1194

Nežka, y, f. = Anežka. Slez. Šd. 1517.
Sd. kn. opav.

Něžnoduchý, zartsinnig. Dch.

Něžný. N. název, Kosename, Dch., zvuky,
Vrch., cit, řeč, povaha, Tf., mysl, Lpř.,
Šml., půvab, hlavinka, tílko, Čch. Bs. 61.,
81., 87., láska, luny svit. Pdl. exc.

Něžovice, dle Budějovice, Niežowic. Blk.
Kfsk. 151., 650., Rk. Sl.

Nežto, a, m., os. jm. Tk. V. 99.

Nežtovice = neštovice. Rk.

Nežtsi = aťsi. Vz Nežť. Us. Brut.

1. Ni = ani, nec. Ve strč. obyč. se slo-
vesem záporným. Nebyv ni v čem mysliú
křivú. Alx. V ni v čem nejmaje naděje. Št.
Cf. List. fil. XI. 187. Že jsem člověk čtsi
otjatý, ni jmám miesta mezi mými. Alx.
Hledáš jeho, niž nalezneš. Hr. ruk. 32. —
Z. wit. 36. 3. — Ni = ne na Novém Hro-
zenkově, na Karlovsku a Rožnovsku. Brt.
L. N. I. 224. Děvče řeklo ni ni, chtělo říci
nyní. Slez. Té. Půjdeš do školy? Ni. Byla
si v iesě? Ni. Brt. I). 174. — Cf. Zápor,
List. fil. 1883. 245., 254., Jir. Nkr. 87.

-ní. Na Moravě jsou přídavná zakončení
měkkého v -ní mnohem častější nežli v ny-
nějším jazyce spisovném: zbyteční, staro-
dávní, obyčajní, darební, výborní správa,
obstárni, samostatní. Brt. D 154.

Niako = nijako, nijak. Slov. N. veriť
nemôžeme, že ....; To nám n. neide do
hlavy. N. Hlsk. II. 234., 235.

Niakovsky = nijak. Slov. Ssk.

Nian, a, m. = otec. Tohoto slova užívají
ještě na mnohých stranách Slovenska, ale
už jen jako diminutiva nianko, nanka;
niana čili oňa = máti. Toth. Sl. bájesl. I.
48.

Niana, y, f, vz Nian.

Nianko, a, m., vz Nian.

Niatriť, spüren. Slov. Sak.

Nibelungy. Jejich obsah vz v Vor. P.
170., Sbn. 258., Rk. Sl.

Nibo = nebo. Dvě galanky nibo ženy.
V Karlovsku. Brt, D. 174.

Nic. O skloňování: Ničehéhož. Krnd. 48.,
Pref. (Výb. II. 1509), Pož. 18., Rvac. (Výb.
II. 1623.1, Výb. II. 1640. Cf. List. fil. 1882.
120. V nivčemž. BO. V nivčemž nevzeli
utrátu. Alx. M. 54. (HP. 91.). Nebyv v niv-
čemž niysliú křivú. V nivčem nemaje na-
děje. Št. Cf. Ničso (dod ). — N. = žádná

věc. Dělal (šel okolo), jakoby nic, er that
nichts dergleichen, mir nichts dir nichts.
Dch. Je ho nic = je velmi vyzáblý. Us.
Kšť. Byl rok a bratra nic. Brt. D. 236.
Nuzné nic se v cetky šatí liché. Jeřbk. Já
viem, že mi je nič z neho (že nebude mým).
Sl. ps. 47. Ale taky brani, co mu nic do
teho. Ib. 109. Jsem holé nic. Msn. Or. 120.
Přišel jako nic a odešel jako žádný (vy-
tratil se). U Chroustova u Manetína. Tbnk
Vrať se a seber několik těch niců, co jsi
za sebe Hodil. Němc. VI. 303. Nic ničeho
hup na nohy (z nenadání vstal). U Star.
Jičína. Vhl. Má míň než nic (více dluhů
než statku). Us Má všeho dosť a ničeho
najvěc. Slez. VSlz. I. 235. — S předlož-
kami. Pochoditi s něčím na nic (špatně).
Us. Knrz. Vyšlo to všecko na nic. Brt. D.

236. — Beze mne s nic býti nemůžete. V. —
Něco v nic klásti, nicht beachten; Přišlo
to vše v nic. Dch. Ty mě dáváš velmi
v nic (velmi zlehčuješ). Us. Črk. — Která
nemoc je horší? Žádná nestojí za nic. Dch.
On svůj život má za nic. Dch. Pro nic za
nic dostal bití. Us. Ani za nic bych to ne-
udělala. U Roudn. Prk. Ty švestky jsou
letos za nic (laciný). Us. Jako za nic ne-
váže toho přikázanie. Št. Kn. š. 5. Něco
za něco, nic za nic. — Pilný člověk, chodí
pořád od ničeho k ničemu. U Kostel. n. O.
Msk. — Množství jich o ničemž nic nevě-
děli. Bart. 128. — Ve větách záporných.
Nic (pravdy) na tom není. Dch. Nemá ni-
čeho nic. Us. Té holky nic není (malá a slabá
je). Us. Vk. Jich se nic neboje. Alx. Měl
s každým něco a se žádným nic (s každým
vycházel, ale důvěrnějšího přátelství s ni-
kým neměl). Svtz. 1874. 554. Opat nic So-
běnova nedrží. Půh. II. 449. Právo nic ji-
ného není, nežli .... Kol. 3. Nic se proto
nerozpakuj. Št. Kn. š. 17. (10.). Nemám ni-
čehož nic v svém domu, jediné maličko
oleje. Bj. Kaj nic není, tam ani pantokem
něurúbíš. Slez. Šd. — Cf. Aby něco nebylo
staveno na cestách obecných. CJB. 285. —
S kladným slovesem. Nic je mi zima.
Slov. Nic mi jest známo. AlxV. 1163. Cf.
List. fil. 1883. 255., 256. (tam více příkladů).
— N. = ne, docela ne. Nic nepřisahej. Dch.
Modré oci nic jinak než jako chrpa; Jož
se šeří a taťka pořád nic, co ho jenom
zašlo? Mor. Neor. Takové knihy by se
mohly prodávati jinač nic. Bart. 83. Sluší-li
to učiniti čili nic. Výb. II. 1404. Byloliby
toho co obmýšleno čili nic. V. Pol. 414.
Skoná-li v hřieše smrtelném, tehdy na věky
bude nic v milosti; V tu hodinu umřeli sú:
na těle nic, ale na duši. Hus I. 130., 335. —
N. se opisuje. Nemá špetke, ani perótke,
ani práško móke; ani drobka, ani ždibce,
ani žvanka chleba; ani hlta, ani kapke,
kapinke, kapičke, ani kanótke ralika; ani
hŕstke vobilí (zrna); nemá drobka rozomo.
Mor. Neor. Dostal čtyry prázdné (míry) a
pátou vysypanou (nic nedostal). Jg. Dostal
z koláča díru, z preclíka díru. Šd. Dostaneš
lebedu, sojku, D., kočku. U Domažl. Slm.
Neřek ani a ani b. Hnšk. Dal mi bzumec.
Laš. Brt. D. 202. Pořídil starého ďasa. Vlč.
Ani na zeleno ani na bledo nepravil. Val.
Vck. Cf.: Babka, Černý, Fík, Houby, Chlu-
mec, Jankov, Mák, Mimra, Namalovati, Státi
zač, Slavkov, Vlas, Zápor, 1. (konec). —
N. značí na mor. Val. ukončení něčeho a
jeví se pleonasmem býti. Už je po jarmarku
nic. Už je po svatbě nic. Vck. — N bílé

Vz Schd. I. 349. — N., e, m., os. jm. N.

Mart. Blk. Kísk. 961.

Nic (m.), nice (f.), nice (n.) = pronus,
adj., vyskytuje se rádo ve tvaru jmenném.
Otec pade nycz před ním. Otc. 240. a. Ten
na zemi nycz sě položi. Ib. Poznavši to
páde nicě věhlasnosť. Sv. ruk. Al. 1096.
(Anna) plačiuci páde nyczie. LMar. 37.
(Troja) leží nycze. AlxV. 780. I pade nic

na zemi a vece. Ote. B. 23. a., Ta dva muže
zrádná ležatá nyczie. AlxBM. 1. 36. Oné-
méchu i padú inhed nyczy. Otc. 125. b.