Předchozí (78)  Strana:79  Další (80) |
|
|||
79
|
|||
|
|||
Chechtati se. Vz Gb. H. ml III. 2. 368.
Cheir, u, m., cheiranthus, rostl. Vz Ott.
XII. 124 Chejcet. V VIL Šb D. 24 oprav v: 23.
Cheklok, stráň ve Slez. Lor 82
Chelčický. Vz Flš. Písm. I. 218, Mus.
1874. 91. (Šf), Pal. Děj. IV. 1. 407., V. 1 381., Ott. XII 126, Jub. XII. Chelidonin, u, m, zásada. Vz Ott. XII.
131, 132. Chemie fysikalní, minerální či anorga-
nická, technická atd. Vz Ott. XII. 138. nn. Chemiglyfie, e, f., z řec. Vz Ott. XII. 141.
Chemigrafie, e, f., z řec. Vz Ott XII. 141.
Vz Ch-mitypie. Chemitypie, e, f. = chemigrafie. Ott. XII.
141. Chemotropický. Ch. pohyby. Vz Živa.
X. 309. Cherubinové m. cherubové a gt. Cheru-
binů m cherubů, poněvadž cherubím neb cherubin jest nom pl. Vz Rozb. král. bibl. 49. Cheviot (čiviod) = látka z hrubšího druhu
vlny. Vz Ott. XII. 160. Chiasolith, u, m. = odruda andalusitu.
Vz Ott. XII. 165. Chiffon (šifoň) fr. = hadr, cár, tretka;
lehká bavlněná látka, měkká, nevzorkovaná (slouží za podšívku). Ott. XII. 173. Chimaera. Vz Ott. XII. 193.
ChimBorazo (čimboraso), а, п., hora v Ame-
rice. Vz Ott. XII. 194. Chinaldin, u, m., zásada. Ott. XII. 196.
Chinidin, u, m. Vz Ott. XII. 197.
Chinin, u, m., alkaloid. Vz Ott. XII. 197.
Chinisulfat. u, m., vlučbě. Vz Ott. XII.
197. Chinoidin, u, m., v lučbě. Vz Ott. XII.
197. Chinolin, u, m., v lučbě. Vz Ott. XII.
197. Chinon, u, m. Vz Ott. XII. 198.
Chinovin, u, m., glukosid, v lučbě. Vz Ott.
XII. 199. Chinový. Ch. kůra, kyselina. Vz Ott. XII.
19»., 199. Chirograf, u, m., dlužní úpis. Vz Ott. XII.
201 Chirurgie, čes. literaturu o ní vz Jub.
IIc. 58—70. Chitin, u, m., v lučbě. Vz Ott. XII. 212.
Chiton, a, m., měkkýš; spodní roucho muž-
ské i ženské. Vz Ott. " XII 212., 213. Chitussi Ant., čes. malíř, 1847. —1891. Vz
Ott. XII. 214., Jub. XII. Chládek Jiljí, spis. theol., 1743. —1800.
Vz Ott. XII. 218. — Ch. Front., básník samouk, 18v9. —1861. Ib. Chladicí. Ch. stroje. Vz Ott. XII. 219.
Chladírna, y, f. Ch. jateční. Vz Ott. XIII.
105. Sr. Chladiště. Chladiště, δ, η Dle Věst. VI. 30. lépe
než chladírna. Vz -írna. Chladivosť, i, f. Ch. stroje = výkonnosť,
effekt jeho. Ott. XII. 219. Chladnocitný. Šml. IV. 98.
Chladnodárný. Ch. tráva. Šml. IX. 236.
Chladnodatný. Ch. voda. Besedník 584.
|
Chláchol, u, m. = chlácholení. Nové ch-ly
a odklady zamýšlel. Pal. Děj. IV. 1. 155. Chlamoň, ě, m. = nezdvořák, kdo se
plnou hubou směje. Lisic. Vz násl. Chlamonit se = plnou hubou se smáti
Lisic Vz předcház. Chlamstavý. Ch. zhrout. Šeb. 238.
Chlamtačka, y f. Krávě se nechtělo do
ch-čky (chlamtat nápoj). Kadlč. 159. Chlap. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1.
23. Chlapi, servi, mancipia, byli parobky, ale nebyli as otroky jako и Němců, Římanův atd., ale nebylo jim ani volno opouštěti pána svého a stěhovati se к jinému. Sr. Pal. Děj. I. 2. 270., Ott. XII. 228. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 85b., 89a., 317a. Chlapice, e, f. = kakost, rostl. Hoř. 106.
Chlapík. Ch. jak strunka Mus. ol. 1898.
106. Chlapina, f. = silný chlap. Šu haj som a
Časom vyrostem ch-na. Slov. Neber velký kabát na malou ch-nu. Slov. Zát. Př. 150a. Chlapský = veliký, výborný. Lor. 72. Ten
má chlapský žito (krásné). Hoř. 90. Chlášťov (Klášťov), а, т., hora. Pck. Hol.
107. Chléb. Vz Ott. XII. 230. nn. Některý
sedlák chce, aby obilí hodně platilo a za- kopá pecen chleba. Trvá pak sucho, dokud někdo na chléb nepřijde, ho nevykopá a ne- spáli. Sá. Kant. 34. Kůru chleba jísti škodí, spálená krev z ní pochodí. Nár. sbor. 1900. 191. Kdo se neporovná s chlebem, neporovná se s lidmi, · Dyž se lepí chleba, bude dra- hota; Dy je chleba v prostředku rozražený, bude v domě pohřeb. Šeb. 216., 225. Když spí, ani chleba nechce (hodný). Hoř. 90. Ten ti narastie toľko, ako kus chleba v ruke. Mus. slov. I. 11. Na takové chlib, co bej moc mo- seľa děľlať, se vdať nechce. U Císařova. Mtc. 1898. 38. Pečení chleba a pořekadla ku chlebu se táhnoucí (u Chvalkovic na Mor. ). Vz Mus. ol. XII. 159. O příslovích a p. vz také Zát. Př. 40b.. 154b., 158a., 160a., 218., 317., XIII. la. — Ch. Chléb s chlebem nešmakuje (když tancuje sestra s bratrem). Šeb. 218. Chlebce v VI. 416. oprav v: chlebec.
ChleBec, bce, m. = chlébek (zdrobn. chléb).
Hus I. 353. Chlebnice (krám). Dač. II. 176.
Chlebník, u, т., Brodsack. Ott. XII. 232.
Chlebný, Brod-. Vidím v tvárnosti chlebné
Boha pravého. Modl. IIX. Chleborád Fr. Lad., právník a pol. oeko-
nom čes. Vz Ott. XII. 232. Chlebovice, e, f. = pěší robota, poněvadž
vrchnosť za ni platila chlebem. Brt. Čes. 1. VIL 318. Chlebovina, y, f. = z čeho se peče chléb.
Nár. list. 1898. č. 61. Chlebožravý. Ch. člověk. Nár. list. 1898.
č. 78. feuill. Chlebúčky, m. = zemáky žluté, podlouhlé.
Vck. Val. I. 19. Chlebúnati. Jak se tu chlebúňajú (baví).
Šeb. 95. Chlemě = neobratně. Ch. něco zdvíhati.
Z hor. Nár. list. 1898. č. 163. odp. feuill. |
||
|
|||
Předchozí (78)  Strana:79  Další (80) |