Předchozí (420)  Strana:421  Další (422) |
|
|||
421
|
|||
|
|||
zdrbala (zkřesala, seslabila ! Sych. — od-
kud. Zdrbal si strup z rány. Us. Tč. — co komu. Neštovice mi celou tvář z-ly. Us. Tč. — si o kom = pomluviti ho. U Král. Hrad. Kšť. Zdrhnouti, va Zdrbati.
Zdrcení, n. (vz Zdrtiti), die Zermalmung.
Zdrcený; -en, a, o, zermalmt, vz Zdrtiti.
— čím: žitím. Osv. V. 635. Stal jsem zdr-
cen bolem. Kká. Td. 58. Zdrcka, y, f. = zrcadélko. U Domžl. Jrsk.
Zdrcnouti se, cnul a cl, ut, utí = sra- ziti se, zusammenstossen. — se s kým. Us. — Z. se = sraziti se, gerinnen. Mléko se
zdrclo. Us. u N. Kdyně. Rgl. Zdrcovati, vz Zdrtiti.
Zdrcující, zermalmend, niederschlagend,
vernichtend. Z. zpráva, pohled, slova, rána osudu, Us. Pdl., síla, Vlč., kritika. Mus. 1880. 517. Z. odsouzení ústavácké politiky. Tě. ex. Události stranu svou zdrcující kladl až do doby Přemysla Otakara. Ddk. IV. 210. Zdřejmý = zřejmý. Bž. 49.
Zdřený; en, a, o, gerieben, gestrichen.
— čím: niť voskem z. Sal.
Zdřevěnalosť, i, f. = tuhosť, zkřehlosť, ztrnutí, das Holzwerden, die Holzigkeit.
D., Mus. Zdřevěnati, zu Holz, Holzig werden, starr
werden, erstarren. — abs. Jak toho ne- přijmete, zdřevěnáte. Kld. II. 181. Řepa z-la. Us. Tč. Jeden zaťal, hned z kameňal, druhý zaťal, hned znal; Nerúhajte, ne- sekajte, zkámeňáte, zdřevěnáte. Sš. P. 42., 41. — komu proč. Že mu za ty rouhavé řeči jazyk nezdřevenal. Mor. Šd. — Vz Zdřevěněti. Zdřevěnělosť, i, f. = zdřevěnalosť. Z.
mysli. Mus. 1880. 191. Zdřevěnělý, holzig, zu Holz geworden,
verholzt. Z. kořen, klouby, Byl., úd (ztuhlý), nohy. Us. Jg , Dch., Šp. Jak tyč by polknul, tak si kráčí z-lý. Kká. Td. 351. Zdřevěnění, n., die Verholzung, das Hol-
zigwerden. Vz Zdřevěněti. — Z = ztuhnutí, ztrnutí, die Erstarrung, Steifheit, der Starr- krampf, Schlaf (eines Gliedes), die Klemme. Z. nohy, zubů (vyvstání). Ja. Z., nemoc koňská, když kůň nemůže polykati. Z. = nemoc kozí, dřevinka. Ja. Zdřevěněný; -ěn, a. o, zu Holz oder
holzig geworden, verholzt. Z. řepa, kolník, ředkev. — Z , starr, erstarrt. Z. noha. Us. Zdřevěněti, ěl, ění, zu Holz o. holzig
werden, verholzen. — abs. Řepa, kolník, ředkev z-la. — kdy. Řepa, kvaček na zimu zdřevění. Us. Tč. — Z. = ztuhnouti jako dřevo, erstarren, starr werden. Us. — abs. Ani slova viac nepovedal, akoby z-nel. Mt. S. I. 104. — kde: v nohách z. Pokr. Z hor. 185. — jak. Krhla zkameněla kamenným mramorem, Anna z-la zeleným javorem. Sl. ps. Šf. II. 39. Kupa skamenela meravým kameňom, ja som zdrevenela zeleným javo- rom. Sl. spv. I. 19. — čím: hrůzou a stra- chem. V. — komu. Zdřevěněly mi nohy, údy. Sych., Šd. — kdy. V štěstí všickni smyslové jeho ztupěli a jako zdřevěněli. V. |
Zdřevěniti, il, ěn, ění, zdřevěňovati, zu
Holz machen, holzig machen. — Z., starr machen. — koho (tuhým jako dřevo uči- niti). Puch., Rk. Zdřevlý = zdřevěnělý. Z. trupy (zmrt-
vělé). Vký. Zdřevnatělosť, i, f. = zdřevěnalosť.
Zdřevnatělý = zdřevenělý. Z. buňka,
Kk., ředkev, kolník. Us. Pdl. Zdřevnatění, n., das Verholzen. Z. ko-
řenů = choroba rostlin, která v tom zaleží, že buněčné blány v pletivech, jež obyčejně jemnými zůstávají, neobyčejně ztloustnou. Pta. Zdřevnatěný; -ěn, a, o, verholzt. — Z.,
erstarrt. Už sú z-né, ze kterých tak veľmi sa hojná, tak bezepríkladná štedrota ľála, ruky. Hol. 399. Zdřevnatěti, zdrevnatěti, holzig werden,
verholzen. V., Šp , Dch. Řípa z-la. Us. Pdl. Byliny zdřevnatějí. Us. — Z., faserig, saft- los werden. — kdy. K jaru uzené maso vyschne a z-tí. Zdřez, u, m. = střez. Us.
Zdrha, y, f. = tvrdá věc, etwas Hartes.
Maso tvrdé jako z. Na mor. Val. Vck. — Z., y, m. a f. = ničema, ein Taugenichts. Ib. Vck. Zdrhák, u, m. = zdrzok. Slov. Ssk.
Zdrhati, vz Zdrhnouti.
Zdrhlík, u, m. = ostrá zavírka kola,
scharfer Hemmschuh, Radschuh. Šmd., Čsk. Zdrhnouti, hnul a hl, ut, utí; zdrhati =
sdrhnouti, drhna sraziti, smeknouti, abstrei- fen; stržiti, einstreichen, gewinnen; zadrh- nouti, schnüren, einengen; se = opiti se, sich Berauschen. — co. Zdrhl (stržil) on hezké peníze. Ros. Klasy zdrhovati (se sto- jatého obilí). Us. Šd. Odtiaľ, kde slávy našej kolíska, zdvihla kríž, zdrhla pohana. Sldk. 47. — co odkud: listí s ratolesti, D., s prutu, Čern., špínu s hrnce (smýti). Us. — co kam: v těsná pravidla (zadrh- nouti). Div. z ochot. — se. Hřmělo, až se okna zdrhaly. Na Ostrav. Tč. — co komu. Až se mu někdy hodí zdrhnout Němci kličku. Kká. Td. 227. — se z čeho = vymluviti, vykroutiti se, sich ausreden, herauswinden, durchhauen. To je takový člověk, ze všeho se zdrhne. Na mor. Val. Vck. — koho = vytlouci mu, durchprügeln. U Příbora na Mor. Mtl. — Z. = utéci, davonlaufen, schnell laufen, sich aus dem Staube machen. Mor. Vck., Kčr., Vck., Tč., Mtl. Zdrhnul, než sme přišli. Tč. Sdrhej (utíkej). Šd. Hle, jak zdrhá! Viděls? Ten zdrhal, tak se za ním prášilo! Zdrhl. Šd. Včera byli doma a dneska už zdrhli. Us. Šd. — kudy s čím. Zdrhali sme dolů grúněm s tabákem. Sš. P. 536. Zdrhnutí, n., die Abstreifung. Vz Zdrh-
nouti. Zdrhnutý; -ut, a, o, abgestreift. Vz
Zdrhnouti. — Z. = opilý, betrunken. Us. Ntk., Vrů. Zdrhovati = zdržovati, authalten. Vš.,
Us. u Turn. Zdrchaný; -án, a, o, zerzaust, verfitzt,
verworren. Z. niti. — Z. = zdrhnutý, opilý, betrunken. Byli všichni z-ní. Us. Kšť. |
||
|
|||
Předchozí (420)  Strana:421  Další (422) |