1042

Voduch. Cf. Brm. IV. 717., Ott. II. 652.,
Odb. path. III. 907.

Vodule. Cf. Kram. Slov.

Vodundati, vodvundati = pryč dáti,
odstaviti. Us.

Voduš, e, f., ippa, rj. vduš, výnočka.
Pršp. 66.

Voduška. Cf. Brm. I. 3. 231.

Vodvoriť sa = udomácněti. Slov. Czm.
108., Phľd. IV. 154.

Vodzka, y, f. = provázek k vedení ně-
koho? Slov. Rr. Sb.

Vogáč, e, m. = uherský kopaničár. Brt.
N. p. I. 15.

Voha (voo, vuo) = stůj! Velení volům.
Na mor. dol. Kopan. Brt.

Voháňka = vějíř. V 15. a 16. stol. Wtr.
Obr. 558.

Vohaviť se = rozcapovati se. NZ 1.455.

Vohejkati. Forman sobě v-kal (volal
hý ?). Wtr. Obr. II. 158.

Vohladč = vohlač. Slov. Koll. Zp. I.
192.

Vohľadiny = vohľady. Slov Phľd. IV.
18.

Vohleč, e, m. = vohlač. Slov. Koll. Zp.
II. 138., I. 443.

Vohledník, a, m. = vohlač. Slov. Zbr.
Mudr. živ. II. 204.

Vohnať = vehnati. Slov. Šd.

Vohnice, rostl. Vz Ohnice, Mllr. 87.

Vohnipara, vz Ohnipara. Neor.

Vohokaný = otrlý. To děcko je v-ný
vod samé káre (kárání). Mor. Neor.

Vohraženice, e,- f., rybník v Písecku.

Vohřev, u, m. Dříví k ohřevu. 1552.
Wtr.

Vochlovna, y, f., Hechelei (Locale). Dch.

Vochomůrka, y, m. = člověk ošumělý,
nepořádný. U Kr. Hrad. Kšť.

Voigt Mik. Audakt, 14/1. 1733.- 18/10.1787.,
liter. historik. Cf. Bačk. Písm. I. 201., 207.,
933.

Voisť = vejíti. Slov. Šd.

Voj. Kůň při voji, Stangenross, n. Dch.
Nemoha po koních (kopati), tedy po voji.
Lpř. Hádanka: Po krajích maso, v pro-
středku dřevo (voj mezi párem koní). Mor.
Brt. Dt. 158.

Vojáček. Už nebylo ani v-čka v městě.
Us. Fč. - V. Václ. Cf. Rk. Sl.

Vojačivý, kriegslustig. Rk.

Voják. Cf. Mkl. Etym. 393. b. Měšťan
v-kem v 15. a 16. stol. Cf. Wtr. Obr. I. 278.,
794. Hra na ubohého vojáka v Domažl.
Vz Mus. 1889. 347. Když kámen s nebe
padne, uhodí v-ka. U N. Bydž. Kšť. Kudy
táhnou čápi, tudy potáhnou na rok vojáci.
U Bělohr. Kšť. — V. = jablko. Mor. Brt.

Vojančúra, y, f. = vojanda. Slez. Šd.

Vojatiti se = vojatovati. Žena sa v-tí.
Slov. Rr. Sb.

Vojebor, a, m., der Männer Zerspren-
gende. Lpř.

Vojeborství, scharendurchbrechende Kraft.
Lpř.

Vojensky proti nim sú táhli, Let. 82.,
na pole vyjeti. Arch. IX. 331. V. se hnouti,
u někoho býti Výb. II. 41, 1390.

Vojenský. V. řeč. Ct. Jg. Slnosť 167.
V. písně. Vz Sš. P. 565, 799., Brt. N. p.
352. nn., Českomor. ps. 244. nn., Er. P.
432. nn. V. písemnictví., Vz Ott. VI. 352.
V. věci v středověku v Čech. Vz Sdl. Hr.
I. 169., IV. 110. O v. povahách a povin-
nostech v 15. a 16. věku v Čech. vz v Wtr.
Obr. 325. nn., 794. V. školy v Čech. Vz
Ott. VI. 206.

Vojenství čes. Vz Ukaz. 39. V. městské.
Vz Tk. VIII. 350.—359., 376.

Vojevěda, y, f., Kriegskunde, Strategik,
f. Rk.

Vojevoda. Cf. Mkl. Etym. 393. b.

Vojevůdcovství, n. Heerführung, Feld-
herrnwürde. Lpř.

Vojeznalský, strategisch. Rk.

Vojeznalství, n., Strategie, f. Rk.

Vojínomil, a, m., Soldatenfreund. Lpř.

Vojiti, vz Vojovati.

Vojka, Schnur? Slov. To deva v bežku,
dievka osiralá, čo kvíliac hľadá vojku dra-
hých perál (perel). Phľd. VII. 40. (24.).

Vojna. Cf. Mkl. Etym. 393. b. Vzal na
vojnu, er ging zum Militair. Us. Km. 1882
303. Obličej jmajú pokojný a myslce vždy
žádá vojny. Alx. V. V-nu vzbuditi. AlxV.
2227. Na vojnách činiti = bojovati. Št. Na
téj v-ně něni hojně, ně každému je tam
volně. Brt. N. p. 378. Po vojně kopím v trní,
der Mohr hat seine Arbeit gethan, der Mohr
kann gehen. Lpř. V. není kojná. Us. V-nou
jeden zbohatne a sto jiných schudne. Č.
Ten neví, jak milý jest pokoj, kdo neza-
kusil vojny. Bž. exc. — Stará v. = starý
voják. Us. — V. = hra v kuželky, Kriegs-
parthie. Us. Rjšk. — V. = vrch v Pří-
bramsku. Krč. (Kv. 1884. 313.). — V. =
čes. národ. tanec. — V., y, m., os. jm. Arch.
VII. 726.

Vojnica, e, f. = vojna. Slov. Škoda mene
na v-cu. Sb. sl. ps. II. 1. 82. — V., Treib-
stange, f. Hř.

Vojnisko, a, n. = vojna. Tolkých ludí
musí na tem v-sku zhynúť. Mor. Brt. D. 85.

Vojnos, u, m., Deichseltragstück, n. Čsk.

Vojnovati. Chce se mu více v. nežli
súditi (vojnu vésti, násilí činiti). Arch. VII.
88.

Vojovati, vz Vojiti.

Vojový, Truppen-. V. pochod. Čsk.

Vojska, y, f., = vlastně adj. f. od kmene
voj-, mask. vojskB. Vz List. fil. 1886. 396.
— Výb. I. 316. S velikú vojskú. Pass. mus.
484., Kar. 113. Co se v-ky naší dotýče.
Arch. VIII. 204. Uzřel slona v oné vojště
Št. Kn. š. 124.

Vojsko, vlast adj n. od kmene voj-,
mask. vojskB, f. vojska. Vz předcház. Cf.
Mkl. Etym. 393. b. Ve vojště. Výb. II. 1408.
V. jeho uvrhl u moře. Ž. wit. Ex. 15 4.
Až vstane proti mně vojsko, proelium. Ž.
kl. 26. 3. O městské obraně a vojsku v Če-
chách v 15. a 16. stol. vz Wtr. Obr. 213.
nn. O městském v. v službách zemských a
královských vz ib. 299. nn. V. vůdcem
stojí. Lpř.

Vojskový. V. kniha (kde zapsáni příští
vojáci). Č. Kn. š. 399.