Předchozí (988)  Strana:989  Další (990) |
|
|||
989
|
|||
|
|||
Raději bych dal sobě mozk z hlavy vyliti.
Arch. II. 234. Jed učení zlého z sebe vy- lévali. BR. II. 13. a. — co v čem. Hořkosť duše vylévati v pláči. Vrch. — co čím, se komu čím. Don přilbicemi vyléti. Krok. Vylij si svoje hoře. Sš. Cementovou maltou něco v. Zpr. arch. IX. 39. A ten starý hejt- man na druhé straně stál a zlatým pohárem voděnku vyléval. Sš. P. 146. Když dlouho neprší, chodí děvy k studénkám a vylévají vodu rukama z nich. Sš. P. 760. Vylévata slova marná bezpečnou svobodou. Troj. Při- rození stědřeji se dary svými ženám než mužům vylévá. Kom. — co proč: svou krev pro Ježíše, Háj., pro vlasť. — co kdy (kam odkud v co). A sice na služebnice své a na služebníky své ve dnech oněch vyleji z ducha svého; Tu se vylévá v roz- jařenosti mysli své ve strohou domluvu; Srdce Janovo při vypravování odporu ta- kového v žalosť a nářek se vylévalo. Sš. Sk. 22., II. 31., J. 64. (Hý. ). Víno na ho- dech vylévati. L. — co kde. Modlitby před Bohem vylévati. Jg. Svou zlosť, svůj hněv na někom, D., na psu si vyliti. Ml., Šd., Stnk. Až keď Růžena hodne vyrástla, před- savzal si pomstu svoju na nich vyliať. Mt. S. I. 56. — co, se kam. V. na někoho svůj hněv, V., zlořečenství, pomstu, Br., svou vzteklosť, zlosť. D., své požehnání, Ps. br.; vodu na stůl. Us. Vylite sedm bání hněvu božieho na zemi. ZN. Vylila se voda na louky. Us. Vylil si vodu za košili, za rukáv. Us. Pil by víno kolébač, kúpil si ho za babku, vylel si ho za lavku. Sš. P. 510. Z hrota pomyj nabrala, na hlavu jí vylela. Sš. P. 778. Služkám prikázala, aby pomyje naň vylievaly. Dbš. Pov. I. 161. Vylial do sebe i tretiu pintu. Ib. I. 544. Lež v lid vyliti. Chč. 376. Ak pri stole prevrhne a vyleje sa pohár s nápojom alebo polievka na mladoženichov, čakaj do roka proroka (dítě). Dbš. Obyč. 28. Jako druhdy rosu vylil na mládence v peci ohnivé; Veškery potoky lásky na něho (Boha) vylejme; Vy- leji ducha svého na velikou pleť; Nad to také bezpřemná mnohosť milosti boží se na člověčenstvo Kristovo z nova vylila; Festus vylévá nevoli svou na Pavla. Sš. II. 240., J. 55., Sk. 22., 51., 280. (Hý. ). Na práci jich požehnání své vyléval. BR. II. 82. a., 294. Vylém na vás vodu čistú a budete očištěni ode všech poškvrn; Masť vylila na hlavu syna božieho. Hus II. 234., III. 183. (Tč. ) — se. Řeka se vylila. D. Co se vypilo, to se vylilo, vše zmařeno. Us. Tč. D. — se več, po čem = dáti se v co, vydati se nač. V. se v rozkoše, V., v hříchy. Br. Aby tr- pělivosť mieti uměli ne v lání, ne v hrózy, v pomstu se vylévajíce. Vš. 445. Po pýše, po úřadech, Mus., po lakomství se v. Ros. Apoštolé vylili se ve velebeni Boha; Josef Flavijský nemírně se v jeho chválu vylévá; Pán ne v prosbu, nébrž v díku činění se vylévá; Slepí zajisté byli pohané v prosto- pášnosti se vylévajíce; Za tou příčinou vdě- kem unešen a jako uchvácen vylévá se ve slavosloví. Sš. Sk. 19., 141., J. 192., L. 179., II. 8. (Hý. ). V píseň vylila city své. Němc. Tudy se vylévá v ta bolná slova. Sš. L. |
138. — co jak (komu kam kde). V slad-
kých rečách lež vylívá, v skutkoch pod- vodnosti. Na Slov. Tč. Dolinám jen plodná voda vylévá se potokem; Zem naň bláhu proudem vylívá; Ješto ale přece duch sv. se nad nimi takovou vylil hojností; Poně- vadž hříchem také na ostatní přírodu kletba se vylila; Ano se (. srdce Pavlovo) takovými slovy pěstěnými opětně vylévalo; (Kristus) všemi dary se jim vylévá, jichžto jim k do- sažení spásy potřeba. Sš. Bs. 15., 166., 1. 162., II. 41., 182., J. 23. (Hý. ). Byť moře všecko na zem s ječením se vylévalo. Kom. A tak právě svou zlosť nad míru vylévá. BR. II. 70. b. — co zač. Jež (slzy) Pavel vyléval za hříchy svého mládí. Sš. Sk. 236. Kto vylé krev lidskú, vylita bude krev jeho za ni. Hus III. 9. Kristus vylel svou krev za celý svět, Us. Tč. Kristus krev vylil za lidi. Chč. 444. On vyleje krev svou za ro- dinu svoji. Us. Tč. Kto krev svoju vyleje za slobodu? Slov. Tč. — co, se kudy. Voda přes břehy se vylila. Štelc. Voda strouhou, pípou se vylila. V. něco po trávě. Er. P. 422. — si co s kým jak: na dobro (pokaziti, rozhněvati si ho). Us. Dch. Vylití, n., das Ver-, Ausgiessen, der Aus-
guss. V. vody. Us. Nekdy bolesť bez v. slzí nemóže sa znésť. Na Slov. Tč. V. ducha svatého, effusio spiritus sancti, die Ausgies- sung des hl. Geistes. Šd. Vylitý; -it, a, o, ausgegossen. — čím.
Díry cementem vylité. Zpr. arch. IX. 39. — kde. Krev pomsty toho násilníka na jezera březích vylitou (vergossen) posud vidí oko pocestníka. Koll. I. 113. Výliv, vz Výlev.
Vylivák, u, m. = lopata k vylévání vody,
die Wasserschaufel. Us. Vz Výlivka. Vylívání, n. = vylévání.
Vylívati, vz Vyliti.
Výlivek, vku, m. = vyliv. Že na každého
částečný v. připadne. Sš. Sk. 23. Výlivka, y, f., der Ausguss. Us. Šd. —
V. = vylivák.
Vylízaná, é, f. = škodlivý následek. Má
z toho v-nou (= polízanou). U Police. Kšá. Vylízání, n., das Auslecken.
Vylízaný; -án, a, o, ausgeleckt. V. talíř.
—V. = vylisaný. — V. skála, něm. Wili- zana Skala, myslivna u Zdounek na Mor. Vylízati, lízám a líži, vylízej a vyliž,
zal, án, ání; vylíznouti, znul a zl, ut, utí; vylizovati. — co. Pes talíř vylízal. V. hrnky, misky. Us. Šd. Ta tam ani bečku soli ne- vylíže (dlouho tam nebude). Us. Dq. — co odkud čím: povidla, hrnce jazykem. Reval drak ešte horšie a vyplazenými jazykmi vylizoval si rozďavené pysky. Dbš. Pov. VI. 40. — se. Kočka se vylízala (lízáním
se vyčistila). Us. Dobrý pes sa vylíže. Po- řek. Lipa I. 25. — se z čeho = lízáním se zhojiti. On se ze všeho vylíže jako pes (pozdraví se). Mus., Č. Už se z toho zase vylízal (z bídy, z nemoci atd. ). Kšá., Brt. Pantáta z nemoci ani za týden se nevylíže. Us. Němc. Víc z převzdívky se nevylízal (nezbavil se jí). Ehr. — (co) komu. Kuku! Odpověď: Vyliž mně ďupu! Mor. Šd. Vyliž mi — zadní líca (nebo: kde se mi bachoro |
||
|
|||
Předchozí (988)  Strana:989  Další (990) |