Předchozí (56)  Strana:57  Další (58) |
|
|||
57
|
|||
|
|||
Benatek. — Benátčan, a, m. (pl. -né). — Be-
nátčanka, y, f. Benátský. B. moře, V., město, barva,
mýdlo. Jg. Venezianisch. Benedikt, a, m., Beneš, Benda, Benata,
Beneda, Benák, Ben, Benek. Benediktin, a, m., řeholník sv. Bene-
dikta. — Benediktinka, y, f. — Benedik- tinský. B. klášter, řád, zákon. Us. Benediktiner. Benehmen sich, míti se, chovati se, či-
niti se, vésti si, počíNAti si. Beneš, e, m., vz Benedikt; 2. závistník.
Reš. Benešov, a, m., Beneschau a Bensen v Če-
chách. Jg. — Benešovan, a, m. - Benešovský. Benevent-um, a, n., mě. v Samniu.
Bengálský. B. oheň (64 částí ledku 23 č.
siry a 16 č. surmy, Spiessglanz. Vše se dobře utluče a potom smíchá.) S. N. Beňový. B. oko = závistivý, neidisch.
Benzoan, u, m. B. cinchoninný, drasel-
natý, ethylnatý, rtutičnatý, sodnatý. Kh. Ben- zoesaueres Salz. Beptati, vz Bebtati.
Bequem, něm. Pohodlně, příhodně, při-
ležitě. Pohodlní (volní) páni neradi se prací přetrhnou. Hovi si; přejí si pohodlí; činí si po- hodlí. Mnohý se rozhostí, aby si pohověl. Šr. Uvelebil se na pohovce. Brt. Bér, Bru n. Béru, m., rostlina, Fench. B.
přeslínkovitý, sivý, zelený, německý, vlaský. Jáhly brové n. bérové. Brová n. bérová kaše. D. Jest toho jako bru (mnoho). Má vši jako bru. Us. Lepši proso nežli bér (lépe prositi než po horách bráti, po cestách lou- piti). Mus. Beran, a, m., beránek, nka, beranec, nce,
beráneček, čka, m., beranče, ete, n. Beran, pl. Berani, ne: Berané, vz é; ale: dřevěné berany stojí v řece. Bs. — Beran (der Widder): hřívnatý, stepný, chlumní, vlaský, španělský, anglický, sedlský, mnohorohý, široocasý, dobropředhorský, dlouhoocasý, krutorohý, africký, guinejský, thebský; stadni, chlipný, plodný, řezaný (skopec), zlatorouný. Jg. Beran se zlatýma rohama. Er. P. 63. B. po rounu poznán bývá. Rým. B-na po rounu poznáš. Č., Lb., Pk. Maso z berana. Šp. Zdá se býti co ovce, ale trkal by co beran. Č. Dělá se beranem, ale trká co kozel. Jg. Z vlka nebude b., ani ze psa ohař (slanina). Jg. B. vlku kalí vodu (Zlý zlému škodiť hledí. Vz Podobný). Lb., Jg. Jest na něho laskav, co vlk na berana, kočka na myš. Jg. Milují se jako vlk a b. Jg. Houserem berana vylouditi (málem mnoho). V. Rádby b-a houserem vy- loudil. Vz Vtipný. Lb. Poruč vlku berana. Jg. B. se na své rohy spouští. Jg. Vůl berana porodil. Jg. Tu počal (jak říkají Čechové) b. trkati a lev řváti (zpěčovati se). Pam. Kut. Těžko berana s vlkem smířiti. Č. B. v něm sedí (Vz Svéhlavý). Č. Chodí jako ovce a trká jako b. Č. Beránčí tvář a vlčí srdce. Č. Naděláš se co beran v horku. Šp. Mršť valachem berana, budem skákat do rána (hraj smyčcem na struny). Vz Vůl. Č. Starý beran tvrdý roh má. Mt. S. Beran bečí me, když beránek mečí be (mladý se starým ne- souhlasí). Lb. — Beran (s příhanou) = český bratr, nekatolík. Us. — B. = dlouhé tlusté |
dřevo s železnou hlavou, kterým zdi bořívali.
Der Sturmbock, Mauerbrecher. Udeřiti v zeď beranem. B. bořicí. V. - B. = těžký kus železa n. dřevo s hrubou hlavou a držadly, železem okované ku vbíjení kolů do země. Die Ramme, der Rammbock, Rammklotz, Jg., Rammaschine, beranidlo, stroj beranicí, stroj beranový, jehlovadlo. Nz. Beranem kolí, jehly zarážeti. Kleště drží berana za ucho. Vys. — Dále pak i stroj, v kterém dotčený beran provazem nahoru se tahá a na kůl n. jehlu spouští, aby do země lezla. Vys. — B. = trám na hořejší straně otvoru do parny, ko- byla, Doucha. — B. dlaždici (k rovnáni dlažby), pavouk, Pflasterramme. Vys.- B. znamení nebeské. — B., beránek: kožich n. podšívka beraní n. obložky. Beránkem pod- šitý kabát. Jg. Po beranu ho skropil (kožich mu vyklepal, vybil mu). Jg. Na berana koho vzíti = na záda. L. — Po beranu, lézti = čtvermo. D. — B., částka stavu tkadlcov- ského. Klinke. Us. — B., trám podkrovní celý krov nesoucí. Us. Berančí maso, Hlas., krotkosť mírnosť,
kůže. Lamm-. Berančina, y, f., berančí kůže. Lammfell.
Beranec, nce, m., beránek; 2. bylina, be-
raní jazyk, celník, Jg.; 3. horní kolečko. Světoz. Beránek, nka, m., das Lamm. B. neod-
sazený, pozdní, tichý. Jg. Chodí za nim jako b. za ovcí. Vz Nohsleda, Prov. Jg., Lb. B. bečí. Kom. Milosť lva v beránka proměnila. Jg. Liška chytrá beránkem pokryta, Jg. Ty b-ku! (tichý jako b.). Pk. — Jest to b. = licoměrník. Nevinný jako aegyptský beránek, který hryze. L. - B. boží 1. Kristus, 2. po- svěcená hostie. Šm., Jg. Beránku boží, jenž snímáš hříchy světa, Us. — B. velikonoční, das Osterlamm. — Beránky = kůže beraní. Jg. Oděv beránky podšitý. Us. Muž s ro- hami chodi a žena v beránku. L. — B. na rostlinách, kočičky. Jg. — B. = beran k be- ranění. Vz Beran, Handrammel. Beraněti, ěl, ění, beranem se stávati. —
Těsto beraní (dobře kyne). Us. Beraní, beranový, beránčí, Widder-, Ham-
mel-, Schafs-. B. nožky, kožich, kůže, maso, rohy, mlýn (větrný, jenž na beranu stojí), jazyk (rostlina). Jg. - B. hlava = hloupá. Jg. Beranice, e, f., kalhoty, čepice (z beraní
kůže). Jg. Beranicí, beranový stroj, vz Beran.
Beranidlo, a, n. B. s kleštěmi, strojové.
Vz Beran. Nz. Beraník, u, m., zaražený kůl; b., a, m.,
kdo kůl beraní, Pfahlschläger. Beranina, y, f., skopovina, Ros., Lämmer-,
Schöpsenfleisch. Beraniti, ím, raň, 3. pl. -ní, il, ěn, ění; be-
ranívati = beranem zatloukati, rammen, ram- meln. — co: jez, kul, dlažbu. Us. — co čím: dlažbu beranem. - do koho = mlu- viti komu do duše, an nechce rozuměti nebo poslechnouti. Brt. - co, kde, kdy: u jezu, za dne. atd. Beránkový. B. maso (beranči). V.
Beranový. B. rohy, Us.; stroj, beranidlo.
Berce, e, m. = bráč, B. berní královských.
Výb. I. Cuzieho zbožie b. (krádce). St, skl. Bérce, e, n., holeň, Schienbein. B, složeno
|
||
|
|||
Předchozí (56)  Strana:57  Další (58) |