Předchozí (432)  Strana:433  Další (434) |
|
|||
433
|
|||
|
|||
U. božské. Us. Tys nemilosrdný, nemáš ani
kapku u. Us. Ntk. Rozkázání a u. jejich. Arch. IV. 76. — U. in den Schriften der Brüderunität = decretum. Společná u. sně- movní. Gl. 351. Usouzený; -en, a, o, bestimmt. Trestání
od soudcův u-né podniknouti. BR. II. 21. b. komu. U-zen byl biskupu doživotní žalář v některém klášteře. Ddk. II. 139. Mému srdci usouzená. Er. P. 150. Usoužený; -en a, o, abgequält. Dal jej
trýzniti, až u. stařec umřel. Pal. Dj. V. l. 54. Usoužiti, usuž, il, en, ení = utrápiti,
plagen, abplagen, beängstigen, zu Tode pei- nigen. Jest celý usoužený. Us. — koho, se čím. Rodiče nevděkem. U-žil se její vinou. Us., Šd. Úsov, a, m., Aussee, mě. na Mor. Vz
S. N. Uspací doušek, der Schlaftrunk, zum Ein-
schläfern. Us. Dch. Uspadlina, y, f. = usvalina, spadlá země,
skála, die Abrutschung, abgerutschter Fels. — U. = spadlé ovoce, aligefallenes Obst. Mor. Tč. Uspalina šp. m.: uspavina.
Uspalosť, i. f., die Einschläferung (vlast-
nosť). Šp. Uspalý = ospalý, spící, verschlafen, schlä-
frig. Kom. Uspání, n., die Einschiäferung. Vz Uspati.
— U = usnutí, die Einschlafung. Ráj
Uspanileti, el, ení, zart, fein werden. — čím: vzdělaností srdce u-li. Tč. exc.
Uspankati, einschläfern (v dětské řeči).
— koho čím: dítě zpěvem. Us. Tč.
Uspanlivina, y, f. = makovina, das Morphin, Morphium. Šp., Rostl.
Uspánlivosť, i, f., einschläfernde Eigen-
schlaft. Jg. Uspánlivý = co uspává, uspávající, ein-
schläfernd. U. mák. Tč., zpěv. Us. Uspaný; -án, a, o, eingeschläfert, schlaf-
trunken, schlafmüde. Č. Přišla jsem z roboty večer celá u ná. Slez. Šd. Uspati = spáním uvarovati, durch Schlaf
entgehen. — čeho. Jg. — U., uspiti, uspá- vati = učiniti, aby kdo usnul, einschläfern, in den Schlaf bringen. — abs. Opium má moc uspávati a ztupovati. Kom. — co, koho: dítě. Us. Ježto by anděl smysly jejich uspal. Sš. Sk. 144. Já jsem ho ledva u-la, aby ho hla- věnka nebolela. Sš. P. 238. — proč. Půjdu spat, abych pro nedělní musiku něco uspal (spáním naspořil). Us. — kdy. V zimě člověk více uspí než v letě. Us. Č. — koho kde: na klínu Br. Já tě na svých ručkách uspím. Sš. P. 180. Tehdy ona uspí jej na svú kolenú. BO. — čím: zpěvem, hudbou. Us. Probuďte se z padúcieho snu, jímž sú vás uspili kněží. Hus 1. 470. — co kdy. Co neuspíš před půlnocí, po půlnoci nedospíš. Č. — jak. Dříve Tristrama do smrti uspíme (zabijeme) St. skl. IV. 298. Ostatně anjel strážníky žaláře na chvíli uspal. Sš. Sk. 61. — se kde: na hůře, sich satt schlafen. Na Ostrav. Tč. — sobě. Trochu si uspím (budu spáti) Br. Uspatřeně, gesehen Neuspatřeně ho uho-
dil. 1616. |
Uspatření, n. = uvidění, das Sehen, Er-
blicken. Jg.
Uspatřený; -en, a, o, erblickt, gesehen.
Jg.
Uspatřiti, il, en, ení = spatřiti, uhlédati,
sehen, erblicken. Jg. Uspávací, einschläfernd, narkotisch. U. lék. nápoj. Tč., Nz. lk. Uspávač, uspavač, e, m., der Einschläfe-
rer. Us. Šd. Uspávadlo, uspavadlo, a, n. = lék uspá-
vající, narcotica (rem. ). Nz. lk. Uspávající lék (vz Uspávací, Uspavadlo), hypnotisch. Nz. lk. Uspávání, n., das Einschläfern. Us.
Uspávaný; -án, a, o, eingeschläfert, ein- geschlafen. Us. Uspávatel, uspavatel, e, m. = uspávač.
Uspávati, vz Uspati Uspavina, y, f., Codeinum, das Kodein. Rst; 27., Pr. Chym. II 92. Úspěch, u, m. = uspíšení, die Eile; pokrok, zdar, prospěch, zisk, der Fortschritt, Erfolg. Sukcess. Fortgang, die Chance. Us. Věc má dobrý ú.; úspěchu nějakého dojíti, dosíci; možný ú., rozhodný ú.; ú. úcty, succes ďe- stime; ú. odčiniti, den Erfolg paralysiren; ú chu se dodělati. Us. Dch. Ú-chy takové zbudily u kněží řevnení. Pal. III. 1 19. U. Jednoty, das Vereinsinteresse. Šp. Na po- čátku jeho ú-chové nebyli valní; Avšak ne- došel valného ú-chu mezi nimi: Ú. nevelmi slibný a nadějný. Sš. I. 153., II. 235., Sk. 211. (Hý. ). Dobyv nad to některých ú-chů posléze přinucen jest nazpět se vrátiti; Je- diní Čechové dosáhli velikých ú-chů dobyvše Moravy na Polácích; Pustil mimo sebe vše- likou naději dobrého ú-chu; Popírati něco s ú-chem; Chtěla-liby ú-chem býti bezpečna; Těšíc se ú-chu svému vrátilo se poselstvo do Uher; Nedosáhli žádného značného ú-chu; Od něho lze bylo nadíti se zdárného ú-chu; Zůstane-li to bez ú-chu; Surová síla může ovšem dosíci okamžitých ú-chů, ú-chu trva- lého pouze vzdělanosť. Ddk. II. 82., 97., 168., 413., III. 4, 55.. 164., IV. 83., 226., V. 113. Uspělý = uspalý, usnulý, eingeschläfert.
— čím: vínem. Reš. Uspenina, y, f. = huspenina. Bhmr. 43.
Uspěšiti, il, en, ení = uspíšiti. — se jak.
Tak uspěšil se hřích za příčinou a za podně- tem zákona. Sš. I. 77. — co čím. Moci vá- lečnou hleděl asi Ladislav také u. tohoto úmyslu svého. Ddk. II. 297. Uspěšniti, il, ěn, ění; uspěšňovati =
uspíšiti, spěšným učiniti, beschleunigen. — co: běh krve. Rostl. III. b. 8. Úspěšný, erfolgreich. Nz., Dch. Ú. zápas.
Dch. Ú. převrat. Ddk. V. 155 Ú. průchod něčemu zjednati. Sš. II. 149 — Ú. = rychlý, eilig. Ú. práce. Mor. Tč. Uspěti, spěji, ěl, ění; úspívati = prospěti,
poříditi, ausrichten; uspíšiti, beschleunigen, Jemanden in etwas voraneilen. — (co). L — kde. Podzimky se za zelena trhají, ty na slámě uspějí, völlig reifen. Us. Dch. — co s čím. Pochybujeme, že by ústaváci mohli s tímto záměrem u. (něco poříditi). Km. |
||
|
|||
Předchozí (432)  Strana:433  Další (434) |