Předchozí (1106)  Strana:1107  Další (1108) |
|
|||
1107
|
|||
|
|||
Přítomněti, ěl, ění, zpřítomněti, gegen-
wärtig werden. Jg. Přítomník, a, m., der Gegenwärtige. Šm.
Přítomniti, il, ěn, ění, přítomnívati = pří-
tomným, činiti, darstellen, überantworten. Ros. Přítomno, vz Přítomný. — P., a, n., prí-
tomnosť, die Gegenwart. Nej. Přítomnosť, i, f., das Bei-, Hiersein, die
Gegenwart, Anwesenheit, Beiwohnung. U p-sti, V., v p-sti. D. P. Páně tělesná, p. Páně du- chovní v církvi; Značí se tu v řec. perfektu p. vykonaného děje; Oheň jest znak p-sti boží; Ale duch sv. nejenom slyšitelnými, nýbrž i viditelnými znameními p. svoji vy- jevil ; Dobře v sobě cítil každý z apoštolů bezpřemnou p. ducha svatého. Sš. J. 160., 167., Sk. 18., 22. (Hý). Kněz dítě v p-sti kmotrů křtí. Kom. Při p-sti Přemysla, Háj., všech starších. Br. Raduji se z vaší p-sti. Sych. P. ducha. D. Ne podtají, ale v p-sti, v oči haněti. Kom. U p-sti od práva vysla- ných. Er. Vz S. N. Přítomný; přítomen, mna, o. P., strsl.
přitom + ьnъ = při tom jsoucí, gegenwär- tig, zugegen, anwesend. Mkl. B. 151. P-ným býti. V. Nedrb, aby (abys) někoho z p-mných nepopouzel. Kom. P-né věci opatruj, o bu- doucí se pečuj. Vz Zisk. — čemu, nikoli: u čeho. Brs. 152. Přítomen byl jeho smrti. Eus. Byl jsem tomu přítomen. Jel. P. býti sjezdu. Kos. Ol. I. 58. P-men jsi každému místu na nebi i na zemi. Chč. — Har., J. tr. — čeho. Byli toho přítomni dva synové císa- řovi. V. Sněmu toho nebyl jsem přítomen. Vz Brt. S. §. 80. — Eus., Plác.,J. tr. — při čem. Není-liž možná, že p-men byl při křtu Páně ? Sš. J. 34. On jest také při tom postupování dvoru přítomný byl. Svěd. — J. tr. — kde (jak). Ve velesvátosti Pán sám skutečně (vere) a bytně (substantialiter) p. jest. Sš. J. 111. Ale Kristus jest jiným způsobem v nebi p-men, jiným způsobem v nejsvětější svátosti. Sš. Sk. 42. — čím jak. Kristus svým božstvím všudy jest p-men. Žal. 94. Osobou svou p-men nebyl. Žer. II. 139. Tuto nebyl duch sv. jenom působením svojím, nébrž velebou svojí p-men. Sš. Sk. 19. Poručníci dílů jsú, kteříž mají plné při- kázání, aby učinili všecko, což by mohli vlastní páni těch dílů učiniti, kdyžby tu svými osobami byli p-mni. CJB. 309. — P., před rukama jsoucí, co do místa i času ny- nější, co tu jest, hotový, vorhanden, da be- findlich, obwaltend, gegenwärtig. Jg. P. spis, Har., zásoba, D., čas (ve mluvnici, vz Enal- lage, Čas). Užiti přítomného času. V. Na místě (= hned) p-mný. Dch. — P., v právnictví. P-ní slovou ti, kteří v tom městě, pod tím právem, aneb v té krajině svá obydlí mají, v kterémžto městě aneb krajině ti statkové jsou, by pak porůznu a dosti podál jeden od drahého leželi. Pr. M. F. 29. 2. Ale ne- přítomní slovou, kteříž do cizích zemí k tomu právu nepřináležejících se obracejí. Ib. 3. Přítomstvo, a, n., die jetzige Generation.
Přitonouti, později přitunouti = připly-
nouti, zuschwimmen. Ros.
Přitopiti, il, en, ení; přitopovati, mehr
einheitzen. zulegen. — abs. Přituhne-li. |
přitop. Sych. Přitop tam drobet (přilož do
kamen). Ros. — komu. Cf. Přisoliti. Us. Přitoulati se kam: do Chiny, herum-
schweifend kommen. Ros. — se k čemu. Jg.
Přitoulení, n., das Anschmiegen. P. ne-
šlechetné, které bývá ze smilné žádosti mezi pohlavím mužským i ženským. Brt. 343. 22. Přitouliti, přituliti, tul, il, en, ení; při-
touleti, el, en, ení; přitulovati = přichýliti, přivinouti, přitisknouti, andrücken, anschmie- gen, umfangen, an sich drücken, herzen, lieb- kosen. — se, sich nahen, anschmiegen. Jg. Sr. tulъ (pharetra). Mkl. aL. 176. — koho = obejmouti, umarmen. BO. Ciesař všecky p-lil. Pass. 589. P-livši jej chtěla jej poce- lovati. GR. — koho, se ke komu, k čemu: někoho k sobě, V., St. skl., k srdci p. V. Přitoulil se ke mně. Ros. Abraham syny své k lůnu svému jako přitoulí. Sš. L. 163. Přituliv jich k sobě pocelova je. BO. — co. ruku (k ústům = políbiti). Na Mor. — se kam. Přitoulil se mezi nás, Us. — se jak. Aniž menší přívětivostí vespolek se přitu- lují, než ... V. A k němu láskou synov- skou se přituluje. Sš. J. 20. Přitoužiti, vz Přitužiti.
Přitovaryšiti, přitovařišiti, il, en, ení,
přitovaryšovaťi, přitovařišovati = připojiti za tovaryše, přivinouti, zugesellen. Jg. — koho, se komu. Někoho k někomu. Ros., Br. Bývá přítel, který se přitovaryšuje k stolu. Br. P. se k nevěstkám. Us. Tomu lidu budeš přitovařišen. BO. — si koho. P-šil si lidí sevšad sebraných, šp. m.: lidi sebrané. Brt. -- si co. Člověčské přirozenie sobě p-šil. GR. — koho, se komu. Andělé přitovařišují se lidem. Kom. Přítrap, u, m., trápení, die Qual. Bart.
II. 1. Přitřásti, třesu, třásl, třesen, ení; při-
třásati, hinzu o. mehr schütteln. — co: pytel hrušek. — čeho: hrušek. Vz Při- brati, Při-. Přitratiti, il, cen, ení; přitracovati. —
co: roh, kout (u zedníků = ostrosť odstra- niti, shladiti), verloren machen. Ten strop jest nerovný, některé částky vyvstávají, já to přitratím. Us. — čemu. Nesnadno zbožie neřku ztratie, ale málo přitratie jemu (tratí při něm), vrátiec cizie n. zlé dobyté. Št. — se, sich verlieren. Us. Přitráviti, il, en, ení, ein wenig ver-
giften. — se = otráviti se, ale ne do smrti. U Bydž. Mý. Přitrdliti se, il, ení, trdlavým krokem
přijíti, herantrotteln. Na Ostrav. Tč. Přitrefiti, přitrefovati = srovnati, an-
passen ; p. se = rovnati se, srovnati se, sich treffen, passen ; náhodou přijíti, unver- hofft kommen, dazu gerathen; přihoditi se, státi se, sich ereignen, sich zutragen, sich schicken, geschehen. Jg. — co k čemu: klíč k zámku p. (přizpůsobiti). Ros. — se (k čemu). Klíč ten k zámku se přitrefil (hodil se). NB. Tč., Ros. Přitrefil jsem se k tomu (náhodou jsem k tomu přišel). Ros. Často se přitrefuje (stává se), že . . . V. Kdyby se něco při trefilo, pošli pro mne. Us. Tč. — se komu. Kdyby se mne to při- |
||
|
|||
Předchozí (1106)  Strana:1107  Další (1108) |