Předchozí (764)  Strana:765  Další (766) |
|
|||
765
|
|||
|
|||
Kotlářství, n. Kupferschmiedhandwerk.
Jg. — Kotlati, kotlávati, dutým jako kotel se
stávati — kotlavěti. — komu: Zub mi kotlá. Us., Lk. Kotlavěti, ěl, ění = kotlati, hohl werden.
D. — Kotlavý, dutý, hohl. K. strom, zub. Us.
Kotlík, u, kotlíček, čku, m. Kesselchen,
Tiegel. V. — K., kropenka, Weihkessel. Berg. Kotlina, kotlinka, y, f., hlubina, jaká
v kotlu bývá. Kesselvertiefung, Grube. K. v pivováře, kde kotel jest, Schürgrube. D. — Kotlina u sopek. Kessel. Když nějaká
sopka se ohlašuje, udělá se k. Presl. — K. u vodometu; v zubu, Zahnhöhle. — K. = hlubina vody, tůň, vír, die Tiefe. Kom. V ko- tlině na potoce mnoho raků bývá. Us. — K., Kessel, jest prostora v jezevčím doupěti aneb noře, kterou si jezevec kotlovitě vy- hrabe a za své hlavní obydlí volí. Šp. — K. horská, Gebirgskessel. Čsk. — K. v horn. Schürgrube; Kessel. V. — K., dříví pod kotel. Us. v Krkonš. Kotlisko, a, n., veliký kotel, grosser
Kessel. Br. Kotliště, ě, f. Kesselheerd, -stätte. D.
Kotlov, a, m., jm. místní. Mus. Kotlovina, y, f. = kotlina, Kesselstätte. — K., měď ze starých kotlů. Ros.
Kotlovitý, kesselartig. Mus. Kotlovna, y, f., Kesselhaus. Kotlovnice, e, f., schránka na kotle. Na Slov. Bern.
Kotlový, Kessel-. Kotna, vz Koule.
1. Kotní, od kotu, Köthen-, Knöchel-. K.
příhbí. Krab. 2. Kotní, porodní, Geburts-. K. bolesti.
St. skl. Kotníček, čku, m., Knöchelchen.
Kotník, u, kotníček, čku, m., Knoten,
Gelenk, Gleich. V. K. nožní, u nohy, u ruky, u prstu. Chodidlo kotníky, patu, nárt a po- dešvu a s prsty palec v sobě držící. Kom. Někomu k. (u nohy) podvrhnouti (nohu na- staviti, aby padl). Sych. Kotníkem (u ruky) na dvéře klepati. Us. — K. u stébla, kolínko, der Halmknoten. D. Kotníkovatý, -ovitý, grossknorrig. Kom.
Kotníkový, Knöchel-.
Kötnitz, Skotnice u Příbora na Mor.
Kotopeky, dle Dolany, ves v Berounsku.
Tk. I. 372. 1. Kotor = Kotar.
2. Kotor = který. Na Slov.
Kotouč (strč. kotúč), e, kotouček, čku,
m. = kruh, kolečko, Ring, Ringel. K. vlasů, drátu, Us., příze. Ros. Kotúč ohňový nad jeho hlavú se ukázal. Pass. 993. — K. = kolo, okruh, Kreis, Wirbel. Do kotouče, do kotoučka se točiti. Us. Vítr prach na cestách v kotouče zamětá. Puch. Do kotouče vláčeti. Vaň. — K. = kolo vnitř plné, Scheibe. Skla v kotoučích. D. K. n. koláč vosku, D., k. sněhu. D. — K. nabíhací u soustružníka, Anlaufscheibe. Techn. K. přilnavý, Adhä- sionsplatten. Ck. — K. = kolečko, koleso, Rad. K. u kolečka, u trakaře; trakař. D., Kom. — K. = zavití vlasův u dívek, vrkoč, |
Haarnest. Jg. — K. (v tělocviku) v nártech,
ve visu, plavmo, sedmo. Tš. — K. Kotouček, Scheibchen, Scheibel, jest v dráze jelení po- hyblivá čásť výtisku (Abdruck), která se vyndati může. — K. jeřábu, hrozen jeřábu u špruhle. — Kotouči, trochina, měkkýši břichonožci. Kotouč kuželovitý, trochus cu- nulus; k. indický, t. niloticus. Frč. 243. — K., Spritzkrapfen. D., V. — K., vrch na Mor. Kotoučky, spirulida, čeleď hlavonožců
dvojžabrých. Vz S. N. Kotoučnatka, y, f. K. obecná, spirifer
viator, měkkýš. Vz Frč. 206. Kotoučovati, kotoučiti, wirbeln. — čím,
kým. Nebo mnou draví vichrové kotoučují. Č. Kotoučový, Ring-, Kreis-, Wirbel-.
Kotouleti, el, ení = kotáleti. V.
Kotoulka, y, f. = kroužek; na Slov. =
přeslen. Kotovitý, katzenähnlich. Ssav.
Kotr, čtverka na kostce = katr. Vz Drye.
Kotrba, y, f. = hlava (s příhanou), palice
(hlavně o člověku svéhlavém, podivínu). Hirn- kasten. K-bu zbytečným pitím obtížiti; k-bu si rozraziti. Reš. Divná jest on k. Jg. Fučí (hučí, srší) mu v kotrbě (blázní, třeští). D., Č. Vz Blázen, Ztřeštěný. Straší ti v kotrbě (blázníš). Ml. On má svou kotrbu. Kom. Dě- lati dle své kotrby. Nestalo se dle jeho ko- trby. Jg. Jde mu to do kotrby. Vz Tram- poty. Us-, Č. Má v k-bě zatopeno. Vz Opilec. Lb. — K., poutec, čechalka, der Kopfwirbel. D. — K., rozcuchané vlasy. Da. Kotrbáč, e, m. Starrkopf; ein Talentloser.
Us. Dch. — K., človek rozcuchaných vlasů. Da. — Kotrbanec, nce, m. = kotrmelec. Jg.
Kotrč, chotrč, e, m. = chrastí, roždí,
Gebüsch; houba, boletus polycephalus, der Eichhase; rozsocha na žerdi ptáčnické, die Gabel; chatrč, Bauernhütte; na Slov. sveřep, Wildhafer; posada, Hühnerhaus. Jg. Vz Roháč. Kotrčky, pl., strmina, ein steiler Ort.
Na Slov. Kotrkal, u, m., okrouhlý štít jezdců, Rei-
terschied. V. Z střlat. quadrigale. Gl. 107. Kotrlcovati, kotrlce dělati; říká se o za-
jíci, když jest dobře střelen. Sp. Vz Kotrlec. Kotrlčiti, il, en, ení, kotáleti, wälzen. —
co kam odkud: dříví (s hory) do údolí k. Um. les. Kotrlec, lce, kotálec, kotrmelec (na
Mor. kotrbelec); kozelec, zmítanec, der Bur- zelbaum. Od kotiti = káceti. Šf. K. metati, zmítati, dělati, převrci. Us., Kom. — Svět převrací se kotrlcem (mění své úmysly). Kom. Kotrleti, el, en, ení = kotáleti, váleti,
wälzen. — co na čem: na válcích. Reš. Kotrmelcovati = kotrmelce dělati, bur-
zeln. Us. Kotrmelec = kotrlec.
Kottbus, mě. v Prusku, Chotěbuz.
Kotuha, kotužník, a, m. = pes. Na Slov.
Kotul, a, m. K. veverovitý, callithrix sciu-
reus, opice. Frč. 398. Kotulati = kotaliti.
Kotužník = kotuha.
Kotva, y, f. Strany původu vz Mz. 47.
K., kotev, tve, f., kotvice, kotvička, der |
||
|
|||
Předchozí (764)  Strana:765  Další (766) |