Předchozí (903)  Strana:904  Další (905) |
|
|||
904
|
|||
|
|||
-ana, přípona subst. fem.: smetana. Mkl.
B. 125. Strojana, Křížana, Bujana, Chovana. Kld. I. 16.-17. -aňa (-anja), příp. subst. fem.: kabaňa,
chrobaňa, kubaňa. Na Zlinsku. Brt.— -aňa
tvoří přezdívky a) mužské = áň (-oň, -oš):
hatłaňa, šmatłaňa, špihłaňa, švidraňa, žebraňa (nezbedný žebrák), b) ženské = ěna: drdłaňa, drchłaňa (s rozdrchanými vlasy), frflaňa (reptavá), gajdaňa (rozgajdaná, rozkasaná), krkaňa (val. hloupá ženská), pantaňa a) leda švadlena b) osoba, která pořád pance, se mýlí, šantaňa (ženská n. kráva šantavé, klá- tivé chůze), c) věcné: chrobaňa n. škrobaňa, kabaňa (škaredý kabát), krbaňa (střep), kvo- kaňa (slepice krákorající), łebaňa (veliká hlava). Brt. D. 143. Šmuraňa (kráva se šmoury sivými). Kld. I. 16. Anaemie, e, f., z řec. = chudokrevnosť,
blednička. Čs. lk. I. 122., III. 388., 255., 317., 318., Slov. zdrav. I. 13. Anaesthesie, e, f., z řec. = nečitelnosť,
die Unfühlbarkeit. Vz Čs. lk. I. 177., II. 287., III. 184., V. 289., VI. 370., VII 9., 18., 139., Slov. zdrav.. I. 12.-13., S. N. I. 213. Anafora. Přidej: Dlúho vlasti naše v míře
biechu, dlúho obih mezi liudem ktvieše. Rkk. Vz příklady také v Bdi. Obr. 36., S. N. Anafrodisie, e, f., řec. = nedostatek pudu
dohlavního. Vz N. N. Anagnosté. Přidej: Vz Vlšk. 262.
Anagram, u, m. (anagramm-a, ata, n.),
z řec. = nápis n. básnička s přestavením liter. Nz. A. = přestavení liter slova něja- kého jiný smysl vyvodící: dobrota — bo- drota, lež — žel. S. N. A. = odrůda hádanky, ve které syllaby přemítají: činitel — ničitel. Šatem Vesny jsem, kdy ze sna procítá, mnou se zdobí lučiny a hory; naděje mou barvou zakvitá a mnou živí nesčetné se tvory. Doba žití však mi dána krátká a má sláva jak ta tvoje vrátká. Kdo však slabiky mé zamění, tomu ze mne jasná záře plane na vysokých Tater temeni. Kdy noc temná nad krajinou stane, na salaši bača se družinou u mne rádi sobě odpočinou. (Tráva — vatra). Vl. Šťastný. Vz Enc. paed. I. 263., S. N., Jg. Slnosť. 78., 156., 158. Anachronismus. Přidej: Vz Enc. paed.
I. 264., S. N. Anakahuitový. A. dřevo. Čs. lk. I. 23.,
III. 61. Anaklisa, y, f. (ávátthoic, přelomení),
když slovo opětované opačný smysl má. Když Proculejus do syna si stěžoval, že na smrť jeho čeká, on pak řekl, žeť na ni ne- čeká, bodejž bys věru, vece, čekal (Cicero). Quis negat Aeneae magna de stirpe Neronem ? Sustulit hic matrem, sustulit ille patrem. KB. 239. Anakoluth. Příklad vz v KB. 238.
Anakonda, y, f., boa aquatica, největší
had, 9 m. dlouhý, v již. Americe. Vz Frč. 329., Brna. Živ. zv. III. 324., S. N. Analcim, u, m., nerost. Vz Bř. N. 144.,
S. N. Analekta, pl., n., řec. = sbírka článků
z rozličných děl. Analeptica = léky dráždící.
Anallagmatický. A. čáry. Vnč. 45.
|
Anallagmatika, y, f. A. sferická Vnč.
97. Analogický, obdobný, analogisch.
Analogie. Přidej: A. znamená vniternou
podobnosť nějakého předmětu ke druhému. Km. Vz Podobí. A. jest vedlé hláskových zrněn nejmocnějším činitelem ve vývoji ja- zyka. Koř. 30. a násl. A-ií rozumí se nejistý ale pravdě podobný úsudek, jímžto přiklá- dáme předmětu m vlastnosť nějakou x proto, že táž vlastnosť shledává se pří předmětech jiných, které jsou s m stejného druhu. Na př. neobvyklý v češtině nové infinitiv léci (od slovesa lehu m. lehnu) pokládám za správný podlé obdobných infinitivů moci, dosíci a p. Někdy však vidíme podobu tam, kde jí není a tu soudíme dle obdoby chybné, na př. když myslíme, že sudí jest jméno téhož druhu jako boží a skloňujeme dle toho gt. sudího, dat. sudímu atd. m.: sudí, gt. sudí, dat. sudí atd. podlé Paní. Vz více v Gb. Úv. 33. a 34., Listech filolog. I. 47. Jg. Slnosť. 42. Analog-on, a, n. = obdoba. Vz Analogie.
Analysa, y, f. Přidej: A. spektralní, die
Spektralanalyse, Mj. 274., mathematická jest oddíl chemie zanášející se rozkládáním hmot v jejich součásti. Km., Stč. Zem. 10., alge- braická. Stč. Alg. 67. A. chemická. Vz Šfk. Poč. 2. A. v lučbě organická, kvantitativná. Vz Šfk. Poč. 381., 7., Schd. I. 261., 367., S. N. Analysator, u, m., polarisační přístroj.
Vz Bř. N. 68. Analysta, y, f. = kdo činí analysy, der
Analysator. Sté. Zem. 353. Vz Analytik. Analytický = rozborný, analytisch. A.
mechanika, Stč. Zem. 95., rovnice. Šim. 32. Vz S. N. Analytik, a, m. = kdo analysuje, der
Analytiker. S. N. Vz Analysta. Analytika, y, f. = rozbor těles etc.
v částky. — A., čásť filosofie. Vz S. N. Anam, a, m., říše ve vých. Asii. S. N.
Anamesit, u, m., hornina jemnozrná asi
u prostřed mezi čedičem a doleritem. Vz S. N., Schd. II. 72., Krč. G. 150., 968. Anamnesa, y, f., řec. = udání, které ne-
mocný lékaři o své nemoci učiní. Vz Slov. zdrav. 1. 13. Anamorfosa, y, f., die Umbildung, Ge-
staltumwandlung, Anamorphose. A. katop- trická. ZČ. III. 77. Anamorfosický obraz. ZČ. III. 77. Vz
Anamorfosa. Anan (= hlehle)! Sich, da ist's. Slov.
Gemer. Kr. Sb. Ananas, u, m. (bromelia), ananassa, der
Ananas. A. pravý, a. sativa. Vz Rstp. 1522., 01. 136., Kk. 59., 131., S. N., Kram. Slov. 14., Rosc. 112., Ves. IV. 244., Mllr. 26. A., jablko královské; A-sy zadělati, zavařiti, zahustiti, do plechových krabiček zabed- niti. Šp. Ananaska, y, f., die Ananasbirn. Šp.
Ananasník, a, m., der Ananashändler. L.
Ananasovitý, ananasartig. A. rostliny,
bromeliaceae: ananas, karatas, agave, plu- tovka, kykatka. Vz Rstp. 1521., Kk. 131., Schd. II. 271., Ves. IV. 246., Rosc. 112. |
||
|
|||
Předchozí (903)  Strana:904  Další (905) |