Předchozí (317)  Strana:318  Další (319) |
|
|||
318
|
|||
|
|||
Sš. P. 543. — kde. Na líci u. koho = při
činu, in flagranti. Dch. — kam (jak). Tak bezmála mimo nadání a mimo úmysl svůj v proud athenského života uchvácen byl. Sš. Sk. 204. (Hý. ). Mezi sebe to rozdělili a u-li. V. — co kdy: před nepřítelem (dříve než nepřítel). Cyr. — se čím: chůzí (unaviti), müde werden. — se s čím. Uchvá- til ho s žalobou = předchvátil ho žalobou). Ros. — koho k čemu čím. Nz. Úchvatka, vz Úchvat.
Úchvatně, auf eine hinreissende Weise,
plötzlich. Ú. krásou jat. Dch. Úchvatný; -ten, tna, o, hinreissend. Nz
Ú. pokrok. Ddk. V. 184. Ú. pohled, síla, účinek. Dch. Uchvístati, uchvistovati = od chvístu se
pokáleti, ufákati se, sich bemachen. Ros. Uchý = ušatý, langohrig. U. zajíc. Mor.
Kld. ván. 24. Uchybati, aufwerfen. — co kam: ka-
mení na hromadu. Na Ostrav. Tč. — se čeho čím. Už sem se dost té skály rukama uchybal, genugsam werfen. Ib. Té. Uchybiti, il, en, ení, fehlen. — v čem
proti čemu. Č. Uchycení, n., vz Uchytiti.
Uchycený; -cen, a, o, vz Uchytiti.
Úchyl, u, úchylek, lku, m. = úchrana,
útočiště, die Zuflucht, der Zufluchtsort. Na Slov. Bern. Uchylany, dle Dolany, ves ve Slez.
Úchylek, lku, m. = uchýlení-se, die Ab-
weichung. Krok. I. d. 119. Uchýlení, n., die Abweichung. Šm.
Uchýlený; -en, a, o, geneigt.
Uchýliti, il, en, ení; uchylovati = od-
chýliti, odvrátiti, obrátiti, ab-, weglenken, abneigen, beugen; se = pryč se chýliti, od- chýliti se, ablenken, sich wenden, wegwen- den, wegkehren; odstoupiti, pustiti co, ab- gehen, abweichen; obrátiti se, přichýliti se, sich wohin wenden, sich begeben, einkehren. Jg. — co. U. příčinu a podnět ke hříchům. Pal. Dj. III. 3. 79. — čeho: plece svého u. Br. — co od čeho: uši od volání u. Plk. — se. Kam Oldřich se u-lil, není známo. Ddk. II. 369. — se odkud. Brzo uchýliv se s cesty veřejným škůdcem chtěl se učiniti. Ddk. II. 229. Z cesty, Jel., z pravé cesty se u. V., Sych. U. se od čeho = uhnouti se, odstou- piti, odvrátiti se, opustiti něco. Chč. 304. U. se od cesty, od svého předsevzetí, V., od práce. Jel. Nikdy se od přiemosti svého stavu neuchýlili. Hus III. 66. Ot svědectvie tvého neodchýlil jsem se. Ž. brn. Ta strana od Říma co nejméně se u-la. Pal. Dj. III. 3. 310. Přece nijak od počatého směru ne- máte se u. Sš. II. 178. Vratislav se byl roku 1133. s několika urozenými jinochy z hranic zemských uchýlil. Ddk. III. 65. — se kam s čím. Tam u-lil se s nejlepším svým majetkem. Ddk. IV. 212. — se, co kam: na zlou stranu. V. Nebo uchýlili na sě zlé. Ž. wit. 20. 12. Šťastně se dostali na vrchol skály a u-li se na malý výstupek skalní. Us. Tč. Neuchyluje se ani na pra- vici ani na levici. Bj. Abych setrval a oni aby nemohli mne na křivú stranu u. Hus |
III. 278. (Tč. ). Manželka jeho u-la se na
svůj věnný statek. Ddk. V. 347. U. se k čemu = obrátiti se, jíti, přichýliti se. Uchýlili se k němu k obědu, Ros., k marno- mluvnosti. Kom. Zcela zbytecno jest za příčinou porozumění těchto slov u. se k do- mněnkám. Ddk. V. 55. Utíkaje hněvu otcova k nám se uchýlil. Sych. Jazyk lidský k oše- metnosti se uchyluje. Kram. Věděl, že vy- povězenec zase k Břetislavu byl se u-lil. Ddk. II. 147. U. se do svých komnat, Us., Dch., do hospody, Har., do kláštera. Pal. Dj. II. 1. 217. — se kam kdy, proč. Juta po smrti manžela svého do Uher se u-la. Ddk. II. 196. Po návratu svém u-lil se v příčině té k opatu. Ddk. IV. 39. Všichni po té cestě u-li sú se každý k svému la- komstvie od najvyššieho až do najposled- nějšieho. Hus II. 274. (Cierkev) k nižádným hřiechóm se neuchýlí ani skrze protiven- stvie ani skrze lahodenstvie. Hus III. 87. — se po čem. Ale Soběslav po žádných ne- chtěl se u. dařích. Háj. — se jak. Od té cesty se za celý čas ani o píď neuchýlili. Ddk. III. 187. Ani o píď od toho se ne- uchyluj. — se (ke komu oč). U. se ke komu o pomoc. J. tr., Ddk. II. 398. Pořád pryč se o to uchyloval (zasazoval). U Ry- chnova Msk. se ke komu oč jak: s prosbou. J. tr. — se odkud jak. Uchy- lují se od břemene obyčejem hovad břeme- nům nezvyklých. Br. A od ní (víry) za ne- hýtek se neodchylovati. Sš. II. 210. (Hý. ). — se čemu = vyhnouti se, ausweichen. Us. Tč. Uchylka (dle: naděje, užitek, zahrada),
úchylka (Jg., dle: náčinek, návštěva), uchýlka (dle: zastávka, zahrádka, zakázka), die Abweichung. Mk. Uchýlka sfaerická n. kulitá, u. od kulatosti (sphärische Abwei- chung), barevná n. chromatická, chroma- tische Abw.; kruh u-ky. der Abweichungs- kreis. Nz. Cf. KP. II. 149. Ú-ky sbíhají se řídko. Ndr. Varuj se i nejmenší ú-ky od pravdy. MP. U. od pravidla. S menšími neb většími ú-kami byla bez po chyby i tenkráte klatba nad Moravou vynesena. Ddk. III. 98. Úchylník, u, m. = největší kruh, točnou
a hvězdou pozorovanou na rovník kolmo tu- žený, der Deklinationskreis. Astr. 12. Úchylnosť, i, f. = schylnosť.
Úchylný = schylný, leicht abweichend.
Us. Za neúchylnou povinnosť uznati musí, že... Sf. — Ú. = povolný, nachgiebig. Na Ostrav. Té. Uchylování, n., vz Uchýliti. U. jehly
magnetické elektrickým proudem. Vz KP. II. 233. Uchylovnosť, i, f. = úchylnosť. Na Slov.
Bern. Uchylovný = úchylný. Na Slov. Bern.
Uchynivec, vce, m., nerost křeman. Min.
409. Úchyst, u, m. = uchystání, die Zuberei-
tung, Vorbereitung. Berg. Uchystání, n., die Vor-, Zubereitung,
Zurüstung. Uchystaný; -án, a, o, vor-, zubereitet,
zugeschickt, bereit stehend, bereit gehalten. |
||
|
|||
Předchozí (317)  Strana:318  Další (319) |