Předchozí (1041)  Strana:1042  Další (1043) |
|
|||
1042
|
|||
|
|||
Přikotyzati se, přikotyzovati se, sich ein-
schmeicheln. — se ke komu. Ros. Přikouknouti, kl, utí, přikoukati, při-
kukovati, zusehen, hinzuschauen. Ros., č. — k čemu. Přikouleti, el, en, ení, přikuliti, il, en,
ení, přikulovati, hinzurollen. Ros. — co, se k čemu. Us. Přikoupiti, kup, koupě (íc), il, en, ení;
přikupovati, zukaufen. V. — co: sukno. — čeho zač: obilí (neurčitou měrou). Vz Při- brati. — co, čeho k čemu: ke kostelu. Půh. II. 501. Přikup si sukna k tomu suknu, co máš. Us. Tč. Přikup si tu krávu k svým kravám. Us. Tč. Přikouřiti, kuř, il, en, ení, přikuřovati,
zurauchen. Ros. Přikouskovati = kousky přidělati n. na-
staviti, anstückeln. — co. Šm. Přikousnouti, sl, ut, utí; přikusovati,
zubeissen. — co k čemu: k chlebu pečené brambory p. Sych. Přikusil jazyk ku chlebu. U Frýdka. Tč. — čeho: chleba k masu. D. Vz Přibrati, Při-. — se = přilnouti, sich anklammern, anhängen. V. Příkoutek, tku m., der Seitenwinkel. L.
Přikouti, kuji, kul, ut, utí: přikovati,
anschmieden, annageln, anschlagen. — co, koho kam: ruce na dřevo, Mand., někoho ke kládě (na řetěz přivázati). — koho na čem. Čes. včel. — co, koho čím: pouty. Šm. Přikouzliti, il, en, ení, kouzly přivábiti,
herbeizaubern; přimraziti, anbannen. — koho komu čím: sobě láskou. — koho kam: k stromu (přimraziti). Cf. Přičarovati. Přikování, n., přikutí, připoutání, sevření
pouty, die Annagelung, Anfesselung. Šm. Přikovati, vz Přikouti.
Přikrabatiti, přikarabatiti, il, cen, ení,
ein wenig uneben machen. Ros. — co čím. Příkraclí, n., die Vorkratzmaschine. Světz.
I. 198. Přikračování, n., das Hinzutreten. P.
k někomu, das gerichtliche Verfahren gegen Jemanden. J. tr. Přikračovati, vz Přikročiti.
Přikrádeřík, u, m., postranní truhlík
u kufru. Us. v Rychnovsku. Příkradnice, e, f., prkenná stěna n. kroví,
za kterými se zvěř na řevništi střílí, die Schleichwand. Šp. Přikradnouti, ul, ut, utí; přikrásti, kradu,
kradl, den, dení; přikrádati, zustehlen. — abs. Jak se daří? Inu, když člověk trochu pracuje a trochu přikrádá, může býti po- ctivě živ. Us. Sté. — komu: sobě. Br. — se — tajně přijíti, připlížiti se, přilouditi se, připlichtiti se, vnořiti, heimlich kommen, anschleichen. V. — se za kým. Us. — se na koho: kočka na myš se přikradla. — se k čemu: k chaloupce svého děvčete. Hank. — Pozn. Mnozí p. se v uvedeném smyslu kárají, ale užíval ho již V. v S. quadr. 617. Přikrájeti, vz Přikrojiti.
Příkrají, n., pomezí, die Gränze. Aqu.
Příkrajník, u, m., veliká čtyřhranná síť
na ptáky, jíž se v obilí přetahují, der Tyrass. Šp. |
Přikrajovačka, y, f., u ševců, das Zu-
schneidebrett. Rk. Příkrakov, a, m., ves v Chrudimsku.
PL. Přikrakovati na koho (= dotírati). Šm.,
Ptr. Přikramařiti, il, en, ení, durch Krämerei
sich hinzuerwerben. Us. Tč. — si co. Tč. — se k někomu, herankommen, -schleichen. Na Ostrav. Tč. Přikřápati se, přikřampati se, schlarfend
herankommen, anschlarfen. Šm. Přikrapovati, träufelnd regnen. — abs.
Přikrapuje (poprchává). Na Ostrav. Tč. Příkrasa, y, f., die Verzierung, Zierde.
Kos. Drahá rúcha nečinie krásu těla a jedno p-su. Ms. exc. Příkrasek, sku, m. =příkrasa. Sš. Zj. 42G.
Přikrásiti, il, šen, ení, přiozdobiti, ver-
schönern. Šm. — co čím. Přikrásti, vz Přikradnouti.
Přikrášliti, il, en, ení, přikrašlovati, vz
Přikrásiti. Kdo tu spravedlnosť vede, pámbů ho p-šluje (činí krásnějším). U Rychn. Msk. Přikráti, zuschneiden. — si čeho. Při-
krej si chleba. Na Ostrav. Tč. — komu nač. Přikrál mi na šaty. Ib. Tč. Přikrátiti, il, cen, ení, abkürzen. — co
čím: větu výpustkou. Sš. J. 110. Příkrátký, etwaz kurz. P. křídla, nohy.
Krok., Rostl. Přikrčiti, il, en, ení, přikrčovati, ein
wenig zusammenziehen, ducken. — co: ra- mena. — čím: ramenama. Us. Tč. — se, sich ducken. Us. Příkře, vz Příkrý.
Příkré, ého, n., ves u Semil. PL.
Příkresek, sku. m., die Abzeichnung.
Presl. Příkří, n., die Steile. Zák. sv. Ben.
Příkřice, ves v Domažlicku.
Přikřihnouti, hnul a hl, ut, utí, přiskříp-
nouti, quetschen. Us. u Petrovic. Dch. Příkřik, u, příkřiky, pl., m., das Bei-
fallsgeschrei. L. Přikřiknouti, knul a kl, ut, utí, pnkři-
kati, přikřikovati, zuschreien, zurufen. D. — na koho. Us. — P., křikem přisvědčiti, Beifall schreien. L. — komu. Příkřina, y, f., strmina, sráz, příkré místo,
die Schroffe. D., Krok., Holý. Přikřísiti, vz Křísiti. — koho. Šm.
Příkřiti, křím, kři, il, křen, kření, widrig,
widerlich machen. — co komu: sobě (za obtížné míti). L. — se. Ta cesta se příkří (začíná býti příkrou, wird steil). Na Ostrav. Té. — se komu, zuwider sein. Našim se ta kázeň příkří a oškliví. Kom. To jídlo se mi příkří. Us. Tč. Přikřiviti, il, en, ení, přikřivovati, ein
wenig krümmen. Přikrkati, přikrkávati, dazu krächzen. —
P., přikašlávati, hüsteln. Ros. Příkrm, u, m., příkrmí, n., vařivo, Zu-
speise, f., Zugemüse, n. Přikrmiti,il,en, ení,přikrmovati = trochu
nakrmiti, ein wenig zu essen geben; ješte více n. dále krmiti, noch länger speisen, nähren, mästen. — koho: dítě, husu atd, Ros. |
||
|
|||
Předchozí (1041)  Strana:1042  Další (1043) |