Předchozí (223)  Strana:224  Dalí (225) |
|
|||
224
|
|||
|
|||
Tuillerie (fr. Tuilleries, tyižrý), í, pl., f.
= státní palác se zahradou v Paříi. Rk. Tuis-o, ona, m., bůh germanský.
Tuj, e, m., rhea, pták ptrosovitý. Krok.
I. c. 124. ujíček, čka, m. = kulíek, pták. Kde
. ujíká, tam buď do roka někdo umře aneb nějaké jiné netěstí se stane. Kda. Tujíkati, vz ujíček.
Tujsala, y, m., osob. jm. Mor. d.
Tuk, u, m., strsl. tukB, adeps, lit. taukai,
pl. tukti, fett werden; prus. taukis. Mkl. L. 176., B. 20., 22. (Hý. ). T. od tu (v týti, vz y). T-ky = sloučeniny, je alkaliemi v mastné kyseliny a ve glycerin se roztěpují. Vz fk. 492. Das Fett, Schmerfett. T. = sádlo (tuk při obyč. teplotě mazavý) n. lůj (tuk při obyč. teplotě tuhý), máslo (obyč. z kra- vího mléka), z ivočicha tučnos, tlustos, omastek, mastnota, pek; na mazání bot: pik; vnitřní sádlo: pls, pístní sádlo; co se v mastnotě sedlo: kal, rosol. p. Tuk, adeps. . wit. Deut. 14. T. (mastnota) pevný, hutný (lůj); tekutý (olej, trán), polotekutý (sádlo), těkavý, netěkavý, rybí, Nz., velrybí, tuleňový, jaterní, freskový, lososí. Kh. Cf. Prm. V. 2. T. mozkový, das Hirnfett. p. T. na válcová lůka, das Walzenlagerfett; jasnočistý n. hnědočistý n. hnědý rybí tuk jaterní, hellblanker, braunblanker, brauner Leberthran. p. T. podkoný, panniculus adiposus, koný, sebum; rybí t. lutý, oleum aselli flavum, rybí tuk hnědý přismahlý, o. jecoris asseli fuscum, Thran aus gebratener Leber. Nz. lk. Rybím tukem něco napustiti. p. Odjímáním vláhy a tuku země. BR. II. 13. b. Boty tukem namazati. Dch. Tuk na mazání řemenů. Us. Přísné zákony mu přely v tuk a krev (navykl jim). Třebz. Odměo- vání tuku, die Talgsekretion. Nz lk. Tuk lukne = na vzduchu řidne a částečně se rozkládá ve glycerin a volnou kyselinu mastnou, která, je-li těkavá, odpornou vůni luklých tuků způsobuje. Tukové se pře- kvařují n. s roztokem sody mírně zahří- vají, aby se napravily. Vz více v fk. 493. Tukem zarostl. Us. T. na se bráti (tloust- nouti), V.; na t. vychovati; t. střev a břicha. D. T. se ssedá. D. Kočku k tuku postaviti. Prov. T, v kosti: čísek, čís, mozk, pik, střen, morek, das Mark. Prm. V. 2., Ros, Krok. T. rostlinný hl. v semenech a plodech = míza, áva, smáha, Saft, m. Z tuku obilí jesti utěení. V. T. palmový, Kh., olejný. V. Lék. kn., Ras. T. jest vyvařená n. vodou vymočená áva (polívka): t. ječný. Sal. 45. 30. Tukem itným, adipe frumenti. . wit. 147. 14. Vz Míza, S. N., Rst. 34., Kk. 11. Kaučukový t. na kůe. Dch. uk, u, m. = uknutí, der Tick, Tüpfel.
D. Najednou udělalo to uk, uk na dvéře. Us. Tuka, y, f. Ukázal mu uku (straku) na
vrbě = činil mu nejistou naději. Jg. T., y, m., osob. jm. Tukáč, e, m., osob. jm.
Tukačová, é, f. T. Anna, čes. básnířka,
1864. Vz S. N., Jg. H. 1. 644. ukadlo, a, n. = čím se uká, der Klopfer,
das Töcklein. |
Tukaj = zde, tu, hier. Na Ostr. Tč.
ukal, a, m., osob. jm.
ukan, a, m., pták plhavec. T. pravý,
rhamphastostucanus; toko, r. toco. Vz S. N., Frč. 360., Schd. II. 452. ukati, ukávati; uknouti, knul a kl, ut,
utí = lehce klepati, dotýkati se, sanft klopfen, anschlagen, ticken, tüpfen, pochen; hlas tenký vydávati, leisen Schall hervorbringen, ticken. Jg. abs. Hodinky ukají (lehce klepají). Us. co, koho: vejce. D. Pořád ho ukal. Us. Hrom ho uk'! das Donner- wetter drein! Us. Dch. Děvčata jedna druhou ukla. Němc. si. ukněme si (pijíce). Us. d. komu. Srdce mu uká. Us. Dch. čím. Chce-li ty k nám chodívati, mosí dobrý pozor dáti, krajáčkama neukáva.. S. P. 167. co, koho, čím, kdy, kde kam. Kladivem na stůl t. Někoho pod stolem nohou . Hoi o velikonoci vejci pic na pic a pouch na pouch ukají (tlukou). Na okýnko (v noci) ukával. Er. P. 99. A mi do toho neukne! Us. Tukleky, dle Dolany, něm. Tuklek, ves
a) v Písecku, b) u Kralovic. T., Tutlaky, Tuklaky, Tuklece, něm. Tuklat, ves u Ouval v Českobrodsku. Vz S. N., Tk. I. 361., II. 551. uknouti, vz ukati.
uknutí, vz uk.
uknutý; -ut, a, o, angestossen. Je t-tý,
angetrunken. Vz Opilý. Us. Vk. Tukočpavina, y, f, das Stearopten.
Nz. lk. Tukola, y, f., alfonsia. Tukola obecná,
a. oleifera, rostl. Rstp. 1634. Tukolice, e, f., der Brookit, nerost.
Miner. 569. Tukosladina, y, f. = sladotuk, glycerin,
das Glycerin, Glycerylalkohol, Oelsüss, Sche- le's Süss. Nz. lk. Vz S. N., Rst. 36. Vz Tu- kový. Tukos, i, ., strslov. tukostb, pinguedo,
příp. -stB. Mkl. B. 169. (Hý. ). Tukostrom, u, m., elaeodendron, der Oel-
strauch. T. východní, e. Orientale. Rstp. 299. Tukotvorný. T. látky, die Fettbildner.
Nz. lk. Tukovice, e, f., Speckwurst, f. Rk.
ukovina, y, f. = rybí tuk, der Fisch-
thran. Zlob. Tukovitý, markig, fettartig. Jg. T. zvrh-
los srdce, das Fettherz; t. zvrhlos jater, die Fettleber; t. zvrhlos ledvin, die Fett- niere. Nz. lk. Tukovka, y, f., die Margarinsäure. Rk.
Tukovosk, u, m., das Fettwachs. Rk.
Tukový, Fett-, Schmeer-, markig. T-vá
kapka, das Fetttröpfchen, hmota, Fettsub- stanz, potah, Fettüberzug, p., kýla, lipa- rocelle, lázy, die Schmeerdrüsen, Nz. lk., zboí, Fettwaaren. Dch. T. kyselina. Krok., Nz. T. cukr = tukosladina. Presl. Chym. II. 148. T. úbyt, Fettatrophie, kýla, Fettbruch, boubelky, Fettcysten, zvrhlos, Fettdegene- ration, rozmíení krve, Fettdyskrasie, vme- tek, Fettembolie, tkanina, Fettgewebe, Nz. lk., ucpávka, die Fettdichtung. Dch. T-vé buňky, Fettzellen. Nz. lk. T. infiltrace, zá- |
||
|
|||
Předchozí (223)  Strana:224  Dalí (225) |