539

psa ale čí pes (přísloví fatkářův). Č. Pes na
patře, shod' ho bratře (vypodobněné mlácení
čtyřmi cepy). Č. By ty svému psu nohu uťal,
on za tebou poběhne. Č. Snadno (tomu) hůl
najíti, kdo chce psa ubiti (bíti). Kdo chce
z kuchyně psa vyhnať, snadno najde hůl. Jg.,
Lb. Kde tě nesvrbí, nedrbej a psem, když
chce spáti, za ocas netrhej. Rým. Nebuď psa,
kdy spí. Se psy se nedráždi. Ani psům pod
lavici (v koutě) pokoj nedá. Pes psa nikdy
nenechá. Jg. Pes nepokojný má vždy po-
trhané uši. Kde maso, tu psi; kde myši, tu
zloději. Když p. hryze a hlodá kosť, jinému
nedá pro svou zlosť. Lb. Vz Lakomý. Sta-
rému sluhovi a starému psovi jeden plat jde.
Leze co p. po břiše. Krade se po zadu jako
p. Jg., Lb. Vz Lstivý. Chytí se toho, jako
když na psa vody naleje. Leje vodu na psa.
Lb. Má se hůře psa. Mus. Jde mu to, co psovi
pastva. Nebude ze psa slanina ani z vlka
beranina. Z vlka nebude beran, ani ze psa
slanina. Na Slov., Mt. S. Vyhuboval ho jako
psa. Jsme tam psa platni. Jg. U blázna kord,
u ženy pláč, u psa moč, u koně lejno; to
když chtí, hned je hotovo. Na Slov. Kdyby
pes nefákal (nesral), dál by uběhl. (Kdyby
nebylo kdyby). Stůj, až ti pes housku při-
nese. Jg. P. horší, co mlčkem kousá. Lb
Ne vždycky dobrý pes dobrou kosť dostává.
Šp. Je na psu (na mizině). Vz Nešťastný.
Lb. Dobrý pes lepší než zlý člověk; I pes
nehned ukousne, vlídně-li promluvíš; P. ne-
umí než hafati; Podlé srsti psu jméno; Volno
psu i na Boha láti; Psů nekrmívají, když
jdou na lov. Pk. Každý psík na svém dvoře
nejsměleji štěká. Pk. Z teba ani pes (nic);
P. psa pozná; Každý p. je smelší na svojom
smetlisku; Tak mu to pristojí ako psovi
piata noha; So psom sa hraj a palicu v ruke
drž; Darmo kladeš psovi nohu na stol, on
ju vždycky dolu strhne; P. psu brat. Mt. S.
Jako když psa dráždíš. Vz Hněvivý. Lb.
Když se střechy kus železa padne, leží pod
ním ten pes, kterého to zabilo. Hnš. Pes
psem zůstane. Sk. Ptáka poznáš po zpěvu,
psa po štěkání. Pk. Ohlíží se jako mlsný pes.
Pk. Svoji sě psi hryzte a ciuzí nepřistúpajte
(když se příbuzní vadí a perou, cizí se do
jejich svády nemíchejte, aby zle nepochodili).
Dal. 144. Kdo nemá zlého psa, musí ho na
štědrý den před plamenem česnekem a chlebem
nakrmiti. Kda. Kde psi vyjí, někdo z toho
stavení umře nebo bude vojna. Kda. Když psi
žerou trávu, rádo pršívá. Kda. — Vz Smrť. —
P., nestydatý člověk. Ty pse! Jdi na kolo,
pse šibeničná. Ty pse pohanský. Jg. — P.
na nebi, hvězda. Vz S. N. — P. pekelný, Cer-
berus. Kom. — P. mořský a) phoca vitulina,
Seehund; b) lidojed (ryba), squalus carcharias,
Seewolf, m.; c) p. mořský peřestý, galeus aste-
rias, Sternhund; d) p. mořský sivý, galeus glau-
cus, blauer Hundfisch; e) p. hladký, mustelus
levis, glatter Seehund; f) p. bodlavý, mustelus
spinax, Stachelhund. Rohn. (Jg.). — P. létací
či kaloň, pteropus, netopýr. Vz S. N., Schd. II.
394. — P., pesek, podstavec, Gestell, n. D.

Pesák, a, m., psí hlava, Hundskopf, m.,
ryba. Hlas. 2. 38.

Pesd (pezd?), u, m., zastr., pízda, řiť. St.
skl. V. 203.

Pesec, sce, m. Pes pesec, canis Isatis,
ssavec z rodu lisů. Ssav.

Pěseč, sče, m., zastr., nástroj kamenický,
pincellus. Žid.

Pesek, ska, m., zastr., psík, ein kleiner
Hund. — P., vz Pes (konec).

Pěseň, sni, f., pěsenka = píseň. Na Slov.

Pěsenec, nce, m. = pěvec. Povstaň, prav
pěsenci. BO.

Pěsenník, u, m., spevník. Mnozí obnovu
p-ků či zpěvníků obmýšlejí. Sš. Hc. IV.

Pesika, y, f., Stichelhaar, n. Chlupy
vlastní slovou p-ky. Ssav.

Peskovati, vypeskovati = hubovati, láti,
drbati, einen waschen, hunzen, aushunzen,
putzen. — koho. Ros., Sych. — Celé sukno
mi zpeskoval (zbřidil, verhunzen). Us.

Peský, (m. pesský), jako pes zlý, nešle-
chetný, hündisch, hundsfottisch. P. strava,
Har., skutek, Ros., mravy, Eus., obcování,
Reš., chlipnosť, Lom., chtíč, Ja., obyčej. Us.
P. život vésti. Peskú radu míti. Dal. 58.
Jsouce peského života; p. ožralství. Bart.
117. 24.; 340. 36. Jest to po pesku. Reš.

Peský se zachovati, s někým zacházeti.
Vrat.

Pěsnička, pěsnice, vz Písnička.

Pěsnictví, n., die Gesangkunst. Rk.

Pěsník, u, m., das Chor-, Gesangbuch.
Rk.

Pěsnolibý, písně milující, gesangliebend.

Jg-

Pěsnotvora, y, f. Komödie, zastr. Rozk.

Pěsnotvorec, rce, m., zastr. = básník.
Alx. Výb. I. 165. 23., Jir. Liederdichter,
Poet.

Pessari-um, a, n. P. pákové, Braunovo.
Cn.

Pessimism-us, u, m., učení, že všecko
na světě je velmi špatné. Vz S. N. — Pessi-
mista, y, m., dle Despota, kdo vše má za
špatné, der Pessimist. Rk.

Pest, i, f. = hana, potupa. Kat. 2325.

Pěsť, i, pěstka, y, f., zavřená ruka, sta-
žená hrsť. Kom. J. 260. Die Faust. Vz Pět.
Tvořeno příponou -tb Bž. 230. P. = pes +
tb. Mkl. B. 116. Cf. také Mkl. a L. 40. 114.
P. zaťatá, geballt. D. P. udělati; ruku v p.
zavříti; dáti, udeřiti pěstí, Jg; pěstí tlouci.
Rkk. Dal mu pěstí za ucho. Sych. Hladil ho
pěstí, až ho okrvácel. S pěstmi se potkávali.
Kom. Hra v pěsti. Hlas. Pěstí někomu hroziti.
Kom. Bíti koho pěstí do obličeje; Kde p.
rozhoduje. Nt. Udeření, rána pěstí; pěstí něco
doraziti. Dch. Dostal se s nimi na pěstě. Us.
u Rychn. Pěstmi někoho milovati (tlouci). Po
pěsti umí mlčeti (když byl bit). Reš. Pěstí
se jim obránil. V. Padla muži přes pěsť (byla
bita). Us Hruška jako p. V. Má co p. za
ušima (potutelný). Sych. To jest jako p. na
oko. To sa mu síde ako päsť na oko. Mt.
S. To „se hodí co p. na oko. Us. Vz Chybo-
vání. C. Udělal to na svou pěsť, šp. dle
něm. auf eigene Faust m.: učinil to o své
ujmě, Sb., na svůj vrub, Kmp., Km., od své
osoby. Rs. Také: Sám od sebe něco učiniti.
V. Ht. ve svém Bruse 282. uvádí také:
o své vině: Zrušila jsem lásku ne o své
vině; že jsou nás podvedli, od sebe rozvedli
falešní lidé (před že přidej: než proto n. než