Předchozí (411)  Strana:412  Další (413) |
|
|||
412
|
|||
|
|||
Harmala, y, f., rostl. routovitá, peganum.
Rostl. Harmecký, ého, m., nižší soudce; soudní
sluha. Na Slov. Plk. Harmonický, souhlasný, souměrný. H.
postup, stupeň, úměra. Harmonisch. 8 N. Harmonie, e, f., z řec., souhlas, souzvuk.
V hudbě současné spojení jednotlivých tonův n. tonořad čili melodií v celek podlé přiro- zeného zákona zvuku. S. N. Harmonie dechová několik foukacích. nástrojův ku produkci hudební. Hd. — 2. Každé příjemné shodo- vání-se rozmanitého: h. výrazu, jasna a tmava, barev atd. (ve výtvarném umění). S. N. — Vz Zk. Ml. str. 174.; Mk. Ml. 29tí. Harmonika, y, f. H. chemická, elektro-
magnetická, Petřinova. Nz. Harmonik. Harobiti, il, en, ení, šetřiti, sparen. Us.
v Krkonš. Harobitný, hospodářský, sparsam. Us.
v Krkonš. Harošiti, il, en rachotiti, rauschen. Po-
tůček haroší. Us. Vz Harašeti. Hárovec, vce, m., panský dvoukolý vůz.
Ros. — Harovit, a, m. = Svantovid. Krok.
Harovitý, harobitný. Jsou h-tí a praco-
vití. Marc. Polo. ms. Harpag-us, a, m., ministr Astyaga krále
medského; vojevůdce krále Daria, syna Hystas- pova. Vz v S. N. III. 651. Harpuna, y, f., kopí s hákem (podobné
šípu), kterým se po rybách hází při lovení jich. 8. N. Harpune. H. k pracím mikrosko- pickým. Vz Nástroj. Cn. Harpye, í, f., pl. Bytosti bájeslovné, odpolu
ptáci odpolu panny, které všecko unášely a ukálely. Vj. Vz 8. N. III. 652. Harpynohý, harpyenfiissig. Vz Harpye.
Koll. — Harras, vz Haras.
Hartula, y, f., ovocná kaše, Obstbrei. Na
Slov. Plk. Na Mor. chamula. Brt. Hartusiti, il, ení; hartusívati = harušiti,
láti, schelten. — na koho. Us. (láti; naléhati). Harusp-ex, ika, m., lat., u Římanův etrurský
Hadač z drobu obětovaných zvírat, později hadač n. věštec vůbec. Vj. Vz 8. N. Harušiti, 3. pl. -ší, il, ení láti, schelten.
Na Slov. — koho. Koll. Hasačert, u, m., ve mlýně pružina či hůl
do vřetena vstrčená, která otřásá moučným pytlem, aby se odloučila mouka od otrub, der Beutelstock. Aqu., Jg. — H., a, m., zlý ďábel, zlý člověk, böser Teufel, Teufelskerl. Reš. — Jg. Hasačka, y, f., obilná kosa. Na Mor.
Hasák, a, m., kdo hrabicemi žne; nezbedný
člověk, ein Unbändiger. Jg. — H., u, m., stroj k vyzdvihování velikých tíží, die Heblade; kosa, Sense; provaz u rybářův. Jg. Hasákovati = obilí hrabicemi sekati. Vz
Hasačka, Na Mor. Hasati = rejditi, sich herumfummeln. Us.
Bosk. Hasenburg, v Praze pod Petřínem: Nebo-
zízek. Šm. Hasicí, k hasení sloužící. Lösch-. H. nářadí,
náčiní, řád, J. tr., sbor. Rk. Hasič, e, m. = hasil.
|
Hasičský, hasický. Lösch-. H. sbor, Feuer-
wehr, Feuerlöschcorps; mistr, Feuerlösch- meister. Rk. Hasičstvo, hasictvo, a, n., Löschmann-
schaft. Rk. Hasidlo, a, m., Löschapparat, -trog.
Hasil, a, hasič, hasitel, e, m., der Löscher;
hasil, ochlasta. Plk. — Jg. Hasírna, y, f., u řemeslníkův = hasidlo,
Löschtrog. V. II. vápna, Löschgrube. Hasisvíčka, y, f., Lichtauslöscher; poslední,
der Letzte. Rk. Hasitel = hasil.
Hasitelský = hasičský. Rk.
Hasitelstvo = hasičstvo. Rk.
Hasiti, 3. pl. -si, has, -se (íc), il, en, ení
n. šen, šení, löschen. — abs. Co tě nepálí, nehas. Lb. Nehas, když tě nepálí. Koho ne- pálí, nechť nehasí. Jg. — co: oheň, Troj., žízeň, vápno. Jg. II. vodu pro nemocné, Wasser ablöschen; h. hrnce černě (v peci po vypálení zacpáním děr všech udusiti). Us., Jg. — koho čím = zatmívati, verdunkeln. Páv svou pěkností hasí všecky ptáky. L. — koho za co = za vlasy — trestati. Jg. — co komu. Ruta hasí smilstvo mužům a ženám přidává. Jád. — co kde: horké železo ve vodě. Vys. — co čím: žízeň vodou, Us., oheň vodou. T. — s kým ----- píti. 8 nimi hasil. Br. Zaprav dluh, hasil jsi s námi. Sych. — Od „hasiti" liší se „hasnouti": oheň,
světlo hasne. Vz Hasnouti. Hasivka, y, f., rostl., pteris aquilina,
Saumfarn. Presl. Hasivo, a, n., hasicí náčiní. Feuerlösch-
material. Jg. Haska, y, f., něm. die Alze, u ševcův.
H. na jednu nohu, poloviční, svrchní. Sp. Hasnouti, hasnu, hasni, -sna (ouc), snul
a sl, utí = hořeti přestávat', dohořívati, er- löschen, verlöschen, ausgelöscht werden. Jg. — Hasnouti je nepřechodné, hasiti jest pře-
chodné: oheň hasne, hasíme oheň. Šm. Člověk hasí (ruší) oheň, ale oheň sám hasne. Shas svíčku, ne: shasni. Hasiči hasili oheň, až oheň uhasl. Když není drev, hasne oheň. Br. Oči hasly a tváře modraly. Hlas. Světlo hasne. D. Již zhasl (umřel). Ros. — čím. Sluncem hasne hvězda nižší. Koll. Oheň ohněm nehasne, nýbrž se více vznímá. Sš. Mat. 75. Hasot, u, m., Tummel. Rk.
Haspra, y, f.. hamulec, der Sperrhaken.
Na Slov. Plk. Hasprovati, hasprou zavříti. Na Slov. Bern.
Hastrkovati se = hašteřiti se, vaditi se,
streiten. — se s kým o co. Jg., Rk. Hastrman, a, m., z něm. Wassermann,
vodní duch neb strašidlo, vodník. Jg. Hastroš, e, m., v polích přistrojené holi
v hadrách k odstrašení ptákův, strašidlo, strašák, das Krautmännchen, Popanz, Schreck- bild, Vogelscheuche. Jg. — 2. Potvorně oble- čený člověk. H. dětí. D. To je h. Us. Ty hastroši (lidem neustrojeným, nepořádně odě- ným se říká). Jg. Hastrošovitý, vogelscheuchartig. Rk.
Hašení, hasení ohně, vz Rb. str. 266. Das
Löschen. Nástroje k hašení. Löschgeräthe. D. Hašený, hasený, gelöscht. H. vápno, uhlí.
V nehašeném vápně upálen. V. |
||
|
|||
Předchozí (411)  Strana:412  Další (413) |