Pdl. Štěstí se o-lo. Lpř. J. Nežli se o-tí,
druhý by za dva groše chleba sněd (o ne-
obratném). Us. Kšť. — co koho, se kam
(k čemu, več, nač). Obrať se, kam obrať
(= kamkoli). Us. Vk. O. oči k nebi. O-til
naň své zraky. Vrch. O. se domů. Us. Řeč
jinam o. Vlč. Všicku svú pilnosť máme
k Bohu o. Hus II. 351. (192.) Všicku svú
snažnosť o-til ke mně; Milování k Bohu o.
Št. Kn. š. 18., 122. Vše snaženství své o-til
na to. Št. Kn. š. 62. O. koho k modlám.
Pass. Svú milosť obrátil k světu a k své
voli; O. se ku pravé vieře. Št. Kn. š. 22., 8.
Císař statky jejich k sobě o-til. V. — nač.

O. koho na vieru. Pass. mus. 425. Na obecné
dobré něco o., Sedl. Rych. 8., na dobrou
stránku, Pož. 228., peníze na své děti. Hr.
ruk. 371. Zákony na skutečné případy o.
Mj. 172. Něco někomu na záhubu o. Osv.

I. 268. — k čemu. Něco o. sobě k zlému,
k dobrému, k obecnému užitku. Št. Kn. š.
30, 34., 2., 158. Vše snaženstvie své ku
pýše o-li. Št. Kn. š. 103. — odkud. O. se
od hřiecha. Hus I. 250. Z kamene mohu
chléb o. (učiniti). Výb. I. 275. — co, koho,
se več. V kámen se obrátil. Hdk. C. 53.
Něco o. Bohu na úkor a sobě v zmar, Čch.
Bs. 141., v žert, Vlč., ve svůj prospěch,
J. Lpř., vši svú žádosť v Bóh, Alb. 33. a.,
se v hada, Mus., v prach, Pass, pokutu
v jinou, Žer. 350., se v prst, něco v příliš-
nosť a nelepotu, vodu u vino, něčí hodo-
vání v pláč, svůj smysl a rozum v chytrosť
a lesť, něco v milosrdné skutky. Št. Kn. š.
28., 38., 68 , 93., 144., 158. To se změnilo
a v jiné zpátkem o-lo. Let. 29. Každá práce
dá se o. v živou sílu a naopak. ZČ. I. 254.
V nic o-til úmysl zlý. Bart. Mest na líhy
do sklepů uložený ve víno se o-cí. Kom.
Obilné zrno v zemi v kakés mléko obrátí
se. Št. Kn. š. 28. — jak. O-cia sa jako
motovidlo vo vreci, jako jalito v hrnci. Rr.
MBš. Voskovka svými květnými okolíky po
slunci se obrací. Mtc. 1. 1863. Antikrist roz-
ličně s pravé cesty lidi po sobě obracovati
bude rozličným činem. Pass. Již skoro veš
lid po sobě o-til (Ježíš). Hr. ruk. 247. Nás
po svém umě po sobě o. míníš. Výb. I. 294.
Sv. Pavel po Bozě lidi o-til. AlxV. v. 321.
(HP. 8.). O. lid po větru. Us. Pdl. Bůh jim
vše zpátkem o-til. Čr. V nebezpečenství
k někomu s prosbou za pomoc se o. Šb. F.

O. se k někomu zády; O. se prudce. Hrts.
Ujal hada, a'n sě o-til prutem (jako prut).
Bibl. Však on jináč o-tí. Us. Dch. — se za
kým. O-la se za tebou k domovu. Osv. I.
182. — čím kdy (k čemu). Je to tak
s ním obrať rukou (hned se to může změ-
niti). U Olom. Sd. Pořád jsem se s ním
v noci o-cel (zdálo se mi pořád o něm).
Mor. Vck. Při práci se o-ceti. Us. Sd. Apo-
štolé chudí sú slovem a chudobú takměř
vešken svět v tu dobu k vieře o-li. Hus

I. 281. — se komu nač. Na devátý rok
se jí o-lo (jde jí na 9. rok). Val. Vck., Brt.
D. 238.

Obrátka. O-kou ruky se změnil. Šml.
a j. Na o-tku smrť člověka zkosí. Němc. —
O. snopů po prvním omlácení. U Chocně
a j. Ktk. — O. = osúdenica, súdenička sťastná

zelinka, ophioglossum vulgatum. Let. Mt. S.
X. 1. 54., Rr. Sb. Jdou-li slovenská děv-
čata k musice, mívají za pasem obrátku,
aby se jim dostalo tanečníků, kteří by se
s nimi v tanci náležitě obraceli. Sbtk. Rostl.
52. Vz Osúdenica. — O. = otáčka. Málo
o-tek (stroje), mnoho mírek (měřičného) bý-
valo ; nyní: Mnoho obrátek, málo mírek
(říkají mlynáři). U Bydž. Kšť.

Obratlík = těleso, jež roztočeno jsouc
ovinutou nití se otáčí, der Kreisel. Nz.,
ZČ I. 181

Obratlovci. Cf. i Krč. G. 374., Rk. Sl.

Obratlovitý, Wirbel habend. Šm.

Obratlový konec, extremitas vertebralis.

Obratní strana listu. Šf. III. 361. Vz
Obratný.

Obratnický, tropisch. Rk., Loos.

Obratník, u, m., der Wendekreis. Cf.
Schd. I. 205., 227., Kram. Slov., Stč. Zem.
77., 313., 314., 315., 534, Rk. Sl. — O. =
obratný pluh, der Wendepflug. NA. IV. 72.

— O. = úvrať. Laš. Brt., Wrch. — O., a,
m., strophosomus, brouk. O. lískový, s. co-
ryli, der breitrüssige Kurzkopf, ozdobný, s.
faber, tučný, s. obesus. Kk. Br. 287., Šír II.
61.

Obratníkový, Wendekreis-. O. tečna.
Stč. Dif. 186.

Obratnosť v hovoru, Vj., v řečnění,
Mus., stilistická, Tf., počtárská. Mj.

Obratný = točný. O. kyvadlo, ZČ. I.
149., pluh, vz Obratník (dod.), ruchadlo,
NA. IV. 72., bod, kotouč. Vnč. 14., NA. V.
1., 94. — O. = čerstvý atd. O. sloh, Tf.,
politika. Mus. 1880. 65. — v čem: v boji,
Kká. Td. 137., ve slovech. Lpř. Sl. I. 94.

Obratosloví, n. Dk. Poet. 169

Obratovka, y, f., die Wendepunktslinie.
Al. Stč

Obratový. O. bod v astr., der Wende-
punkt, Nz., hyperboly, Šln. II. 63., prů-
řezy, ib. II. 20., průřez trámu. Zpr. arch.
VIII. 45

Obravy, vz Olbramy.

Obraz = vyobrazení. O. hudební, Us.
Pdl., útvaru, Jrl. 17., poetický, Mus., pří-
rodní. Tf. O-zy negativné, positivné, uhelné,
pigmentové. Vz KP. IV. 721. O-zy svatých
obrana proti bouři. Vz Zbrt. 247. O. života,
Jg. Slnosť. 117., přírodní, 115., díla umě-
leckého, 116., charakterní, 117., rodinný,
139., tajemný. 159.— O. = podobenství. Vy-
padá, mluví jako pod boží o. (nehodně bo-
žího obrazu = člověka). U Táb. Duše je o.
té sv. trojice; Maje duši učiněnú k obrazu
a ku podobenství božiemu. Št. Kn. š. 25., 6.
Duše, jestoj' o. boží. Ib. 6. — O. = jasné
představení. O. = to, čím se předmět v mysli
obráží, tedy skupina představ, které v mysli
zůstanou, i když bezprostřední názor po-
mine. Dk. Aesth. 24. O. jest, čím předmět
poznán bývá. Hlv. 36. O. předmětu pozna-
telného, předmětu intelligibilního v rozumu,
species intelligibilis, idealný, smyslový v mo-
hutnosti smyslové, sp. sensibilis. Hlv., Psp.

— O., das Bild, signum. Ž. wit. 134. 15.,
96. 7. O. na vápně či na obmítce, al freseo,
das Frescogemälde, na skle, Glasbild, Nz.,
negativní, positivní, Mj., k přetisku, Hs.,