196

Rozvlažený; rozvlažen, a, o = rozmo-
křený, angefeuchtet, befeuchtet. — čím.
Kosti jeho jsú r-ny mozkem (medullis ossa
irrigantur). BO. — R., potěšený, erquickt,
erfreut; erweicht, erwärmt. — čím: láskou.
Gníd. — skrze co. Žádosti skrze cizí chlíp-
nost rozvlažované. Měst. bož.

Rozvlažiti, il, en, ení; rozvlažovati =
vlahou rozmokřiti, befeuchten,feucht machen;
potěšiti, ulehčiti, lindern, erquicken. Jg. —
co, koho. Kdo poslouchá otce, rozvlažuje
(potěšuje) mateř svou Ctib. Studnice vzplý-
váše ze země rozvlažujíc všecken svrchek
zemský. BO. R-žije dúbravu i hvozd, za-
hradu. BO. — Kom. Srdce něčí r. Us. —
co v čem. Vys. — co, se čím. Srdce naše
rozvlažují se vnitřní radostí. V. Záhon vodou
r. Us. R-žuje vodami zemi. BO.

Rozvlažniti, il, ěn, ění, lau, warm ma-
chen. Ros.

Rozvlažnouti, ul, utí, lau, warm werden.

Rozvléci, vleku, kl, čen, ení; rozvléknouti,
rozvlíknouti, ul, ut, ut; rozvláčeti, el, en,
ení; rozvlíkati, rozvlekovati = roztáhati, hin
und her. ziehen, schleppen, verschleppen;
rozšířiti, ausbreiten. — co. Mnoho šatstva
rozvléci. D. R. tenata. Aesop. R. otázku,
odpověď, předmět. Dch. — se kudy. To
přes všecky věci se rozvleklo. Lactant. —
co čím: pole branami.

Rozvlečenosť, i, f. = rozvleklosť.

Rozvlečený, vz Rozvléci. Vesnice jsou
přes hodinu cesty od sebe r-ny. Bdl.

Rozvleklosť, i, f, die Weitläufigkeit. Vz
Rozvláčnosť. Nz.

Rozvlhati; rozvlhnouti, ul a hl, utí, feucht
werden. Ros.

Rozvlněný; -ěn, a, o, wogenerregt. R.
ok, obilí. Us. Dch.

Rozvlniti, il, ěn, ění; rozvinovati, die
Wellen in Bewegung setzen. — co. Vítr
rozvlnil moře. Jg. — co čím: vodu vesly. —
se. Moře se rozvlnilo. Tkanička se roz-
vlnila (roztřepila, drieselte sich auf). Us Dch.

Rozvlnovati = vlnu rozcupovati. U Ry-
chnova. Msk.

Rozvod, u, m., rozvedení, rozloučení, das
Auseinanderführen, Scheiden, Trennen. R.,
rozvedení manželů, die Ehescheidung. Ros.,
Jel. R. s kým učiniti (rozvésti, rozloučiti
se s ním). Výb. I. 240. R. od stolu a lože.
Sš. Mt. 81. R. dočasný; příčina r-du. Sš.
Mt. 81. Obmeškaný r. průtahu, verzögerte
Auflösung des Vorhaltes. Hd. — R., rozlo-
žení do země, ku př. vinného kře, hříženice,
oblouk, kyvák. der Setzling, Einleger, Senker,
Graben, das Gesenk. D., V. 1558. R-dy dě-
lati, klásti, Us., pohřižovati. D. Vz Schd. II.
185. Odejmete r-dy jeho. Br. R. jest hrobek,
do kterého se starý keř (réva) pochová,
aby ze sebe nové keře vydal. Vz Krecht,
Truhlice, Klobouk. Vz více v Čk. 185. R.
na slepo = dělaný z jara, dokud keř ještě
nežene; r. na zeleno = dělaný po kopačce,
když křoví již vyrazilo. Čk. 187. — R-dy
včel n. rozluky, dělání dvou úlů z jednoho.
Vaň. — R., die Abtheilung, Eintheilung.
Pal. — R. = rozpřáhnutí, das Ausholen.

Rozvoda, y, f., die Trennung, das Schisma.
Veleš.

Rozvoden, dně, f., die Uiberschwemmung,
das Hochwasser. Zák. sv. Ben.

Rozvodí, n. = předěl; návrší pod větším
hřebenem rozprostřené. Us. Pm.
Rozvodič, e, m.,v horn., der Ganghauer.
Šm.

Rozvodičko, a, n., propagulum. Rostl.

Rozvoditi, vz Rozvésti.

Rozvodka, y, f., das Sägesatzeisen. Tp.
Rozvodnalý = rozvodnilý. Búře vod roz-
vodnalých. BO.

Rozvodnělosť, i, f., die Uiberschwem-
mung. Mést. bož. V. 32.

Rozvodnělý = rozvodnilý. Rozvodnělý
potok. Nudž.

Rozvodnění, n., povodeň, zátopa, die
Uiberschwemmung. R. přišlo ze spadlého
oblaku. V. R. řeky, Jel., moře. V. R. zlých
věci, hříchů, Cyr., bezbožnosti. V.

Rozvodněný; rozvodněn, a, o, ange-
schwollen, ausgetreten. R. řeka. Jel. Duch
jeho jest jako řeka r. V.

Rozvodněti, ěl, ění = rozvodniti se. Br.

Rozvodní, Schieds-. R. žaloba, vz Roz-
vedení. J. tr. — R., Ableger-, Senker-. Vz
Rozvod.

Rozvodnilý, ausgetreten. R. potok, Pulk.,
řeka. Br. — R., rozšířený, hojný, verbreitet,
reichlich. R. pomsta, Br., hříchové. — Jg.

Rozvodniti, il, ěn, ění; rozvodňovati,
rozvodnívati, das Wasser austreten machen.
— co. Deště řeky rozvodnily. Ros. — se,
überschwemmen, austreten, überlaufen, sich
ergiessen; rozšířiti se, sich verbreiten. Roz-
vodnily se řeky, V., vody. D. Bludové se
rozvodnily (rozšířily). Plác. — se čím: pří-
valem. Sych. — se kde. Potoky se v lese
rozvodňují. Um. les. — se kudy. Povodeň
se r-la po všem světě. BO. — se kdy. Vz
Čas. — se kam. Málem by se byla zábuba
jako tam v Sodomě na celý lid r-la. Sš. 1.
106. Jordan obykl sě jest r. na své břehy.
BO.

Rozvodný, trennend, scheidend. R. list,
Ehescheidungsbrief, m. Th. R. zdrženlivosť
Bech. R. list napsati, komu dáti. Sš. Mr 44
Mt. 22. (Hý.)., BO., ZN. — R., rozvedený,
ausführlich. R-dně mluviti, vykládati. Scip.

Rozvochlovati, anfangen zu hecheln. Ros.

Rozvoj, e, m., die Entfaltung, Entwicke-
lung. R. reje, vz. KP. I. 440. Anděl krát-
kými slovy veškerého rozvoje spásy lidské
dotýká. Sš. L. 16. R. národního hospodářství.
Všk. Přivedl národ k velikému r-ji. Tč.

Rozvojiti se, il, en, ení = rozšířiti vojsko
(zastr.), válečně se rozložiti, mit dem Heere
das Land überfluthen. Tako Tataré sě roz-
vojichu. Rkk. 49. Výb. I.

Rozvojný, entwickelungsfähig. Kos.

Rozvolač, e, m., der Ausrufer. Us. Vký.

Rozvolaný; rozvolán, a, o, berüchtigt. —
v čem kde. Ve zlé pověsti mezi lidmi r.
(bezectný a vůbec roznesený). V.

Rozvolati; rozvolávati, allenthalben aus-
rufen. — koho. = ve zlou pověst přivésti,
verrufen; r. sebe = sebe samého chváliti.
V. — co (kde): po všem světě. V., Čr.
R. něco a roztrušovati. Skl. V. 161.

Rozvolněnosť, i, f., der Laxismus. MP.
26.