Předchozí (341)  Strana:342  Další (343) |
|
|||
342
|
|||
|
|||
Ukrocený, bezähmt, gebändigt; besänf-
tigt, gelindert. U. svrab. Jel. — kde. Máme se postiti, aby chlipnosť těla byla v nás ukrocena. Hus II. 90. Ukrocovati, vz Ukrotiti.
Ukročiti, il, ení; ukráčeti, el, ení; ukra-
čovati = odkvačiti, ustoupiti z cesty, aus dem Wege treten, ab-, wegtreten. — od- kud: z cesty. — kam: na stranu. Us. Jg. Úkroj, e, úkrojek, jku, m. = co ukro-
jeno, der Abschnitt, das Abschnitzel. Ms. pass. Ú. v botan. osek, segmentum, der Ab- schnitt = částka listu jednoduchého proti- sečného, klaného, děleného, vyštěrbeného. Rst. 81., 511. Rozeznává se ú. prvořadý, pak úkrojek, oseček či osek druhořadý, potom osek třetiřadý, čtvrtořadý či úkroječek, ose- číček na listech mnohokrát vyštěpnatých a vyštěrbených. Rst. 511., Kk. 30., Čl. Kv. XXVIII. Ukrojení, n., die Abschneidung.
Ukrojený, ukrájený, ukrojovaný; -en,
a, o: -án a, o, abgeschnitten. Us. Ukrojiti, il, en, ení; ukrájeti, 3. os. pl.
-ejí, el, en, ení; ukrajovati, ukrojovati, ab-, wegschneiden (mit dem Messer, mit dem Kneif). — abs. Hrabaly, jakoby ukrajoval (pěkně). Ehr. — si kde. Ukrojte si u nás chleba (našeho chleba) a zavdejte si piva. Us. Šd. — čeho kam: ukrájel chleba do mléka. Us. — si co, čeho. Ten chléb voní, já bych si ho rád ukrojil, já bych si ho rád kus u-jil. Us. Šd., Sš. P. 681. — čeho. Mluvil se mnou jak by zlata ukrajoval (= laskavě, vlídně). Us. Brt., Němc. Mluvil, jakoby másla ukrajoval (vlídně). Us. Kšá. Dal toho, jak by zlata ukrojoval (málo). Us. Šd. — komu čeho. Ukroj mi chleba (kus). Ros. co komu. Ukroj mi kus chleba. D. U. kus krmě. BR. II. 355. a. — co na co: kůži na obuv. Us. — čím: nožem. Us. I střen- kou se střída ukrojiti dá. Prov. — odkud: z bochníka, od kýty. — co pro koho. Ml. Úkrok, u, m. = krok zpáteční, das Zu-
rückschreiten. Čsk. Ukrom, a, m., osob. jm. Šd.
Úkrop, u, m. horká, vroucí voda, heisses,
siedendes Wasser. Do vroucího ú-pu vsa- zeny byly (mučedlnice). Obor. pan. Spálení úkropem nebo ohněm. Us. Kdo chce úkrop uhasiti, nalej vody studené veň neb roz- meci drva z ohně; Ú. od ohně má odsta- viti, totižto žena od muže a muž od ženy má se vzdáliti. Hus III. 188. Voda úkropu není řidší (lotr jako lotr); Každý dme na vodu, když ho úkrop spálil; Zůstal, jakby ho úkropem polil (vz Leknutí). Č. — Ú. = polívka z úkropu, Wassersuppe, Brot mit Wasser abgebrüht mit etwas Knoblauch. Jídej u. s česnekem, budeš dlouho živ. Č. M. 298. V pátek naše hody, úkrop studené vody. Brt. S. 32. Žebrácký ú. Msk. Když háj zelená, ú. nechutná, když háj žlutne, úkrop chutne. U Žamb. Dbv. — Ú. = teplá lázeň, warmes Bad. Ros., Jád., Pass. Úkropec, pce, m. = brynzová polívka,
Schafkäsesuppe. Vz Sýr. U Místka. Škd. Ukropeček, čka, m. ukroupek = tichá-
ček, der Stillsitzer, Duckmäuser. Sedí tu jako ú. Dch. |
Úkropek, pka, m. = úkropeček.
Ukropení, n., vz Ukropiti. Ukropený; -en, a, o, bespritzt. Odešl
jsme celí u-ní. Koll. Ukropiti, il, en, ení; ukrápěti, ěl, ěn,
ění; ukropovati = kropením odliti, abtröp- feln, tropfen. — čeho kam: vody do másla, Star. let., na stůl. Volk. U. čeho. Br. A ně- kterého kněze krev, jiež jest ukropil na oplatek, měli by za Kristovu krev. Hus II. 184. — co čím. Us. Tč. — U., částku po- kropiti, einen Theil bespritzen. — co. Ros. Úkropný = z úkropu. U. polévka. Aqu.
Ukrotitel, e, m., der Bezähmer, Bändiger.
Ukrotitelka, y, f., die Bezähmerin, Bän-
digerin. Ukrotitelnosť, i, f., die Bezähmbarkeit,
Stillbarkeit. Ukrotitelný, bezähmbar, stillbar, ver-
söhnlich. Ukrotiti, kroť, tě (íc), il, cen, cení (na
Slov. těn, tění); ukrocovati = krotkým uči- niti, upokojiti, bezähmen, bändigen, stillen, versöhnen, besänftigen. — co, koho: bo- lesť, hněv, hlad, V., hněvivého, zuřivého, své náruživosti, D., závisť, lkáni, smutnosť, moře bouřlivé, Jel., své žádosti. Us. Když bouře světa ukrocuje. BR. II. 37. b. — koho kde. Také nám jest na mysli, abychom pýchu v našem království u-li. Arch. III. 119. — koho, se kdy: v hněvu. Ros., Jel. — co, se čím: bolesť lékem, Us., bohy obětí. Solf. Svú pokorú litosť hněvajících lidí u. M. Zvadlivé hlasy tvým křikem ne- ukrotíš. Na Mor. Hněvivého ukrotíš tichým ustúpením; Hněvlivý sa ukroťuje slovem dobrotivým; Mlčanlivosťú sa ukrucujú řeči ludské. Na Slov. Tč. — koho skrze koho. A na ten čas jsú ukroceni skrze kněze. Dač. I. 49. — se. Ukrotil se jeho hněv. D., Ž. wit 114. (82. 2. ). Ukrotnouti, tnul a tl, utí = krotkým se
státi, sanft, zahm, gelassen, ruhig werden, sich beruhigen. Jg. Neb tělo vždy žádá proti duchu, ač za čas ďábel a svět ukrotnú. Hus 1. 355. Ukrotí a zase bylo dobře. Us. Vk. Úkrotný =ukrotitelný, pol.
Ukroucení, n., das Ábdrehen.
Ukroucený; -en, a, o, abgedreht. U. zá-
mek. Ukrouhliti, il, en, ení, abrunden. — co
čím: nožem. Us. Tč. Ukroupek, pka, m., vz Úkropeček. Je
nyní (mlčí) jako u. V Kunv., u Žamb. Kf., Msk. Ukroutiti, ukruť, kroutě (íc), il, cen,
ení; ukrouceti, el, en, ení; ukrucovati = kroucením utrhnouti, ab-, wegdrehen; krou- cením udělati, abdrehen, abdrechseln. — co. Kdo tu houžev ukroutil (stočil)? Ros. U. visací zámek. Ros. — čeho. Kdo toho ukroutil (částku)? Ros. — co čím: zámek pakou. Zlatú šňůrú ukrútila, do studnice ho (dítě) pustila. Sš. P. 158. — co komu. Já ti hlavu ukroutím. Us. — kde. Tam v koutě ho u-la. Us. Šd. — co z čeho: niť ze lnu, provázek z nití. Na Mor. Tč. — se kam. On jej dal hněď doniesť svoj ke- |
||
|
|||
Předchozí (341)  Strana:342  Další (343) |