240

Písečňanka, vz Písečňatka.

Písečňatka, y, f., amoseris, Milchen, rostl.
Vz Slb.451., Čl. Kv. 168. Vz Písečňanka, Ott.
II. 772.

Písečnatosť, i, f., die Sandigkeit. Bern.

Písečnice, arenaria. Cf. Rstp. 127., Č1.
Kv. 309., Slb. 605., Mllr. 29. P. = vrba
písečná, salix arenaria, die Sandweide. Sl.
les. — P. křehká, arenaria, hmyz. Brm.
IV. 2. 75.

Písečnička, y, f. = písečnice, die Sand-
büchse. Šd.

Písečník = dešťovka mořská, rod moř-
ských červů štětinatých, arenicola. Vz Ott.
II. 625., Hlb. I. 88., Brm. IV. 2 74. — P.,
amophron, Grundläufer, m., brouk. Kk. Br.
19. — P. turecký, eryx jaculus, die Sand-
schlange. Brm. III. 318.

Písečný. P. zrno (písku), Vlč, půda
písčitá, pisky, Sandboden, Nz, uhlí, Sand-
kohle, Sl. les., cesta, Výb. II. 1651., lázeň,
NA. IV. 169.; potok = přítok Tiché Orlice,
Krč.; vrch u Holoubkova. Krč. — Rst. 463.

Písek. Mkl. Etym. 245. P. úrodný či
štěpný, fruchtbar, planý či hluchý, unfrucht-
bar, měkký, holý, nackt, Sl. les , říční, po-
toční, štukový, truskový, Zpr. arch., tlu-
čený, Dch., cerithiový, mořský, štětinový,
zlatonosný atd. Vz Krč. G 841., 939., 837.,
1002., Chdt. 28., Rk. Sl. P. močový. Vz
Slov. zdrav. P. přesývaný, mytý. Stat. př.
kn. 1877. 98. P. a štěrk. Krč G. 48. Pí-
skem lepiti (marně něco dělati) Hkš. Na
písku stavěti, Hkš., něco založiti. Bart. 14.

— P. kožní, Hautgries. — P. město. Vz
Pal. Rdh. II. 126.—127., Arch. VII 716.,
VIII. 599., Tk. IV. 737., V. 254., VI 353.,
VII. 417., Tk. Žk. 224., Blk. Kfsk. 1385.,
Sdl. Hr. III. 305., V. 364., VI. 43., 240.,
Let. (rejstřík), Rk. Sl. Proč mají písečtí
mydláři na štítě kočku místo lva?Vz Sbtk.
Krat. b. 85. — P., vsi u Uher. Hradiště,
u Chlumce v Jičín.; sam. u Sobotky u Mnich.
Hradiště (u Bzence); myslivna u Křivoklátu:
Pieska, ves u Plzně; Piska, myslivna u Kři-
voklátu; Sand, sam. u Čáslavě; Sanddorf,
vsi u Pardubic, u Brandýsa n. L.; Sand-
wirthhaus, sam. u Slaného. PL. V Písku
u Bzence jsou kasaři. Vz Sbtk Kr. h. 193.

— P. = hora u Hostonaic (u Vosova) v Pří-
bramsku. Krč. ve Kv. 1884. 438.

Piseka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Písemka, y, f. = sešit na písemní práce.
Us.

Písemkář, e, m, = kdo roznáší písemka,
Briefträger. Slez. Šd. Vz násl.

Písemko, a, n. = psaníčko, list. Napsala
mu p. Slez. Šd. Cf. Písmo.

Písemnictví, das Schriftthum. P. české
z let 1620.-1774. Vz v Osv. 1874. 601.-615.,
r. 1876. 321.-339., r. 1877. 797.—807., 891.
až 901. (Fr. A. Slavík), Bačk. Písm. I. 260.

Písemnictvo, a, n. = písemnictví. KB. 1.

Písemnonárodní literatura. Pyp. K.

Písemnost. P. literatur. Pal. Rdh. III.
244. Nauka o p-stech. Dch.

Písemný = psaný. P. cvičení, práce, do-
volení, Us., odporučení, Osv., prosba. Mus.
1880. 160.

Píseň St. Kn. š. 112. V MV. nepravá
glossa. Pa. Národní p. slovanské. Vz Šf. III.
396. nn., Mus. 1838. Písně při zaměstknání.
Vz Sš. P. 512., 551. Píseň, vz Vor. P. 50.,
51., duchovní, 52. (Jg. Slnosť. 107.), světská
(prostonárodní, umělá). 55 -57., Bačk. Písm.
930., Jg. Slnosť. 109. O p. národních vz K.
Tie ftrunk. První zpráva výroč. vyšš. gymn.
v Žitné ul. v Praze za r. 1888. (Posudek
dra. Em. Kováře v List. fil. 1889. 66. nn.).
Folkrorystika czeská ve varšav. časopise.
Wisla 1888. 563. nn. Naps. dr. J. Polívka.
P. posvátné a) legendy, Sš. P. 1. 774.-786,
b) lyrické a naučné öl., 770.—778., děje-
pravné 79., 777., 789., milostné 194., 781.,
795 , svatebné a manželské 420 , 432., 465 ,
785., 797. (Sl. ps. 379. nn., Er. P. 287.-384),
rodinné 488., vojenské 565., 799. (Er. P.
432), hospodářské (Er. P. 409.), taneční a
společenské 602 , 799., žertovné, satirické,
naivné, pijácké, allegorické, 656., 789. (Čes.
mor. pís. 278., Er. P. 358. nn.), obřadué a
pořadné: hody 715., hry 721., koledy 735.,
742., 748., králky 755., přístky 762., smrtná
neděle 768. Písně potupné na papeže. Tk.
VII. 79 O p. vz také Jg. H 1. 724.-726.,
Sbn. 25., 92, 111., 260., 266., 269., 270.,
490., 620 , 606 , 830., Sdl. Hr. Vl. 230, Hš.
Dod. I. 31., II. str. VIII., IX. (rejstřík),
Zbrt. 289., List. fil. IV. 140., 209, 211., V.
231., Rk. Sl. P. o posvícení. Zbrt. 171. P.
věku mládeneckého a panenského, vz Čes.
mor. pís. 55.-235., Er. P. 98 nn., Sl. ps.
9. nn., o stavech a živnostech, Čes. mor. ps.
235.-277., Er. P. 384. nn , rozpravná, Čes mor.
ps. 290., Er. P. 466. nn , dětské, Er. P. 1.-30.,
výroční 37. nn., pohřební 518., posvícenské
91., skočná (taneční), do kola, Rundgesang.
Lpř. P. církevní a světské vz také v Jir.
Ruk. II. 120.-121. Rozdělení písní vz také
v Brt. N. p. III. str. XVIII. O lidových p.
mor, vz Brt P. n III. str. II. Každá píseň
má jednou konec (a jistá stařena doložila:
jen světská, ale svatá má Amen). Obz. 1889.
115. Deště p. jednozvuká. Vrch. Cvrčků
ostrá p. Vrch. P. větrů (v komíně). Čch.
Bs. 21. P. zanotiti. Brt. Z písně ani slova
nevynechej. Hkš.

Píseňka, vz Píseň.

Pisír, a, m, chauna, der Thregel, pták.
Šm.

Pisivka. Cf. Brm. IV. 551.—552., Ott.
II. 993

Pisk. Mkl. Etym. 247.

Piska, y, f, sam. u Čes. Dubu.

Pískač, e, ť. P. hliněná = píšťala fanta-
stické podoby. U Místka. Škd.

Pískal, a, pískala, y, m. = kdo pořád
píská. Šd.

Pískálek, lka, m., vz Pískal. Rgl.

Pískání na list (ku přivábení srnce), líst-
kování. NA. IV. 116.

Pískařiti, Sandgräber sein. Bern.

Pískárna, y, f., die Sandgrube. Bern.

Piskarov, a, m., pruh lesa u Vořechova.
BPr.

Pískati. Cf. Šrc. 141. Stáhni obě kde
do jednoho článku. — abs. Chlapec píská,
kuře pisčí, piskoce (popiskuje), ditě piščí
(brečí, piskoní, piští chtíc něco). Brt. D.



	240

	Písečňanka, vz Písečňatka. Písečňatka, y, f., amoseris, Milchen, rostl. Vz Slb.451., Čl. Kv. 168. Vz Písečňanka, Ott. II. 772. Písečnatosť, i, f., die Sandigkeit. Bern. Písečnice, arenaria. Cf. Rstp. 127., Č1. Kv. 309., Slb. 605., Mllr. 29. P. = vrba písečná, salix arenaria, die Sandweide. Sl. les. — P. křehká, arenaria, hmyz. Brm. IV. 2. 75. Písečnička, y, f. = písečnice, die Sand- büchse. Šd. Písečník = dešťovka mořská, rod moř- ských červů štětinatých, arenicola. Vz Ott. II. 625., Hlb. I. 88., Brm. IV. 2 74. — P., amophron, Grundläufer, m., brouk. Kk. Br. 19. — P. turecký, eryx jaculus, die Sand- schlange. Brm. III. 318. Písečný. P. zrno (písku), Vlč, půda písčitá, pisky, Sandboden, Nz, uhlí, Sand- kohle, Sl. les., cesta, Výb. II. 1651., lázeň, NA. IV. 169.; potok = přítok Tiché Orlice, Krč.; vrch u Holoubkova. Krč. — Rst. 463. Písek. Mkl. Etym. 245. P. úrodný či štěpný, fruchtbar, planý či hluchý, unfrucht- bar, měkký, holý, nackt, Sl. les , říční, po- toční, štukový, truskový, Zpr. arch., tlu- čený, Dch., cerithiový, mořský, štětinový, zlatonosný atd. Vz Krč. G 841., 939., 837., 1002., Chdt. 28., Rk. Sl. P. močový. Vz Slov. zdrav. P. přesývaný, mytý. Stat. př. kn. 1877. 98. P. a štěrk. Krč G. 48. Pí- skem lepiti (marně něco dělati) Hkš. Na písku stavěti, Hkš., něco založiti. Bart. 14. — P. kožní, Hautgries. — P. město. Vz Pal. Rdh. II. 126.—127., Arch. VII 716., VIII. 599., Tk. IV. 737., V. 254., VI 353., VII. 417., Tk. Žk. 224., Blk. Kfsk. 1385., Sdl. Hr. III. 305., V. 364., VI. 43., 240., Let. (rejstřík), Rk. Sl. Proč mají písečtí mydláři na štítě kočku místo lva?Vz Sbtk. Krat. b. 85. — P., vsi u Uher. Hradiště, u Chlumce v Jičín.; sam. u Sobotky u Mnich. Hradiště (u Bzence); myslivna u Křivoklátu: Pieska, ves u Plzně; Piska, myslivna u Kři- voklátu; Sand, sam. u Čáslavě; Sanddorf, vsi u Pardubic, u Brandýsa n. L.; Sand- wirthhaus, sam. u Slaného. PL. V Písku u Bzence jsou kasaři. Vz Sbtk Kr. h. 193. — P. = hora u Hostonaic (u Vosova) v Pří- bramsku. Krč. ve Kv. 1884. 438. Piseka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124. Písemka, y, f. = sešit na písemní práce. Us. Písemkář, e, m, = kdo roznáší písemka, Briefträger. Slez. Šd. Vz násl. Písemko, a, n. = psaníčko, list. Napsala mu p. Slez. Šd. Cf. Písmo. Písemnictví, das Schriftthum. P. české z let 1620.-1774. Vz v Osv. 1874. 601.-615., r. 1876. 321.-339., r. 1877. 797.—807., 891. až 901. (Fr. A. Slavík), Bačk. Písm. I. 260. Písemnictvo, a, n. = písemnictví. KB. 1. Písemnonárodní literatura. Pyp. K. Písemnost. P. literatur. Pal. Rdh. III. 244. Nauka o p-stech. Dch. Písemný = psaný. P. cvičení, práce, do- volení, Us., odporučení, Osv., prosba. Mus. 1880. 160.	Píseň St. Kn. š. 112. V MV. nepravá glossa. Pa. Národní p. slovanské. Vz Šf. III. 396. nn., Mus. 1838. Písně při zaměstknání. Vz Sš. P. 512., 551. Píseň, vz Vor. P. 50., 51., duchovní, 52. (Jg. Slnosť. 107.), světská (prostonárodní, umělá). 55 -57., Bačk. Písm. 930., Jg. Slnosť. 109. O p. národních vz K. Tie ftrunk. První zpráva výroč. vyšš. gymn. v Žitné ul. v Praze za r. 1888. (Posudek dra. Em. Kováře v List. fil. 1889. 66. nn.). Folkrorystika czeská ve varšav. časopise. Wisla 1888. 563. nn. Naps. dr. J. Polívka. P. posvátné a) legendy, Sš. P. 1. 774.-786, b) lyrické a naučné öl., 770.—778., děje- pravné 79., 777., 789., milostné 194., 781., 795 , svatebné a manželské 420 , 432., 465 , 785., 797. (Sl. ps. 379. nn., Er. P. 287.-384), rodinné 488., vojenské 565., 799. (Er. P. 432), hospodářské (Er. P. 409.), taneční a společenské 602 , 799., žertovné, satirické, naivné, pijácké, allegorické, 656., 789. (Čes. mor. pís. 278., Er. P. 358. nn.), obřadué a pořadné: hody 715., hry 721., koledy 735., 742., 748., králky 755., přístky 762., smrtná neděle 768. Písně potupné na papeže. Tk. VII. 79 O p. vz také Jg. H 1. 724.-726., Sbn. 25., 92, 111., 260., 266., 269., 270., 490., 620 , 606 , 830., Sdl. Hr. Vl. 230, Hš. Dod. I. 31., II. str. VIII., IX. (rejstřík), Zbrt. 289., List. fil. IV. 140., 209, 211., V. 231., Rk. Sl. P. o posvícení. Zbrt. 171. P. věku mládeneckého a panenského, vz Čes. mor. pís. 55.-235., Er. P. 98 nn., Sl. ps. 9. nn., o stavech a živnostech, Čes. mor. ps. 235.-277., Er. P. 384. nn , rozpravná, Čes mor. ps. 290., Er. P. 466. nn , dětské, Er. P. 1.-30., výroční 37. nn., pohřební 518., posvícenské 91., skočná (taneční), do kola, Rundgesang. Lpř. P. církevní a světské vz také v Jir. Ruk. II. 120.-121. Rozdělení písní vz také v Brt. N. p. III. str. XVIII. O lidových p. mor, vz Brt P. n III. str. II. Každá píseň má jednou konec (a jistá stařena doložila: jen světská, ale svatá má Amen). Obz. 1889. 115. Deště p. jednozvuká. Vrch. Cvrčků ostrá p. Vrch. P. větrů (v komíně). Čch. Bs. 21. P. zanotiti. Brt. Z písně ani slova nevynechej. Hkš. Píseňka, vz Píseň. Pisír, a, m, chauna, der Thregel, pták. Šm. Pisivka. Cf. Brm. IV. 551.—552., Ott. II. 993 Pisk. Mkl. Etym. 247. Piska, y, f, sam. u Čes. Dubu. Pískač, e, ť. P. hliněná = píšťala fanta- stické podoby. U Místka. Škd. Pískal, a, pískala, y, m. = kdo pořád píská. Šd. Pískálek, lka, m., vz Pískal. Rgl. Pískání na list (ku přivábení srnce), líst- kování. NA. IV. 116. Pískařiti, Sandgräber sein. Bern. Pískárna, y, f., die Sandgrube. Bern. Piskarov, a, m., pruh lesa u Vořechova. BPr. Pískati. Cf. Šrc. 141. Stáhni obě kde do jednoho článku. — abs. Chlapec píská, kuře pisčí, piskoce (popiskuje), ditě piščí (brečí, piskoní, piští chtíc něco). Brt. D.