977

Háj. M. závod muže svého vyvozovati po-
vinna není. M. přísluší k právu manžela
svého. Přijetím m-ky za mocnou hospodyni
neb manžela za mocného hospodáře statek
se nezadává. Pr. —. Slovo manželka často se
vynechává: Anna Čížková, ale: Anna man-
želka Čížkova. — Vz Rb. str. 267.

Manželsky, po manželsku, ehelich. M-sky
se sešli. Krab. Po m-sku (jako manželé) spolu
bydlí. Kom.

Manželský, Ehe-, ehelich. M. děti, ohlášky,
povinnosť, právo, překážky, smlouva, spo-
lek, stav, svazek, J. tr., slib, soud, zákon,
vz S. N., sňatek, komora, lože, složení, spo-
jení, obýváni, objímání, závdavek (dar ne-
věstě). V. K stavu manželskému požádati.
Us. V stav manželský vstoupiti. Br., Tkadl.
I. 75. Slibem manželským se zavázati. V.
Víry a slibu manželského nezachovati. V.
Z řádného lože manželského narozené dítě.
V. Z lůže manželského vykročiti a je zprz-
niti. V. Kámen mlejnský, ten je těžký, ještě
těžší stav manželský. Er. P. 150.

Manželství, í, n., manželstvo, a, n.,
stav manželský, die Ehe, der Ehestand, Hei-
rath. V. M. jest řádné svolení muže a ženy
nerozdílné do smrti; M. jest dvou osob muž-
ského a ženského pohlaví řádné, poctivé,
slušné v církvi spojení zachovávajících lože
čistého a nerozdílnosti. Rb. M-stvo jest po-
řádné spojení osoby mužské s osobou žen-
skou obsahující nerozdílné jich spolu s se-
bou životem obcování. Kol. 40. Monogamie
(jednoženství, jeden muž a jedna žena), po-
lygamie (mnohoženství, jeden muž a více
žen), polyandrie (mnohomužství, jedna žena
a více mužův), morganatické n. na levou
ruku (obyčejně při osobách panovnických,
berou-li si chotě rodem jim nerovného), do-
konané (matrimonium consumatum, když po
oddavkách manželé tělesně už se spojili;
bez takového skutku slove: církví uznané,
ale nedokonané, matrimonium ratum sed non
consumatum), domnělé (m. putativum, když
se vezmou dvě osoby, jimž rušící překážky
vadí), řádné, tajné (m. clandestinum), smí-
šené (při různém náboženství). Vz S. N. V.
161. M. deverné, deverské či deverství, n.,
leviratus, die Leviratsehe u židů. Dle zá-
kona deverství Deut. 25., 5. —10. byl svo-
bodný bratr povinen ze vdovy pozůstalé
po bratrovi, zemřel-li tento bez dětí, símě
vzbuditi, aby jeho jméno nezaniklo. Sš., L.
56., 57. K manželství svoliti; překážka, plat-
nosť, rozloučení (na Slov. rozsobášení), ne-
platnosť m-stva; zákon o m.; rozvedení n.
žaloba k rozvedení m.; pře o rozvedení
rozepře v příčině m.; prohlášení m. za ne-
platné; zasnoubení, zámluva k m. (zasnou-
bení, Er. ); o m. se ucházeti; vzíti, vstoupiti
s někým v m.; vzíti se, jíti za sebe (v m. ).
J. tr. M-stvo má býti svobodné a ne nucené.
Er. M. svobodné jest, ale s povolením ro-
dičův. Rb. List m. ohlašující n. ohlašovací,
chybně m.: cedulka na opověděné m., lístek
manželský. Šb. Nad m-stvím pořádným ruka
držána bud', neb z něho vše dobré pochází.
Pr. M. buďtež svobodna bez všeho přinucení.
Pr. Rodičové dětí k m. nenuťte. Pr. Děti
bez vůle otců svých k m. se nezamlouvejte.

Pr., Kol. 40. Až se mezi vámi skoná man-
želstvo podlé zákona. Kat. 576. M-stva mají
se konati s povolením rodičův a jiných osob,
pod jejichžto ochranou byli by ti, kteří
v stav manželský vkročiti míní. Kol. 40.
Dcera bez vůle otcovské v m. se nezamlouvej,
sice dílu svého zbavena budeš. Pr. Věno
bez m. býti nemůže. Pr. M. připověděti;
v m. ženu míti; v m. se ženou býti. V. —
O m. něčí státi, jednati; zasnoubiti pannu
k manželství, zamluvení k m.; k m. způ-
sobný; m. rozvésti, rozloučiti, zrušiti; z ne-
řádného m. dítě. V. Děti z řádného man-
želství zplozené. Dítě z prvního, druhého
m. D. I v m. i v samostatnosti kříže je
dosti. Zav. V m. vcházeti. Br. Námluvčí
m-stva; m. ohavné (s blízkou krevní pří-
telkyní). V. Není té krčmy, aby v ní při
kvasu někdy sváru nebylo ani toho m., aby
se mezi manžely něco odporného nepřiho-
dilo. D. To dobré m. bývá, kde manžel
hlavou jest a vrch práva, správu a vládu
má. Rb. Lépe žíti v m. svorně než hojně;
Den bez sluníčka, noc bez měsíčka, zahrada
bez kvítí, m. bez dětí. Rb. Jeden obyčej
zlý jmějiechu, že manželstva nedržechu. Dal.
8. Čeho dle staro-českého práva k platnému
vcházení v m. potřebí bylo, vz Rb. 137. až
142.; 267. Stran přísloví vz ještě: Brada, Děv-
čice, Psota, Ruka, Spřež, Svět, Svoboda,
Vdovec, Vosk, Žena. Vz také: Bráti si koho
a Tk. II. 314.

Manželův, -ova, ovo, dem Gemahl ge-
hörig. V.

Manžílek, lka, m., ein junger Ehemann.
Rk.

Mapa, mappa, y, f., z lat., tabule geo-
grafická, Landkarte. M. dle měřítka: 1. si-
tuační (katastralni), 2. topografická či mapa
terénu (generalstábní), 3. zeměpisná (geogra-
fická): a) generalní č. přehledná, b) spe-
cialní. Dle účelu: horopisná či orografická,
vrstevní, vodopisná či hydrografická, geolo-
gická, hornická n. báňská, lesnická. Mapa
nebes: planisfery n. planigloby (představující
celo- n. polokouli). Vz více v S. N. V. 103.
M. hospodářská, krajepisná, hvězd, místo-
pisná n. topografická (topographische K. ),
mořská, plavecká, podrobná, zvláštní. Nz.
M. generalní, obraz některého celku (povrchu
země, celé říše, země atd. ); specialní mapa,
obraz kraje, okresu, okolí, města, pokud ji
lze míti za podrobnější provedení přehled-
ného obrazu celkového. Tl. Mapa vypuklá
(Relief-), původní (Original-), zmenšená či
redukovaná (reducirte K. ), příručná (Hand-),
závěsná (Wand-), přírodní (physikalische K. ),
nebeská (Himmels-), vrstevná (Höhenschich-
tenkarte), zeměznalecká (geognostische K. ),
námořská (See-), statistická (statistische K. ),
politická či občanská (politische K. ), náro-
dopisná ( ethnographische K. ), průmyslová
(Industrie-), spojovacích prostředků (Kom-
munikations-), železničná (Eisenbahn-), po-
štovská či poštovní (Post-), cestovní (Reise-),
vojenská (Militär-), historická (historische
K. ). Š. a Ž.

Mapař, e, m., der Mappirer. Bur.

Mapařství, n., die Mappirkunst. Bur.

Mapka, y, f., kleine Karte. Rk.