945

zimu složí. Val. Vck. — M. = kmotra. Val.
Brt M. křestní. Hnoj. — M. včel (ne: krá-
lovna. Brt.), die Bienenkönigin, Zuchtrantter.
Us. Všk. — M.= původ. A protož jmenuje
se (spravedlnost) matkou všech lidských na-
řízení. Kol. 3. — M. = bolení v břiše. M. =
tvor mající podobu žabky bydlící prý v břiše
člověčím. Zbúřila se mu m. (bolí ho brucho,
u srdce ščipe, v ňutru pchá a škvrká jako
žaba). Na jihových. Mor. Brt. Zbúřila se jí
m. (nemoc ženských v životě kolem pupku
vyznačující se ujímáním, velikými bolestmi.
Třeba tu na pupek pačísku teplou přiklá-
dati a na ni pohár žejdlíkový postaviti a
tož se to pod tím ustanoví i. e. utiší). Val.
Vck. Vz Maternice. — M. = seté símě. Tak
že jsem dostal matku. Tak říkají u Kromě-
říže, když z vysetého hrachu nebo čočky
sotva semeno sklidili. Brt. M. = brambory,
jež sázejí. Rgl. — M. = násada vajec.
U N. Kdyně. Rgl. — M. = větvička, der
Ast. Trhali švestky, jablka a mnoho matek
nalámali (poněvadž ovoce nesou). U Král.
liradce. Kšť. — M = dutina ar.d. M. šroubu
okřídlená, má-li křídla, kterými se otáčí.
protimatka šroubu (m. přítužná, soudružná,
Gegenmutter) jest druhá matka, která jest,
zašroubována nad jinou matkou, aby tato
nepovolila. Jak se matky takové dělají?
O tom a o šroubových matkách vůbec vz
Včř. Z. I. 20., 22., II. 51. M. věncová. KP.
V. 177. — M. v botan. M. hřebíčková, plod
hřebbíčkovce kořenného. Rstp. 598., Mllr.
14. — Jí-ky bozi bylina = řimbaba ruaro-
list. Rstp. 902., Mllr. 104- — Matky boží
len. Mllr. 14. — Matky boží mléko = ostro -
pestr obecný, silybum marianum. Us. Kš —
M. boží snežná v Praze, kostel. Tk. IV.
733.

Matkanie, n. M. mládeneckej snivosti
prešlo vo vystriezvelú povedomú zaistnosť
vôle. Slov. Sokl. I. 446.

Matkati = matati. Slov. Bern.

Matko, a, m. = Matěj. Slov. Hdž. Šlb.
27 , Dbš.

Matkobijství, n., der Muttermord. Šm.

Matkobojce, e, m. = matkovrah. Kk.

Matkovčík, a, m., os. jm. Let. Mt. S.

Matkovrah, vz Matkobijce. Msn. Or.
129.

Matlá, y, m. = zablácený, kothig. Val.
Vck.

Matlačka, y, f., das Mantschen, die Pant-
scherei. U Olom. Sd. — M. = cesta šikmá,
na níž se snadno šmatlá. Chodíš na m če =
šmatláš. U Písku. Prngr.

Matlafous, a, m. = nemotora, matinoha.
Mor. Brt., Sd. — Chci chleba kousek. Ří-
kali by ti matlafousek. U Košic. Brnt.

Matlal, a, m. = matlač. Rk.

Matlánek, nka, m., mlýn u Sedlčan.

Matlanina. Koll. IV. l92., Dh. 146.,
Krnd. 45.

Matlavosť, matlivosť, i, f., wirrende Be-
schaffenheit. Šm.

Matloch, u, m. = míchané brambory.
U Ronova. Rgl.

Matlocha, vz Matloch. — M., y, m. =
kdo se matle. Mor. Brt. D. — M. = špina-
vec. Mor, Brt.

Matloka = matlanina, hatlanina. Tuto
opět z své hlavy šetelné jako lucek bez
duovodu písem m-ku neslýchanú vyrazil
jsi. Krnd. 85.. 9tí. Při tomto odpisu (Gegen-
schrift) na m-ky bosákovy. 1496. Mus. 1884.
530. Vz Matrykat (dod.).

Matluše, e, f., der Magenbreu. Šm.

Matná, y, f., Motten, ves u Jindřichova
Hradce.

Matně průsvitavý. Čch. Petrkl. 43. M.
mluviti, Dch., kráčeti. Kká.

Matník, u, m. = truhla, koryto, ve kte-
rém se koňům oves, otruby a sečka mí-
chají. U Pívr. Mtl. Cf. Obručnk.

Matno = matně. Už m. bije srdce. Phľd.
V. 2. Svetlo m. osvetluje izbu. Rr. Sb.

Matnokeřný = zmatené kře mající. Když
Radlice záhou čára, mnou řezá trávu. Pl.
I. 34.

Matnouti, vz Matati. Ssk.

Matnozvuký, verworren tönend. Kká.
K sl. j. 66.

Matný, wirr. M. vidina, Us. Pdl., snění,
Kká., pomysly, SD. II. 235., smysl. Sv.
ruk. 261. — v čem. Touha matná v chtění
svém. Kyt. 1876. 48 — M. = ledajaký. M.
slunce podjeseně, svit večera, lesk perleti,
Vrch., světlo měsíce, Hrts., směs, Kká.,
zrak, Arb., ostatky národu (nepatrné), ná-
věští, trügerisch. Šf. Strž. I. 257., 413., II.
347.

Matočub, u, m., cephalotrichum, der Wirr-
schopf, houba. M. žlutavý, c. flavovirens.
Rstp. 1976.

Mátoh, u, m. = mátoha. Vábný m. Msn.
Or. 21.

Mátoha, cf. Mátati, Mkl. Etym. 189. M.
Slovákům to, co obluda, strašidlo. Koll.
Zp. I. 422. M. = přízrak, Hdk. C. 380.,
příšera. Také u Uher. Hrad. Brt. Cf. Mus.
1863. 6., Pal. Rdh. III. 269., Šf. III. 326.,
List. fil. X. 63. Strojitel mátoh. Msn. Or.
72. Orodujte u Boha, ať se vzdálí m. Sš. Bs.
36. Kéž mi dáno též den zříti, Pán když
trůny mátoh sřítí. Štulc I. 91. Tri sto bohů,
probohů! ja som střetl Mátohu tam v ulici
na rohu, chytala ma. za nohu; Bázeň před
m-mi a strašidly; Obraz otce mého stál mi
před očima jako m. Koll. Zp. I. 13., Koll.
IV. 101., 156. — M. = vrtochy, snění. Pak
byl vždy jak v m-hách a nevěděl, kde stojí.
Nrd., Phľd. 12. — M., y, m. = dareba, ni-
čema, der Taugenichts. Val. Vck.

Matoliny. 15. stol. Mus. 1884. 171., BO.

Matoň, é, m. = kdo mate. Mor. Sd.

Matonoha. Cf. Rstp. 1762., Čl. Kv. 116.,
Schd. II. 266., Rosc. 108., Odb path. III.
847., Mllr. 62. Cf. Matinoha, Jilek. — M. =
plevel v obilí. V Krkonš Hk. — M., y,
m = nešika. Brt D.

Matonožka, y, f. = říčice k točení obilí
s podlouhlými dírkami, kterými propadá
pouze matonoha. Na Polic. Kšá.

Matorný, z lat. maturus. Bdl. Cf. Sš. I.
15., II. 10., 50., Sš. Sk. 225., 281., Sš. L.
70., List. fil. X. 64. M. vždy sě všie mar-
nosti vzdalije; Ješitný a marný kryje sě
m-nych lidí. Výb. 1. 349., 350. -, M. =
materný. M. konopě. Slov. Dbš. Úv. 123.
Vz Materný.

427