Předchozí (1099)  Strana:1100  Další (1101) |
|
|||
1100
|
|||
|
|||
Přišichvosť, ě, m., hance, potupník, po-
směvač, infamator. Koll. Přišikovati, připravili, anmessen, an-
passend machen. 'D. — P., přivésti, někam připraviti, bringen, herbeischaffen. — komu co. Přišikujte ші toho človeka. Cyr. Příšiký, ein wenig quer gebogen. Rostl.
Příšilhavý, etwas schielend. Troj. 110.
Přišilhovati, přišilhávati, etwas schielen.
Us. Tč. Přišimasy, dle Dolany, ves u Úval. PL.,
Tk. II. 420., 445., III. 233. Příšípovitý, subhastatus. P. list. Rostl.
Přišířiti, il, en, ení, přišiřovati, etwas
erweitern. Us. Tč. — co. Přišiti, šiji, il, it, ití; přišívati, an-, auf-
nähen, anheften, ansetzen, anstücken. D. — co čím: jehlou. — co k čemu, nač. Došky na střechu se přišívají. Us. Tč. Přišití, přišívání, n., die Annähung.
Přišitý; -it, a, o, angenäht. V.
Přišívati, vz Přišiti.
Příšivek, vku, m., příševek, záplata, ein
Fleck, angenähter Lappen. Reš. P. básnický (přílepek). Šf. Vz Příšev. Přiškamrati, přiškamrovati, brummen,
murren. Na Ostrav. Tč. Přišklebiti se, přišklebovati se, Gesichter
machen. Kom. Přiškloubnouti, bnul a bl, utí = přijíti,
sich wieder einfinden, zurückkehren. Marek. Přišklubati, šklubám a přiškubati, hin-
zuzupfen, hinzupflücken. — čeho, co: trávy, trávu. Vz Přibrati, Při-. Příškolek, lku, m., stavení ke škole ná-
ležející, vedlejší školka, ein Nebengebäude der Schule, die Nebetischule. (Lépe tvořeno než příškolka, cf. stodola — přístodolek. Č.). Přiškolenec, nce, m., dítě přiškolené,
lépe: dítě ke škole náležející, přidané. Slova přiškoliti, odškoliti jsou taková, jaká by byla ku př. přikosteliti, přikasárniti. Šb. Cf. Při- fařený. Přiškolený, lépe: ke škole náležející, vz
Přiškolenec, Přifařený. Přiškoliti, einschulen, vz Přiškolenec a
Vyškoliti. — co kam: ves ke vsi. Us. Brt. Příškolka, vz Příškolek.
Přiškrábnouti, bnul a 1)1, ut, utí; při-
škrábati, přiškrabovati, hinzukratzen, hinzu- schaben. —- čeho : mrkve. Us. — sobě co (pod palec schovati). D. Příškřinek, nku, m., vz Přískřinek.
Přiškřinouti, vz Přiskřípnouti.
Přiškrknouti, knul a kl, ut, utí, hinzu-
streichen, co k čemu. Přiškrkni (přiškrtni) sirečku k slámě. Na Mor. Tč. — P., dazu quacken. Jedna žába kuňká, druhá přiškr- kuje. Ib. Tč. Přiškrobiti, il, en, ení; přiškrobovati,
mehr stärken. — co: prádlo. Us. Přiškubati, přiškubnouti, bnul a bl, ut,
utí, hinzuschleissen. — co, čeho kam. Při- škubej kačiního peří do husího, k husímu. Us. na Ostrav. Tč, Příškvar, u, příškvarek, rku, m., pří-
škvara, y, f. = škraloup, odškvarek, das Angebrannte, die Schwarte am Geschirr. D. — P., puchýř na kůži, die Blase, též strup, der Schorf, die Kruste. Klaď na p-ru máslo |
a když odpadne. Sal. 14. — P. = nešvara.
Přijetím této ponavržené opravy odstraněna bude nejošklivější p. Šf. III. 321. Přiškvařiti, il, en, ení, přiškvířiti, při-
škvárati, anbrennen, anschweissen, rösten. — co. Ros. — čeho. Vz Přibrati. Při-. — co čím. Přiškvař to dobře horkým železem. Db. — co k čemu: železo k železu. Us. Tč. — se, připáliti se, anbrennen. Příškvarný, připalující, drückend heiss.
L. Přiškvírnouti, nul, utí, přiškvařiti se,
anbrennen. Kaše přiškvírla se. Rostl. Přiškvírnulý, připálený, angebrannt. Jg.
Přiškvírnutý; -ut, a, o, angebrannt. P,
kobližka (připalená). Us. Příškvor, u, příškvorek, rku, m. =
příškvar, Angebranntes beim Rösten. Na Ostrav. Tč. Přiškvrknouti, knul a kl, utí, připáliti
se, anbrennen. Tak že se ani vlas hlav jejich nepřiškvrkl. Bř. — komu. Vlasy mu p-kly. Koll. Přiškvrlý, na mor. Drahansku obyč. při-
škvrklý, Hý-, angebrannt. P. kůže, Hý., srsť. Plk. Příškvrna, y, f., lépe: přískvrna = po-
skvrna, die Mackel. P. zuostala. Ctib. 1467. Přiškvrniti, lépe: přiskvrniti, il, ěn, ění
— připáliti, zatopiti, heiss machen. — komu.
Ale nám kniežím přiškvrnil řka. Hus. Přišlahati, zupeitschen. — co, čeho
komu. Přišlahej mu ještě páru hybův. Na Ostrav. Tč. Přišlapání, přišlapnutí, přišlapení, při-
šlapování, přišlapávání, n., das Antreten, Niedertreten, die Antretung. D. Přišlapati; přišlapiti, il, en, ení; při-
šlapnouti, pnul a pl, ut, utí, přišlapávati, přišlapovati, an-, niedertreten. — co čím: trávu nohama. Ros. Přišlapni toho chrústa. Us. Tč. Příšlapek, pku, m., co přišlapáno, bláto,
hlína atd., der Antritt. — P., v Krkon. = přezdívka. Kb. Přišlec, gt. šelce, m., přišlý, der Ange-
kommene, Eingewanderte. Č., Bž. 86., Mus. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz Přišelec. Příšleh, u, m., cesta, kde jedno kolo dolů
nahnuté chodí. Us. Jg. — P-hy, pl., úštěpky, přeháňky, poslíčkové, bolesti před porodem, die Rüpfer. Us. Jg. Přišlechtiti, il, ěn, ění; přišlechťovati,
veredeln, verschönern. — co, koho čím k čemu. Když jsi nás k svému božství přišlechtil. Ms. pr. cís. Kože černěním p. Krok. Přišlosť, i, f., původ, die An-, Her-, Ab-
kunft. Ms. pr. pr. 179. Přišlu, vz Přislati.
Přišlý, který přišel, angekommen. Od
jinad p. V. Bohatství v náhle přišlé. Jel. P. důchody. Zlob. P. směnka, einlaufender Wechsel. J. tr. Strana nepřišlá (která ne- stála), der ausgebliebene Theil. J. tr. — na koho, na co. Statek na něj, na obec přišlý. Har. —■ k čemu. Způsobilost těla k zvy- klosti přišlá. Aqu. Přišlý k létům. Tov. 6. — odkud. Střela z tětivy přišlá, Puch. —
čemu. Znamení přišlá soudu. Ros. — v co: |
||
|
|||
Předchozí (1099)  Strana:1100  Další (1101) |