299

Hlášení, n., die Meldung. II. vojska.
Dch.

Hlásený, -en, a, o, gemeldet. Us.

Hlaštověnka, y, f. = vlaštověnka. Pk.
Ps. 13.

Hlatibky medové,Honigsteinkrystalle. Šm.
Hlatiměr, u, m., der Krystallmesser.
Šm.

Hlatiměrství, n., die Krystallometrie.
Šm.

Hlatipis, u, m., die Krystallographie. Šm.

Hlatiplodí, n., die Krystallogonie. Šm.

Hlativěda, y, f., die Krystallologie. Šm.

Hlativosť, i, f. Magnesit pod drobnohle-
dem h. ukazuje. S. N. V. 30.

Hlativý. H. síla. Stc. Z přír. 2.

Hlatstvo, a, n., das Krystallsystem. Am.,
Šm.

Hlava. V MV. nepravá glossa. Pa Cf
Mkl. Etym. 70., Slov. zdrav. H. zadní, der
Hinterkopf, Šp.; h. kančí, telecí, vepřová, ho-
vězí, studeHá, rosolovaná atd. Hnsg.; brouků,
Kk. Br. 1., motýlů, Kk. Mot. 2., slučí. Nz.
lk. H. Medusina. Vz Schd. II. 540. Vyba-
vování hlavy (při porodu), navrtání hlavy,
oddělení hlavy od trupu. Vz Křž. Por. 50.,
572., 605., 606., 623. Dejte na hlavu (klo-
bouk atd.); někoho za hlavu vzíti (mu vy-
drbati, den K. waschen); popadnouti někoho
za hlavu; šetřím si toho jako oka v hlavě;
Šel s holou hlavou. Us. Dch. Vozíme krom
vaši poctivé hlavy hnůj (omluva). Mor. Brt.
Běžel, jakoby mu hlavu zapálil. Vlč. Sázel
mi jich hlava nehlava nepočitaných. Kos.
Jemu je h. nehlava (bije do všeho). Us.
Strčil by na něho psí hlavu (nepřeje mu).
Us. Bkř. Má hlavu jako nejsvétější kropáč
(rozcuchanou). Us. Bda. Tomu hoří h. (má
rezavé vlasy). Us. Gth. Je jednou hlavou
na desíti posvíceních (rozdělal si mnoho
prací). Us. Kdybys se na hlavu stavěl, ne-
učiním toho. Us. J. Tš. H. mi šla kolem.
Us. Sd. Samým divením šla mu h. kolem.
Šml. I. 100. Umí to z hlavy (z paměti). Us.
Brt. v Mtc. 1878. 33. Nosí hlavu vzhůru
(nebojí se). Čce. Tkč. Z h. a o hrdlo ně-
koho souditi. Vz Zř. zem. Jir. 451., 691.
Hlava se mi točí, srdce mi bol úží. Sl. ps.
177. Z toho h. bolí. Sš. P. 101. Jak nic
v hlavě nezachováš, darmo kazíš oči. Mor.
Tč. Chudobný je řečný jazyk, když je
sprostá hlava. Tč. Nepyšní se v pěkných
šatech, jak nic nemáš v hlavě. Tč. Jazyk
múdrý, hlúpá h. potupení jen dostává. Tč.
Ze sprosté hlavy nemá jazyk slávy. Tč.
Vojna se vede mnohými rukami, ale ne
mnohými hlavami. Lpř. exc. Neví starostí,
kde mu h. stojí. Us. Hlavu si proto ne-
strhnu, mámť jen jednu. U Žamb. Dbv.
Říkávala, že si tatínek vzal pro ni mnoho
pod hlavu (do rakve, že má mnoho na svě-
domí). U Dobruš. Vk. Neví, jak hlavu nést.
Vz Opilý. Sn. Vítězové šlapali nohama na
hlavu přemožencovu. Sš. I. 148. Nemá, kam
by hlavu položil, sklonil. Us. Hnšk. Je tam
h. na hlavě (mnoho lidí). Tbz. Nechte na
hlavě (nesmekejte; buďte z ticha; nepochle-
bujte). Nosí hlavu jako panský kůň (vy-
soko). Šml. Nesúce Hlavy jako lané (vy-
soko). Mt. v. 231. Některým hlavy sečiechu.

Výb. II. 11. Sekty rozličné nás tlačí a hlavy
pozdvihnouti nám nedají. Čr. Štěstí hlavou
dolů jej obrátilo. Bart. Krev jeho bude na
hlavu jeho a my budem nevinni. BO. Mám
já takú paničku, čo má v sebe paličku, na
vrch hlavě krastičku a červenú sukničku
(makovice. Vz Hlávka). Hádanka. Dbš. Sl.
pov. I. 556. Jedno běží, druhé leží, třetí
se na to dívá a nad tím hlavou kývá (voda
tekoucí, kamení, vrba u vody); Jedno praví:
Běžme! Druhé praví: Ležme! A třetí: Ký-
vejme hlavama! (Voda, kamení, rákos). Mor.
Brt. Tak se vynášej, abys hlavy o strop
neurazil. Lpř. Kde h. sťata, tam pro vlasy
nepláči; H. bez rozumu jest pivní kotel;
Nepřítel rád by hlavu sťal, ale Bůh ani
vlasu nedá; Od mnoha mluvení (od zlých
spolku) hlava bolívá; Od mlčení (od žertu)
hlava nebolívá; Za zlá slova slítne i h. Bž
exc. Cf. Lebeň, Palica, Kotrba (stran pře-
vzdívek). — H. = život. Hlavu na to dám.
Dch. Všichni mistři bez hlav budú (zabiti).
GR. Za česť a slávu hotov buď dáti i hlavu.
Bž. exc. — H. = sídlo smyslů atd. Vtipná
hlava. Us. Správce hlavě utéci nedal (nebyl
hloupý). Ehr. 85. Postaviti si svou hlavu
(o tvrdohlavci). Tato změna počala mi dělať
velikou hlavu (starosti). Sá. Není to s jeho
hlavou v pořádku; Leze mu to do hlavy;
Mám toho plnou hlavu. Dch. Svú vlastní
hłavú to vykonáł = vlastním rozmyslem.
Brt. D. 214. Každý po své hlavé dělá. Abr.
z. G. 2. 263. Ona to musí míť po své hlavé.
Us. Míti z něčeho horkou hlavu; Napravil
mu hlavu. Šml. Nový panovník byl hlava
vtipná a probudilá. Šmb. S. II. 163. Všecko
v kajkl obracejí, co po jejich hlavě nejde.
Reš. Tyto prvé (knihy) sám klada z své
hlavy. Št. Kn š. 1. I z mladé hlavy soud
pravý; Nerozmluvě s hlavou nechvátej ru-
kama. Bž., Hkš. Kde ocas soudí, tam hlava
bloudí; Zle nohám pod nemoudrou hlavou.
Lpř. Jazyk hlavě nepřítel. — H. = náčel-
ník atd. Bieše h. nad nimi. Bj. Judas buď
b. nad vámi; I ustavil jest Koboam mezi
nimi hlavu. BO. Po sobě ostaviti hlavu svej
dědině na opravu. Alx. Anth. I. 3. vd. 33.
— H. = věc hlavě podobná. H. = píst u kola.
Vz Píst, Hlaveň. Psčk., Brnt. Oslí h. =
trám, spojující dolení stěžeň s hořejším.
Np. I. 127. H. šroubová, horní, vz Horní,
šíny, koleje, Us. Pdl., kobylí (v archit.,
das Ochsenhorn, der Schwanenhals, Ross-
kamm), Nz., h. (konec) vrstvy, der Schich-
tenkopf; h. oznice, der Pleuelkopf, Sl. les.,
h. řepy, der Rübenkopf, Šp.; h. == nízká
réva, KP. V. 153.; h. účtu, Skř.: h. sviňská,
röm. Schlachtordnung, Čsk.,h. příčná u par-
ního stroje. Zpr. arch. VIII. 46. H. = přední
čásť proudu vojska; ztracená n. jalová h.
(v lijectví), verlorener Kopf; hlava = pilíř
ochranný u mostu (přední, zadní); h. jehly
(piloty). NA. III. 78., 123., IV. 229. H. klou-
bová. Šv. 12. H. podešvice (líčka či tváře,
nos, náčelek a rypák). Vz Podešvice. Matj.
51. II. svalu, Tš. Laok. 54., lisu, šroubu.
ZČ. 1. 283., 295. Jak se ková h. hřebíku,
šroubu, nýtu? Vz Včř. Z. II. 17. H. pše-
nice ě= klas. Zk. 433. H. (jádro) vlasatice.
Vz Stč. Zem. 247. II. ve strojnictví: h. na-

386*