Předchozí (1174)  Strana:1175  Další (1176) |
|
|||
1175
|
|||
|
|||
kali. Arch. V. 334. — se na kom = po-
mstíti se, sich rächen. Na tobě se musím vyvézt. Kld. 259. Vyveženec, nce, m., der Deportirte. Rk.
Vyvěžení, n., vz Vyvěžiti. Vyvěžený; -en, a, o, aufgebaut wie ein Thurm. V-ný dům, Us., trosky, gethürmte Trümmer. Dch. Vyvěžiti, il, en, ení; vyvěžovati = vy-
stavěti jako věži, aufthürmen. — co, z čeho proč. V. z hnátů horu na památku něčí. Klicp. Vyvial, a, m., osob. jm.
Vyviáš, e, m. Bezpečnosť Moravy poža- dovala chladnokrevného, pokoja milovného muža na tróne nemeckom; Svatopluk pak dopomohol ku nemu takému neposednému vyviášovi, aký bol Arnulf. Let. mtc. Slov. X. 1. 35. (Šd. ). Vyvídati se, vz Vyvěděti se. Vyvierati, vz Vyvříti. Vyviežeš = vyvážeš z měšce, dobudeš. Výb. I. 144. Vyvichřiti se, il, en, ení, zu brausen
aufhören. Vyjeli jsme, jak se sníh v-chřil. Na Ostrav. Tč. Vyvíjati = vyvíjeti. Na Slov. Bern.
Vyvíječ, vyviječ, e, m., der Aus-, Her- auswinder, Dreher, Ausdreher, Verdreher. Jg. Slov. Vyvíjení, n., die Entwickelung. Rst. 520.
Vyvíjeti, v z Vyvíti. Vyviji, vz Vyvíti. Vyviklati, klán a kli; vyviklávati, vyvi-
klovati, auswackeln. — co: hřebík, kolík, Us., město. Jel. — co komu: si zub. Us. — čím odkud: hřebík ze zdi rukou, kůl ze země sochorem. Vývin, u, m. = vyvinování, vyvinutí, die
Entwickelung, Evolution. Nz. V., chybně m.: vývoj, kořen slovesa vyvinouti jest vi a z toho voj, jako z bi (bíti) boj, hni (hniti) hnůj, li (líti) loj. Os, Pk., Brs. 265. Vývin ústavního života spočívá na volebním řádu, lépe: vyvinutí, vývoj, prospěch ústavního zřízení zakládá se n. záleží na vol. řádu. Šb. Také: rozvoj. V. zeměkoule, živočišstva. Vz Schd. II. 89., 97. Vznik a vývin nemoci; V. původní (panenský), die Parthenogenesis. Nz. lk. Vývin práva. Us. Vývin v čelí, der Aufmarsch, Entwickelung in die Front (ve vojenství). S. N. XI. 287. Vývin zákono- dárství; Společenské poměry dospěly již k takovému vývinu; Historický vývin Slo- vanů vyznačuje se tím, že...; I polní ho- spodářství a řemesla dospěla kláštery k zdár- nějšímu vývinu. Ddk. IV. 235., 245., 251., 330. (Tč. ). Vyvínati, vz Vyviti. Vyviniti, il, ěn, ění, vyviňovati = omlu- viti. A jsú dlužni to činiti, nemóžeš jich v. Rkp. 1448., Sá. Kř. 189. Vývinosloví, n. = plodosloví, die Em-
bryologie, nauka o postupných proměnách vejce zvířecího, až se z něho zcela doko- nalé zvíře udělá. Vz S. N. X. 179. Vyvinosť, i, f. = nastornosť, superficies,
zast. Hank. gl. 177. Vyvinouti, vz Vyviti. Vyvinovací, Entwickelungs-. V. láhev. |
Vyvinování, n., die Entwickelung, Er-
regung. V. elektřiny, Nz., páry, tepla, Šim. 1. 7., plynu, die Gasentwickelung. Šp. Slova ta slouží apoštolovi za podkladek při v. myšlének; Apoštol se v dalejšku podjímá místnějšího náuky té v-ní. Sš. I. 109., II. 30. (Hý. ). Vz Vyvinutí. Vyvinovati, vz Vyviti.
Vyvinulý, entwickelt. Us.
Vyvinutcovitý. V. rostliny, evolvulaceae:
vyvinutec, živičnatka. Vz Rstp. 1097., 1088. Vyvinutec, tce, m., rostlina svlačcovitá,
evolvulus. V. penízkový, kuřímorový, leno- listý. Rostl. Vz Rstp. 1097. Vyvinutí, n. = vymknutí, die Verren-
kung. V. údu, V., kosti, Ja., Sal. 192. 25., v koleně. Ja. — V., die Entwickelung, Ent- faltung. V. samovolné při porodu. Čs. lk. III. 198. V. velkých tlaků. ZČ. L 252. Souměrné v. se hranatého tvaru. ZČ. I. 250. V. se z centra. Kom. Nejdokonalejšího v. dochá- zejí lidé, lépe: nejdokonaleji vyvíjejí se lidé (rostou atd. ). Pk. Vz -ání. V. (vyvíjení, vzbuzení) elektřiny, die E. der Elektricität, Nz., opravy, die Reformentwickelung, plynu, světla, kouře, Šp.; v. některých vět ve fy- sice. Šim. 88. — V., vyvinování = přečin, hřích, das Vergehen, die Sünde. Sš. L. 86. — V. = vymotaní, die Aufwickelung. —
V. = vykroucení, die Entwindung. Vyvinutosť, i, f., die Entwickelung (als
Eigenschaft). Šm. Vyvinutý; -ut, a, o, auf-, aus-, losge-
wickelt. Buď vyvinut a prázden, který ne- plní tohoto slova. BO. — V. = vymotaný, aufgewickelt. — V. = vykroucený, entwun- den, verrenkt. — V., entwickelt. V. čich. V. člověk. Us., Osv. I. 521. V-té mincov- ství předpokládá také čilý život občanský, taktéž v-tý obchod. Ddk. IV. 178. Vyvírací, vyvěrací, Ausschluss-, aus-
schliesend. Zlob. Vyvírati, vz Vyvříti.
Vyvírek, rku, m. = pouchle, výdumek,
die Eischale. Us. Vyvíření, n., das Aufwirbeln.
Vyvířený; -en, a, o, aufgewirbelt. —
čím. Božím dechem v-ná země. Čch. Bs. 145. Vyvířiti, il, en, ení, aufwirbeln, aufregen.
— co čím jak. Želím chvíle té, kdy de-
chem žití vy vířil jsem zemi, vodu, vzduch v divukrásné pudů vlnobití, v jarobujný živočistva ruch. Čch. Bs. 133. Vyvískati = vískáním vyčistiti. — co:
blechy, vši, ausflöhen, ausläusen. D. Vyvisnouti, snul a sl, utí, vyviseti =
vně viseti, von Aussen hinab-, herunter- hängen. Jg. Sl. Vyvítati, alle bewillkommen. Ros.
1. Vyviti, viji, il, it, ití; vyvinouti, ul,
ut, utí; vyvíjeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vyvívati; vyvinovati (Let. 29. ) = rozvina vy- jmouti, vyplésti, heraus-, aus-, loswinden, loswickeln; vytočiti, vyndati, vytknouti, ver- renken, verdrehen, ausrenken, verstauchen; vitím vypotřebovati, ganz aus-, aufwinden; mávati, herumfuchteln, herumflackern, her- umschleudern; vykročiti, vom Wege abwei- chen; uchýliti se, ablenken, ausweichen; |
||
|
|||
Předchozí (1174)  Strana:1175  Další (1176) |