Předchozí (283)  Strana:284  Další (285) |
|
|||
284
|
|||
|
|||
Pľno. Měsíc ide do pľna, z pľna (přibývá,
ubývá ho). Zlín. Brt. D. II. 864 Plnohlasí, n. List. fil. 1895. 70.
Plnohlasný. P. forma (slova). List. fil.
1895. 70. Plnoletí. Čel. Pr. m. I. 171., 322.
Plnoperý. P. křídlo. Zvič. Mlt 13.
Plnomocenství. 1568. L. pos 1. I. 44.
Plnomocný dědic = ktorý dědí hospodář-
ství. NZ. IV. 339. Plnorozchodový. P. dráha. Cí. Ptrl. 8.
Plnosetba, Lesní p. Nár. list. 1893. č.
277. 5. Plnostěnný. P. most, vollwandige Brücke.
Ptrl. 10. Plný. O pův. slova cf. Gb. II. ml. L GG.
P. noha, Plattfuss, m. Brt, D. II. 364. Cf. Plnonohý. Plná izba je ho (je všude). Slov. Nov. Př. 609. — čím. Dom (dům) všetkým je plný (je v něm všeho dost); Peklo, ako miesto plné smolou a ohňom (naplněné). Phľd. XII. 47., 1894. 229. Plni jsou nadějemi. Wtr. Živ. c, L 157. V príbytku tomto, plnom ve- selím; Šochtár plný s mliekom. Phľd. 1895. 457., 485. — P. = pilný. Laš., slov. Gb. H. ml. I. 228., 287. Pľocar, u, m. = láhev. Týnec. Brt, D. II.
98. Plodihřích, a, m. = nezbeda. Laš. Brt. D.
II. 364. Plodnický, genetisch. Mart. Toto slovo
zaniklo. Krok. Plodník, u, m., Stammland, n. P. cyprov.
Phľd. XII. 378. Plodoprázdný. P. minulosť. Phľd. 1896.
89. Plodopták, a, m. Vz Am. Orb. 77.
Plodossavec, vce, m., vz Plavnossavec.
Am. Orb. 77. Plodozvěr, a, m. Vz Am. Orb. 77., 106.
Flochomíra, y, f. Am. Orb. 16.
Plochoyitě. P. se šířiti. Schb. Nád. 5.
Plondzif. Kdze baba rondzí, tam lem čert
plondzí. Phľd. 1895. 188. Pľosa, y, f. = větší lyska. Kůň má pľosu
(kráva má babulu). Brt.' D. II. 517. Pľosatý kůň = mající pľosu. Jicko. Brt.
D. II. 517. Plose = plésti. Gb. H. ml. L 149.
Plosce. Jsou p. rozšířeny. Čl. L. Jos. 45.
Plosek, sku, m. = hliněná nádoba. U Tren-
čína. Phľd. XII. 174. Pľoskačky = poskoné konopě. Val. Brt.
D. II. 330. Ploskomorský. Arb. v Nár. list. 1896.
č. 122. Ploskonosý. Vrch. Rol. XVII.-XXII. 26.
Plošinový přeřaďovač u elektr. vozů. KP.
VIII. 431. Ploštěnka. Cf. Ott. VII. 294.
Ploštice. Cf. Ott. X. 7.
Plot. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 83.
Cf. Brt. D. II. 439., Hradba (3. dod.). Dle Phľd. 1895. 138. = dřevěná ochranná zeď. P. ostávkový, krajinový, podlahový, slověncový. Vz tato slova. Ott, VIII. 8. b. Gazda, ploty páliť a popol predávať (= špatný). Phľd. 1894. 314., 1895. 49. Jejich dědeček a naše babička koukali na sebe přes plot (o vzdálených pří- |
buzných). ČT. Tkč. Po plotě kolek (daleká
přízeň), po teleti kec. Mor. Nov. Př. 529. Plotiti = plotem zahajovati. Mus. 1894.
176. Plotnový. Lesní setba p-vá a rýhová. Nár.
list. 1893. č. 277. 5. Płotvan, u, m., z něm. Bratpfanne, f. Slov.
Brt. D. II. 517. Plouh = pluh. Vel. Kal. hist. 115.
Plouhavice, e, f. = pluhy, deštivé počasí.
Jevíčko = plouhota. Brt. D. II. 364. Plouhota, y, f., vz předcház. Plouhavice.
Plouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74..
36 (také o tvarech). Plyň (=jdi) s Hospo- dinem. Bl. Gr. 226. Ploutvonohý. P-zí měkkýši. Ott. X. 666.
Cf. Ploutvonožec. Plovač. Cívka s p-čem či roubíkem při
magnetech. P. plný, dutý, cívkový. Vstnk. III. 21. Plovati. Dvě řece plovú (tekou) skrze tu
zemi. 1487. Krok. 1895. 42. Plovostredúcí hlas m. stredoplovúcí. Vz
Gb. H. ml. I. 551. Plsat = šplhati. Kunst. Brt, D. II. 364.
Plška, y, f.; pták, vz Třaslák, Pliska (3.
dod.). Plsť. O pův. a strč. skloň, slova cf. Gb.
H. ml. I. 66. a Gb. Km. -i. 39. Plsťka, vz Konipas (3. dod.). — P. = malá
čepice ze zaječiny, králičiny, z bobřin a jiných kožešin a látek hedvábných. Wtr. Krj.I. 386., 420. — P. = plstěni) střevíc; zimní obuv plstí vycpaný, bačkora. Wtr. Krj. I. 163. Plsťnář, e, m. = kdo dělá plsť. Arch. XIV.
453. Plť, strč. pleť. O pův. slova cf. Gb. II. ml.
I. 63. O strč. skloň, vz Gb. Km. -i. 39. Výklad vz v Dob. Dur. 431. Plťnice, e, ť. = místo, kde stávají plti.
Phľd. 1893. 547. Pltnictvo, a, n. = pltnictví. Phľd. 1895.
443. Pľúcník, u, m., rostl., vz Topárka (3. dod.).
Pľúcny = plícní. Zapálenie pľúcnej blany
jak se na Slov. hojí. Vz Phľd. XII. 56S. Plučiště. P. i lidi mi odtiskal. Půh. VI. 2.
Pludrksas, vz násl. Plundry.
Pluh. Pověry o něm vz v Zbrt. Pov. 164.
Popis pluhu v z v Brt. D. II. 447. Pľuha. Takú pľuhu ja nekcem (za ženu).
Phľd. 1895. 527. Pľuhák m. půlhák. Mor. Brt, D. II. 512. b.
Pluhavý. P. vec. Phľd. XII. 39. Zdrapil
ju svojou dlabou p-vou. Ib. XIV. 295. Pluhy = slota, deštivé počasí. Brt. D. II.
512. b. Cf. Pluhavice (3. dod.). Pluncati se = klátiti se. Velle (vedle)
mne po cestě se p-cal. Nár. list. 1896. č. 72. feuill. Plundati se = zvolna v blátě choditi.
Kotk. 99. Plundrový. P. kalhoty = plundry. Wtr.
Krj. I. 475. Plundry, plundrhuzny, pludrksas (vz Ksas)
= kalhoty pytlové, široké. Vz Plundra, Wtr. Krj. I. 474. Plunýř m. prunéř, prunýř = kdo měl
studnice (Brunnen) na starosti. Vz Gb. H. ml. I. 351. P. = vodák. Wtr. Krj. I. 494. |
||
|
|||
Předchozí (283)  Strana:284  Další (285) |