Předchozí (14)  Strana:15  Další (16) |
|
|||
|
|||
|
|||
Aërostatický lis — nástroj k procezování
látek pomocí vzduchu. Rk. Aeschin-es, a, m., vlastní jméno strřee.
Aeschyl-us, a, m., slav. skladatel tragoedii
v Athénách. Aesculapi-us, a, m., bůh lékařství.
Aeson, a, m. — Aesonovič = Iásón.
Aesop-us, a, m., řec. skladatel bajek.
Aesthetický, z řec, krasovědecký.— Ae-
sthetika, y, f., krasověda, nauka o kraso- citu. Rk. Aethiopi-a, e, f., země ve vých. Africe.
Aethiop-s, a, m., obyvat. Aethiopie. Aetn-a, y, f., sopka v Sicílii.
Aetoli-a, e,f. — Aetolský, lští; -lan; -lanka.
Afar-eus, ea, m., centaur.
Aferes-is, e, f., z řec, sesutí, sesouváni,
ssuvka, Rk. Affaire (fr., afér), y, f., Us., záležitosť,
událosť, šarvátka. Rk. Affekce, e, f., z lat., dojem, vášeň;
nemoc, zachvácení nemoci. — Ąffekt, u, m. = dojem, vášeň. — Affektace, e, f. = snažení- se po něčem; přetvařování-se, pitvoření. — Affektovati = přetvařovati se, Rk., affektiren. Affirmace, e, f., z lat., potvrzující odpověď
na otázku. Rk. Affix, u, m., z lat., přívěšek, přípojek. Afghanistan, a, m., země v Asii mezi
Persií a Indií. Rk. Aforism-us, u, m., z řec, krátká, jadrná
věta; výměšek (Kom.). — Aforistický = stručný. Rk. — Afrani-us, a, m., řím. básník; legat.
Afrik-a, y, t — Afričan, a, m., pl. -né; vz -an. — Afričanka, y, f. — Ne: Afrikán, Afrikánka, — Africký (m. afričský, vz čs; ne: afrikánský) k Africe se vztahující. Africké podnebí, plody, řeky atd. Vz -ský. Afrika I. severní: a) země turecké; a) Aegypt (Egypt) a Nubie s Kordofanem a Senárem, ß) Tri- polsko, y) Tunissko; b) Alžerie; c) Maroko; d) Sahara; e) Habeš n. Abyssinie; — II. střední: Senegambie, Guinea, Sudan, rovníková ne- známá Afrika, východní, střední Afrika. — Domácí državy: Ašanti, Dahome, Liberia. Siera Leone atd. Sudan: a) západní (Bam- bara, Housa, Bornu), b) střední, c) východní. — III. jižní: a) západní pobřeží n. Dolní Guinea; b) Kapsko, a) vlastní Kapsko, ß) Port Natal;
c) východní pobřeží; d) vnitřní časť jižní
Afriky. Kafrové bydlí blíže východního, Hotentoti blíže západního břehu jižní Afriky. Vz mimo to: Ostrov, Poloostrov, Řeka, Jezero, Vysočina, Nížina, Moře. TI. O Africe vz S. N. a o Africe jižní S. N. IV., str. 412. Afrodit-a, y, f., bohyně lásky a krásy.
Agamemnon, a, m.; král mykenský.
Aganipp-a, y, f.; studánka v Boeotii.
Agarik, u, m., z lat. agaricus, dřínová
houba. Wus. Agát, achát, u, m., z řec. «/«r/;-·, vz
Mz. 95. A. černý. V. Agata, y, f. Svatá A. bývá na sníh bohata,
Č.; Er. P. 47. Agathokl-es, ea n. a, m.
Agenda, y, f., z lat. agendus, a, um.,
kniha pořádku a modliteb kostelních, Jg., kniha círk. obřadův. |
Agen-or, ora, m. — Agenorovič = 1) Kad-
mus; 2) Perseus. Agent, a, m., z lat. agens, jednatel. —
Agentura. Jg. -ages. Staroklassická jména v -ages ukon-
čená jak se skloňují? vz -ades. Agesila-os, a, m., král špartský.
Aggregace, e, f., z lat. nahrnutí, sku-
peni. Rk. Aggregat, u, m., z lat., náhrn, skupenina.
Aggregovaní důstojníci: na čas někte-
rému pluku přidělení. Rk. Aggressivní, z lat., napadavý, nabíhavý,
útok činící. Rk. Agio, a, n., z ital., čti ažio; nadávek,
co se nad cenu mince přiráží; v mluvě obecné: láže. Jg. Agi-s, da, m.
Agitace, e, f., z lat., hýbání lidem, bouření
lidu. Agitace volební. Us. Agitator, a, m.; hybatel, buditel lidu. Rk.
Aglaur-os, y, f., dcera Kekropova,
Agnat, a, m., z lat. agnatus, příbuzný
po meči (po otci). Rk. Agnes: Agneta, Agnezka, Aneška, Anežka,
Anyžka. Gl. Vz Anežka. Agnus, lat., beránek. — Agnus Dei,
beránek boží. Rk. Aguusek, sku, m., ražený peníz. Na Slov.
Agonali-a, i, pl., n., dle , Gymnasium';
hry v Římě. Agram, Záhřeb v Charvatsku.
Agressivní, vz Aggressivní.
Agrest, u, m., z lat. agresta, jahody ne-
dozralé, zvi. vinné; také šťáva z nezralých hroznů. Byl. — A. = angrešt. Agricol-a, y, m., tchán Tacitův.
Agrigent-um, a, n., mě. v Sicílii, také:
Akraga-s, nta, m.; nyní Girgenti. — Agri- genťan, a m. — Agrigentský. Agrikultura, y, f., lat., rolnictví, vzdě-
láváni rolí. Rk. Agripp-a, y, m. — Agrippin-a, y, f. —
Agrippinina osada — Ubii v Gallii, nyní Kolín nad Rýnem. Agštein, akštein, akštýn (jantar), u, m.,
V.; něm. Agstein. Vz. Mz. 95., Jg. — Agštei- nová deska. Ah! Ah, co mi povídáš! L.
Aha, mor. a slov. = ano. Jg. — Aha!
(mezislovce). Br. Ach. Přirozený výraz všelikého hnutí
mysli, zvláště bolesti, radosti, podivení, poli- tování. Ach běda! S pády: 1) s nominativem: Ach já bídný Člověk! Jg. — 2) S genit. Ach mého hoře! Kom. Ach mne smutného. Háj. — D. — 3), S dativem: Ach dni mému, nastojtež zemi té. L. — 4) S vokat. Ach dcero má! Br. Ach ty róže! Rkk. — Jg. — Ach, vz Aachen, Achenský.
-ach, koncovka 1. os. zastar. imperfta:
znach, milovach, znamenach. Jg. -ách. Koncovka lokalu pl. jmen podstat,
rodu žen. ukončených v -a: ryba — rybách. V lok. pl. u jmen podstatných prvého muž. (vzor. Páv a Strom) a prvého stře., sklonění (vzor. Slovo) zmáhá se za novějšího času z mluvy obecné koncovka -ách m. -ích, ech: rouchách, potokách, uchách, bedrách, dluhách. Jir. Tato koncovka -ách připouštivá |
||
|
|||
Předchozí (14)  Strana:15  Další (16) |