M. sa v čem n. s čím
— ostouzeti se s něčím. Mor. Brt. D. 231. Mja skupina, vz Mkl. aL. 228. Mjačgať, rozmjačgať = mačkati, zer- drücken. U Frýdka. Tč. Mjadlica, e, f. = mědlice. Laš. a slov. Tč. Mjadlovati = mnědliti. Laš. Tě. Mjadžganina, y, f. = mazanina, das Ge- sudel, Geschmier. Laš. Tč. Mjadžgati = mazati. Laš. Tč. M. ru-
kama hnáty, massiren. Laš. Tč. Mjagačka, y, f. = mazanina. Laš. Tč. Mjantati, -tám, ceš, ce, alles in einander mischen, vermengen, verfitzen, veRwiRren. — co: niti, bavlnu. Laš. Tč. Mjenka, y, f. = měnka. Ntr. IV. 23. Mjeriť = mířiť. Slov. Bern. Mješať = míchati. Slov. Bern. Mketnutie, n. = pohyb? Jehož malitké m. srdce porazí. Št. (Jir.). Mknouti, mykati, movere, trudere, rücken.
Šf. III. 473., Mkl. Etym. 206. Vz Mčeti. M. = pomknouti, hnouti. Brt. Kamen se mknul a stavba se svalila ; Ať se mi z místa nemkneš, rühr dich nicht; Mkni se dále, abych si mohl sednouť; M. klíčem (hnouti). Laš. Tč. Mkytati. Za Št. polož: Kn. š. 278. (Liška)
po poli sem tam mkytá. Ezp. 810. Mlac, e, m. = mlatec. Mor. Brt. D. Vz
Mlacovati. Mláca, dle Bača, kdo při jídle mlaská.
U Nepoměřic. Rč. Mláce, Mlác zkrácené m. Mladotice na
Pláště. BPr. Mlacek, der Drescher. Ten jí jako m.
Laš. Tč., Šd., Brt. — M., cku, m. = cep, der Flegel, Dreschflegel. Sl. les. Mlácení. M. ve třech, vz Bráti co, Troj-
nice; o šesteru, vz Šesternice; o sedmeru, vz Žito; o osmeru, vz Víc. Cf. Paternice, Dvojnice, Brt. Dt. 72. S humenice aneb |
s pjatra se shodí asi půl kopy snopů, což
slove: sházka, a stačí na tři posady po 10 snopech. Když se snopy oklepaly (takové snopy oklepané = oklepky), položí se v řádu podél humenice, rozvážou a přemlátí se na obou stranách a pak se sláma vytřísá; jestliže obilí nepouští, přehrabe a přemlátí se ještě jednou. Rovná sláma dá se pak do otipek, otěpek, pomrvená do zavijanek, mrvjanek. Pozůstalé zrno atd. se převrátí hráběmi a vyhrabané ohrabky se osejí na ohrabečnici, ostatek se uklidí do kouta, a když je ho dost mnoho, zvěje se vívkou. Obdržený tím vałek (hromada zrna) se pak na drutě drutuje, a zdrutované na burdáku burdákuje. Zburdákované pak se sebere (= sbírka) a na sypání — sýpku vynese. Opav. Klš. Mlácení hluchých slov, Phrasen- drescherei. Dch. Mlácený; -en, a, o, gedroschen. Rk.
Mlachuba také = tlustý, široký obličej;
tučné dítě. Us. Tkč. Mlacina, y, f, sam. u Neveklova; M.
Prostřední, sam. tamtéž. Mlacka, y, f., die Drescherin. Mor. Bkř.,
Brt. D. Máme dvě mlacky a jednoho mlatce. Slez. Šd. — M. = mlácení, das Dreschen. Máte ještě hojně mlacky? Slez. Šd. Mlackovia = mlatci. Slov.
Mlackula, y, f. = mlacka, die Drescherin.
Laš. Tč. Mlacov, a, m., Mlatzow, ves u Zlina. Vz
Mládcova.
Mlacovati = mlacem býti. Slez. Šd., Brt.
D. 231. Mlacov ý = mlatcový. Us.
Mlač, Lautsch, ves u Litovle.
Mlačina, y, f. = mlaka. Na M-ně = po-
zemky v Pisec. BPr. Mláčina, y, f. = prostřední jedle. Němc.
IV. 412. Mláčka. Zažeň kačky na mlačky, nech
sbírajú chrobačky. Koll. Zp. I. 190. Mlad, u, mláď. Z rnladu. Št., M. Ješto
sem slýchal ještě za mladu od své báby. Št. Kn. š. 83. Trn se z mladu ostře pučí. Alx. Musím toho z mladu pokusit. Výb. I. 808. — M. = mladý konec vyrostlý na větvi, der einjährige Trieb am Baume. Na již. Mor. Vz Mládek. M. = mladý les. Rst. — M. ječmenná — co vyroste z vytřepa-
ného zrna. Mor. Brt. D. 231. Mláď = děti, mládež; mladé. Osv. I. 593., Kká. K sl. j. 87., 189., Pal. Rdh. II. 49. A Slováci žijú, ač jim z hniezda mlaď vybrali. Ppk. II. 190. — M., a, m. = juvenis. Mkl. aL. 4.
Mlada, y, f. = mladosť. Poza búčky a klady, tancuj, šuhaj, za mlady. Sl. spv. II..
52. — M., pl., n. = mlází, paseka. Na mla- dech. U Bělohr. Bf. Mladá, é, f., ves u Starých Benátek, Blk.
Kfsk. 1163.; Mladay, ves u Liběšic; Lodus, ves u Budějovic. Rk. Sl. Mladava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Phl'd. IL 499. Mládce, Lautsch, ves u Litovle. Vz Mlač.
Mládce, e, m. = mládec. A já m. s hrudi
vřelou na službu se vlasti dal. Štulc I. 87. (169). Dobrý mládce, juvenis. BO. |
||
|
|||
Předchozí (996)  Strana:997  Další (998) |