203

Koc., Plác., Knst. — čemu jak. Kdo bez po-
skvrny těm divadlům obcovati může. Žalan. —
s kým (tovaryšiti, spolu s někým žíti). Jaký
kdo sám jest, s takým rád obcuje. Č., Lb.
Vz Zlý. S hřiešnými o. Smil v.'228. S ně-
kým mnoho obc. V. S ženou (= tělesně)
obc. V. S někým ustavičně, důvěrně obc.
V. Těžko (nesnadno) s tebou obe. V. S do-
brými obcuj a zlých se varuj. Lom. Kdo
se zlými obcuje, za takového držán bývá.
Pověz mi, s kým obcuješ a já ti povím, kdo
jsi. Prov. O. tělesně s mužským, vz: Bubno-
vati, Překročiti, Rendlík. — mezi kým.
Jimž by bezpečněji bylo mezi lidem nežli
mezi mořskými vepři obcovati, kteří těl
lidských žíznějí. Kon.

Občálmút = obsáhnouti. Na mor. Zlínsku.
Brt.

Občan, a, m., pl. občané; obyvatel obce,
der Landes-, Staatsbewohner, Staatsbürger.
Zlob. Přijati někoho za o-na. J. tr.

Občánek, nka, m., ein kleiner Staats-
bürger. Dch.

Občanka, y, f., die Staatsbürgerin. Rk.

Občankati, mit Liebkosung bewegen. Koll.

Občanský, občana se týkající, Staats-
bürger-, Staats-. O. rada, věc, ctnosť. Jg. O.
válka, právo, beseda, brannosť, soudce, zákon,
J. tr., pře, smrť, zákonník, manželství, právo,
vz více v S. N. O. či politické položení. Šf.
Rozpr. 390. O. soud trestní. S. N. Vz Civilní.

Občanství, í, n., die Staatsbürgerschaft,
das Staatsbürgerrecht. Vz S. N. O. někomu
dáti; za o. žádati. J. tr.

Občanstvo, a, n. = občané, obec.

Občarovati = očarovati, bezaubern. Us.

Občasí, n., Periode, Saison, f. Dch. Proč
Matouš na troje o. veškeren ten věk roz-
vádí. Sš. Mt. 26.

Občasnosť, i, f., Periodicität. f. Dch.

Občasný, periodisch, zeitweise. Dch. O.
poplatek, Dch., zřídlo, intermittirender Brun-
nen. Ck.

Občerný, schwärzlich. D.

Občerstvení, n., die Erfrischung, An-
frischung. Erquickung, Labung, Belebung,
das Labsal. V. Zde máte něco k o. Us.

Občerstvění, n., das Frischwerden, die
Erfrischung. Kom.

Občerstvěti, 3. pl. -vějí, ěl, ění, erfrischt,
erquickt werden; gesund werden. Jg., Ros. —
čím: koupáním.

Občerstviti, il, en, ení; občerstvovati, er-,
an-, auffrischen, erquicken, beleben, laben,
abkühlen. Jg. — abs. Spaní, pohybování
občerstvuje. Kom. — koho, co. Bouřka po-
větří občerstvuje (ochlazuje). Jg. O. železa
(k lapáni zvěři) = vyčistiti. Šp. O. někoho =
posíliti, potěšiti, obveseliti. V. Svědectvím
Páně občerstvujícím duši. V. — koho čím.
Žal. 20. Pryskyřník žáby mocí svou občer-
stvuje. V. O. se jídlem, pitím, vodou, kou-
páním.

Občerstvivý, erfrischend. Č.

Občesati co: ovoce. Jg. — čím: rukou.
Abpflücken.

Občíhnúti strom = obsáhnouti.

Občin, u, m., tráva u pole, na mezích
pro obecné pasení dobytka, der Gemein-
rand am Felde. Us. Č.

Občina, y, f., obecné pastviště, obcina.
Vz Toto.

Občinek, nku, m., co se občiňuje, ob-
dává, obkladek, nálev, nápara, der Umschlag,
die Bähung. Prudčejší nápad rány ukájeti
dlužno občinky. Sš. Oa. 64.

Občířiti, il, en, ení. Občířím jako okrou-
hlosť v okolí tvém (circumdabo). Is. 29. 3.
BO.

Občíslí, n., die Periode, v math. O. o jedné,
dvou, třech cifrách, nebo: jedno-, dvou-,
tří-... ciferné, ein-, zwei-, dreiziffrige Peri-
ode. Slk.

Občiti, il, en, ení, v obec pojati, civili-
siren, in eine Gemeinde verbinden. Jg.

Občizna, y, f., obcina, pastviště obci ná-
ležející, obecná louka. Jg. Vz Obcina.

Obdál, opodál. Za ním obdál jde, nah
hinter ihm. L.

Obdálečný, daleký, obšírný, entfernt,
weitschichtig. Na Slov. Plk. O. přítel. Koll.

Obdalekosť, i, f., distance, die Abweite. D.

Obdaleký, abweit. Jg.

Obdálnosť, i, f., eine mässige Entfernung.

Obtlálný, opodálný, etwas entfernt. Ros.

Obdank, u, m., z něm., das Abdanken

der geworbenen Soldaten. Jestližeby po o-ku

skrze zemi tažení lidu válečného jaké škody

se staly. Sněm. p. Kn. IV. 112. — Gl.

Obdankovaný, ze služby propuštěný,

seines Dienstes entlassen, abgedankt. 1608.

O. voják, učitel, myslivec. Us. na Mor. Hý.

Obdar, u, m., obdarování, die Beschen-

kung. Sš. I. 205.

Obdaření, n. O. chlubné, dobrovolné. Aqu.
O. koho čím. Rk. Das Beschenken, die Be-
schenkimg.

Obdařený, beschenkt, begabt, versehen,
vz Obdařiti. Na o-ného něco přivésti. CJB.
373.

Obdařinka, y, f., dárek, ein kleines Ge-
schenk. Papr.

Obdařitel, e, m., der Beschenker. Aqu.
Obdařitelka, y, obdařitelkyně, ě, f.,
die Beschenkerin. Jg.

Obdařiti, il, en, ení; obdarovati, besehen -
ken; opatřiti, begaben, versehen. — koho
čím: darem, bohactvím. V. I statkem i dít-
I kami ho Bůh obdařil. Ros. Koho penězi o.
i Us. Město svobodami o. Ros. Bůh nás ob-
dařil svou milostí. V. Druhým ocasem ob-
daří lva bielého. Dal. 133. Poněvadž toto
království z daru a milosti pána Boha nad
jiné země horami a kovy obdařeno jest. Nar.
o h. a k., Pr. I. 89. Takové nalezače podlé
náležitosti slušným darem o. poručiti ráčíme.
Nar. o h. a k., Pr. I. 93. Způsobilostí k vy-
konávání povinností o. Br. — koho (gt.).
Obd. nerozumných. Ojíř.
Obdárný, ergiebig. Rk.
Obdarování, n., das Beschenken, die Be-
schenkung. O. přislíbiti. D. — O., nadání,
svoboda, výsada, Privilegium, Vorrecht, n.,
Freiheitsbrief, m. O-ním se hájila. 1610. O.
míti, vydati. Kom., Br. Jim kverkům taková
o. k tomu vésti budou, že každý za pavo-
vání hor mysl svou přiloží. Nar. o h. a k.,
Pr. I. 89. Clo vysaditi sobě nemuož (žádný)
bez zvláštní milosti a o. královského. Zř.