Předchozí (289)  Strana:290  Další (291) |
|
|||
290
|
|||
|
|||
Podkování, n., die Beschlagung. P. koní.
Us.
Podkovářský, Hufschmied-. P. škola,
kurs. Us. Vchř. Podkovati. Podkúvati: Val. Vck. Slov.
Koll. Zp. II. 85. — koho čím: podkovami. Sb. sl. ps. II. 1. 58. Podkovice, e, f. = podkova. Kuoň ztratil
novú p-cu. Tóth. B. 62. — Pk. Ps. 24., Koll. III. 271., Pck. Ps. 24. Podkovička, y, f., vz Podkova. Za kraj-
ciar pálenky, p-čku (krajíček) chleba. Slav. II. 384. Koho v srdci nosím, opustiť ho musím, koho v p-čkách, toho lúbiť musím. Sl. ps. Šf. II. 82. Podkovitý, hufeisenförmig. Slb. XLV.
P. oblouk, NA. I. 43., trubka, roura. Stč. Zem. 556. Podkovka, rostl. Cf. Slb. 530., Rstp.
386, 864. — P. = rybník v Písecku Podkovkář,e, m., der Stiefeleisenschmied
Šd. Podkovník, u, podkovnáček, podkovní-
ček, čku, m. = podkovák. Nestojí ani za p. Us. Šd. Kdybys přijel bez jedného p-čka, nědala bych tobě mojeho věnečka. VSlz I. 95. Kdo lituje p-čku, zmrhá podkovy,
kdo lituje podkovy, zmrhá koně a kdo li- tuje koně, zmrhá (chůzí) sám sebe. Lpř. Podkoz, u, m., der Schaftbock im Ge-
schützwesen. Šm. Podkozy, sam. u Unoště; mlýn u Stráž-
nice na Mor.: P. Volní a Horní, Ober-, Unter-Podkozer Mühle, mlýny u Unoště. PL. Podkožný. P-né honby, stilbosporei:
hlenoniták, prachovýtruska, sazovýtruska, bablunitka. Rstp 1992. Podkožní červ, Dmk. Č. 307., tkanina. Šv. 54. P. subjekce Čs. lk. Podkrádavosť, i, f, die Schleicherei.
Šm. Podkradený, verstohlen Šm.
Podkrají, vz Podkraj. P-jí Drávy, Du-
naje, Dněstra, řeky, Šf Strž. I. 277., 462., II. 25., 186., jezera. Šmb. Jakož o tom
dobře víte i to všecko p. NB. Tč. 103. Podkrajní právo, die Banngerechtigkeit.
Šm. Podkravče, ete, n. = tele pod kravou.
Ü Žink. Fč. Podkrče, pl., f. = louka u Smrkovce.
BPr. 1. Podkrčí, n. = vepřové maso, které
teplé se křenem se jí. Us. Hk. — P. = laloch. Ten má p.! U Rychn. Ntk. 2. Podkrčí, n., Podkrtsch, mlýn u Vod-
ňan. Podkrčiti, ein wenig nach unten biegen.
Šm. Podkrčník, Halskissen, n. Exc.
Podkrí, n. = kříček, křovina. Slov. Bern.
Podkřídlí Tater, Alp. Šf. Strž. I. 461.,
II. 351. Podkrokevnice = sloupovnice, die Dach-
fette, Dachstuhlfette. Sl. les. Šla Prokopka pro Prokopa, poď Prokope dom nasypať koňom, pojedeni do Roketnice pro štyry p., s p-cama dom (opakuj rychle po sobě) Mor. Brt. |
Podkropiti, il, en, ení, podkropovati,
untersprengen. Šm. Podkrouceti, etwas darunterwinden. Bern.
Podkrovec, vce, m. NA. III 13.
Podkřovní pěnice. Brm. II 2. 199., 171.
Podkrovný. P. břevno, trám. N/.
Podkruchtí, n. = místo pod kruchtou-
Podkrump, u,, m., der Unterkrump bei
den Stuhlmach. Šm. Podkrupčí, n. = drobné krupky, feine
Graupen. V již. Čech. u Bernardic. Kal. Podkryt = prkna pod krytbou břidlico-
vou nebo plechovou. Us. Pdl., Šand II. 69., Zpr arch. VII. 54. Podkúpiti, vz Podkoupiti. Zbr. Lžd. 75.
Podkupnosť. J. tr.
Podkupovač, e, m , der Bestecher.
Podkupovati se (od koupati se) = pod
vodu se pohružovati Když se husy pod- kupují, bude pršeti. U Kněžic. Kšť. Podkurážený = napilý. Us.
Podkušovať = pokoušeti. Bern
Podkušovník, a, m., der Ohrenbläser.
Slov Bern. Podkutati. Najdi sobě rendlíček a pod-
kutaj si pod něho uhlíček. Kol. ván. 68. Vz Kutati. Podkrůvkový, Hufeisen-. P. hřebík. Us.
Pdl. Podkvětník, u, m., das Blumenbrett.
Rk. Podkvětný list. Bluthenblatt. Nz.
Podkyčlotračníkový. P. kýla, hernia
subcoecalis. Podkysličník, u, m , das Suboxyd. Mj.
26., Nz. Podľa = podlé. Slov. Voľ si teraz p.
svojej hlavy. Ht Sl ml. 237. — Koll. Zp. I. 128, Mor. Brt D. Podlabce, Polabetz, Podlabetz, ves u Po-
děbrad. Rk. Sl Podlabský Mlýn, Podlaber Mühle, mlýn
u Mělníka. Podlač, e, f. = podlí lidé Slov. Aby
i cudzinec vedel, že sme my nie dáka p. alebo zbojnić divoká. N. Hlsk. III. 113. — Phl'd. VII. 259, Zbr. Hry 115., Tóth. B. 134, Čkžk. III. 151. Podlačníkový, subcoecalis. Nz. Ik. P.
jamka. Podlah, u, m. = podlaha. Slov. Ssk.
Podlaha Mkl. Etym. 162. Na podlách
m.: podlahách. Bž 48 P . der Fussboden.
Sv. ruk. 337. Šlo to jak po p-ze (hladce,
bez namáhání). Us. Dieš-li: Tehdy by Kri-
stus byl vezpod jako p., kterak by pak
bez najvyšší? Hus. II. 422. — P. lodi =
paluba. Výb. II. 1132. — P. u stavidla slo-
žitého (odpadová). NA. IV. 255. P. pro
dělo, strelby, Geschützbank. Čsk., NA. III.
100. — P. = strop. Lůžko vystlané peři-
nami až k p ze. Mor. Šd. — P., y, m , os.
jm. — P. Antonín, kaplan v Praze, vy-
psal mi z mnohých spisovatelů velmi mnoho
látky do tohoto slovníku. Vz Obálky seši-
tův a zkratek: Pdl. — P. Jan Václ. nar.
1823. Bačk. Pr. 167.
Podlahář, e, m., der Zimmerwichser. Šm.
Podlahošlap, a, m., der Fussbodentreter
(sarkastisch). Šm. |
||
|
|||
Předchozí (289)  Strana:290  Další (291) |