925

lidi s potupením nezahadzuj mimo, oby-
čejně v malých súdkoch bývá dobré víno.
Glč. I. 44. M. jak za groš křivák, jak bleší
oko. Brt. M. had najviece sípá. Anth. I.

3. vd. 34. Byl jest malý na těle, ale veliký
hřiešnik na duši. Hus II. 411. —M. věkem.
Vz Samopašný. — M. srdce a p. Jsem malé
mysli, muthlos. Us. — M. = ne mnohý.
Národ na počet malý. Vlč. Po malých dnech
zapomanú. GR., Výb. I. 267. Potom po ma-
lých dnech. Krist. 50. b. Po malých dnech
umřel. Mill. 46. b. V malých letech. Otc.
490. b. Po malých časiech. Kar. 114. Ma-
lým chlebem veliké zástupy krmil. Otc.
145. S malú bratří, cum paucis fratribus.
Ote. 119. a. Jinde ib: s málem bratří. (Gb.
v List. fil. 1886. 384). (Tělo tvé) po malých
dnech červie budú žráti. Hus III. 143. —
M. = nepatrný. S malými výminkami. Us.
Není to přec jen m. věc! Sá. Kdo je v ma-
lých věcách pilný, budě i ve velkých. Laš.
Tč. Pravíš pravdu upiiemo i velikým lidem
i malým v dóstojenství. Hus II. 397. Jsme
malí k tomu, abychom ... Št. Kn. š. 187.
M. věci velikým příčinou bývají. Sb. uč. —
M = krátký. Na m. chvilku. Št. Kn. š. 9.
M. čtyřzvuk, sekonda, tercie, kvinta, sexta,
septima, nona, decima, trojzvuk. Zv. Př.
kn. I. 17., II. 7,9. M. oběh krve. Ves. I.

4. Neb u vieře malú dosti řečí mnoho do-
brého rozumu jest shromáždieno. Št. Kn.
š. 13.- M Malý Křiváň Krč. G. 649. —
M. Bory, Mallebern, v Rakousích. Šb. D.
ř. I. 40. — M. Dvůr, ovčarna u Kostelce
nad Orl. — M. Mlýn u Bubenče, u Vys.
Mýta, u Zbraslavic. — M. Mlýnec u Ra-
kovníka. — M Pilka, mlýn u Telče. —
M. Strana, Kleinseite, IV. čtvrť na levém
břehu Vltavy, vz Let. 31., 32., Bart. 372.;
Halbseiten, ves u Rokytnice. — M. Veska,
Malowe8ka, ves u Klatov; Malowiska, sam.
u Roudnice. — M. Hory. Adamsstadtel,
městečko u Lišova. PL. — M. Skála, Klein-
Skal. Tk. VIII. 416. — M, ého, m., os.
jm. — M. Benj. 1588 Jg. H. 1. 596., Jir.
Ruk. II. 7. — M. Jiřík. 1619. Jg. H. 1. 596.,
Jir. Ruk. II. 7.— M. Petr. Arch. VII. 553.
— M. Jukub, spisov. v Praze, 1811.-1885.
Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 126., 157., 158., 161.,
166., 167., 173., 176., 179., 201 , Kv. 1885.
503., Jg. H. 1. 596., Šb D. řeč. 267., Pyp.
K. I 306., 307., II 543., Mus. 1886. 632.,
Tf. Mtc. 292., Zl. Jg. 165., 305, 316., Bačk.
Pís. 1. 929., Bačk. Př. 183., S. N., Rk. Sl. —
M. Eduard, prof v Nov. Bydžově, přispěl
do tohoto slovníku. (Mý.).

Malýpetr, a, m., os. jm. — M. Jan,
učitel tělocviku v Praze. KP. I. 413., Tf.
Mtc. 78, 185. O jiných M vz Tk. V. 249.

Malžen, a, m., posud na Mor. a na Slov.
Vz Gb. D. 66. Na Slov. Rr. Sb. Otevř se,
nový hrobe, vyndi, vyndi malžene, nesu
nové košule; Ja sem sobě vyvolila z růže
květ, lepší je ten můj m. než celý svét.
Sš. P. 110., 448.

Malžena, y, f. = manželka. Slov. Orl.
IX. 63. Vz Malžen.

Malženek, nka, m. = malšen. Bys byla
dobrá ženka, poslechla bys malženka. Sš.
P. 788.

Malženka, y, f. = manželka. Slov. Rr.
Sb., Vchř. - Půh. I. 132., 240., II. 222.,
Marg. v. 299., Z. d. op. 1443. Aby ji (Bar-
boru) jim dal za malženku. Leg. Mnč. R.
27. M-ku mám mladú, komu ju poručím.
Sš. P. 10.

Malženský = manželský. Stav m. prvý
je od Boha, druhý od ľudzí a trecí od
čerta. Rr. Sb.

Mam velikosti, der Grössenwahnsinn. Dk.
P. 156.

-mama: dveřmama, botmama, očmama
instr. pl. U Strakon. a u Horažď. Nár. list.

Máma. Vem si mámu s dcerou, ty ti
hlavu sperou. Us. Kšť. M. široká, táta vy-
soký, dcera slepá, syn divoký (země, nebe,
noc, vítr). Mor. Brt. Naše máma něco má,
schovala to do sena; až se jí to uleží, ona
nám to vyloží. 2. Naše m. řekla, když ko-
láče pekla: Dáme nohy na kraj peci, uži-
jeme tepla. Vz Táta. Brt. Dt. 114. Stará
m. = bába, babička. V Podluží. Brt.

Mamaliga, y, f. = kukuřice vařená ve
slané vodě, Rgl., kukuřicový koláč rumun-
ský. Bkř. Vz Mamuliga.

Mamara, y, f., malphigia, die Malphigie,
rostl. M. palčivá, m. urens, lysá, m. glabra,
marhanolistá, m. punicaefolia. Vz Rstp. 211.

Mamarovitý. M. rostliny, malphigiaceae:
mamara, obhrčovec, součnělák, jinokřidlice,
obletka, různokřídlák. Rstp. 210.

Mainati, Mama rufen. Šm.

Mamečka = maminka. Koll.

Mamej, der Mammej. Vz Rstp. 201.

Mamel, e, m., der Dolerit. Šm.

Mamelovitý, doleritartig. Šm.

Maminčin, a, o = maminčin, der Mutter
gehörig. Pk. Ps. 17., Sš. P. 190.

Maměnečka, y, f. = maminka. Vz Máma.
S Bohem buďte, moja m-ko. Sš. P. 455. —
Pk. Ps. 19.

Mámení, když jelen zadními běhy vstoupí
do stop předních běhů. Brm. I. 3. 144. —
Dar mámení nemám rád (čti tuto větu zpět,
je táž). Brt.

Mamenka. Má m-ko roztomilá. Sš. P.
453 — M = tchyně Zlínsky. Brt.

Mánenosť, i, f. Mně cosi m. vlelo i la-
hodné předcity v duši i v tělo. Šf. T. m.
67.

Mami, f., zkrácené : maminka, indekl. Zkr.

Mamičenka, y, f., vz Máma. M. moja,
žiale mä dochodia. Mt. S. I. 13.

Mamičienka, y, f. = mamičenka. Sl.
spv. IV. 136.

Mamička, y, f. = matka přirozená; ma-
minka = tchyně. U Uher. Hrad. Hý. Ach
m čko, mamko, srdce sa mně zamklo. Sš.
P. 199. — M = šafářka. V již. Čechách,
také: panímáma. Jdr.

Mamičkář, e, m. = mamkář. Šd.

Mamičkovati = matku volati. Bern.

Mamičský, trügerisch. Rk.

Mamičství, n., die Täuscherei, Betrügerei.
Kk.

Mimika, y, f. = matka. Koll.

Mámilec, lce, m., der Haarkies. Rk.

Mamilství, der Schwindel. Dch.

Mámin, a, o = matčin, der Mutter ge-
hörig. Té.