964

Mesityloxyd, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 364.

Meslo = mírka, das Massel. Val. Šp.,
Vck., Brt. D. 230. Cf. Mkl. Etym. 194. —
M. = část usně. Vz Hřbet a Matj. 53. —
M. Kroupy třaslem poprchly, meslem Mo-
ravci řkou. Bl. Gr. 339. Vz Třaslo. V šesti
barev čistá mesla (prouhy) Desia. Kat. 2302.
— M. — pole u Lověšic na Mor. Km.

Mesminit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875.
16.

Měsník, u, m. = měsidlo, kopist. Koll.
St. 68.

Mesofyllový. M. buňky. SP. II. 114.

Mesokafrový. M. kyselina. Rm. II. 334.

Mesokefal, a, m. = člověk stredolebý.
Stč. Zem 841.

Mesosa, y, f.,mesosa, brouk. M. nosat-
covitá, m. curculionoides. Kk. Br. 351.

Mesotyp, u, m. Schd. II. 42.

Mesoxalan, u, m., mesoxalsaures Salz.
Nz.

Mesoxalový. M. kyselina. Vz Rm. I.
541.

Mesozoický, mesozoisch. M. doba zem-
ského rozvoje. Stč. Zem. 706. M. či druho-
horní skupina útvarná. lb. 682.

Messiášstvo, a, n. Kos. 01. I. 76.

Mest. GR V MV. nepravá glossa. Pa.
Cf. Vlšk. 501., Mkl. Etym. 207.

Městče, ete, n., vz Méščče

Městec Heřmanův, Hermanmiestetz, mě.
v Chrudimsku. Tk. IV. 733., VII. 416., Blk.
Kfsk. 1364., Sdl. Hr. I. 256., II. 278., Rk.
Sl., Výb. II. 836. O tom, jak tam chytali
židé měsíček, vz v Sbtk. Krat. h. 7l. —
M. Králův, Königsstadtl, mě. u Poděbrad.
Blk. Kfsk. 1364., Sdl. Hr. II. 278., V. 363.,
Kk. Sl. Když tam sedláci vyjdou z města
na pole, nezůstane ani jediný měšťan doma.
Obyvatelé sluli prcani (vz Prcan) a vyzna-
menali se r. 1848. svou gardou. Vz Sbtk.
Krat. h. 71. — M., ves u Vys. Mýta, u N.
Města n. Met., ves u Opočna, u Křivoklátu
(Městečko). Vz Rk. Sl.

Městecký, ého, m., os. Tk. Žk. 223.,
Jir. Ruk. II. 24. — M. Jan, dr., prof. v Praze,
zem. poslanec. Vz Rk. Sl. — M. Heřm.,
pseudonym, vl. Rud. Pokorný. Bačk. Př. 53.
O jiném M. J. vz v Blk. Kfsk. 1165., Let.
(rejstřík), Rk. Sl.

Městečko, a, n., Miestečko, ves u Vla-
šimě a u Dnespek; Stadtl, ves u Křivo-
klátu. Blk. Kfsk. 1364., Sdl. Hr. V. 250.

Mestelice, e, f., cajanno, ein Gewächs,
rus. Šm.

Mésti. Cf. Mkl. Etym. 193., 194.

Městiště, area. Sv. ruk. 316. b., Bj.,
Troj. 500., Vlšk. 66. M., ješto (kde) sól dě-
lají. BO. Cf. Za, 8. a. Veztež tělo, kdež
chcete a m., jakéž chcete, udělejte. Pass.
mus. 354. — M. = parkan. Vnitř okolo zdí
jest m. Kom. — M., der Amtsplatz (der
Akcise). Dch.

Městiti. Ptolomaeus městí národek Srbů.
Šf. Rozpr. 1865. 9. M., oceupare, dobyti,
podmaniti si. Vz Zaměstiti.

Městka, die Krampfader, der Blutader-
knoten. Sal. 241., Nz. 1k. M. = chorobné
rozšířeni žil. Vz Slov. zdrav., Čs. lk. M-ky

měchýřové, Blasenhaemorrhoiden. Nz. lk.
M., varix, zlatá žíla. Vz Pastelin v S. N.

Městkovatosť, i, f., varicositas. Nz. lk.
M. oka, cirsophthalmus.

Městkovatý, varicosus. Nz. lk.

Městkový, Krampfader-. M. kýla (městky
provázku chamového),varicocele, der Krampf-
aderbruch. Nz. lk.

Městnan. Výb. I. 1063. 17. Slov. Ssk.

Mestný. M. dlaň. Msn. Or. 7. M. dílo
(mstné). Šb. F.

Mesto = místo. Slov. Zabili Janka m.
jelena. Koll. Zp. I. 21.

Město od metati. Šf. III. 634. — Ž. wit.
229., Sbn. 299-, 652., 298., 834., Kram. Slov.,
List. fil. XI. 170., Ukaz. 32., Cor. jur. IV.
3. 2. 422., IV. 3. 1. 405., Mkl. Etym. 196,
Rk. Sl. M. nic jiného nenie, než měšťan jed-
nota a tovaryšstvie řádně zřízené a právem
vysazené k společnému dobrému, poctivému
a užitečnému všech, k obhájení sebe i obec-
nieho dobrého. Brikcí. Výb. II. 1317. M. ne-
beské. Št. Kn. š. 60. Města starých Slovanů.
Vz Šf. Strž. I. 553. Česká města, Vz Ukaz.
32., Zř. zem. 460., 693. Stavění a hrazení
měst českých ve 13. stol. Vz Pal. Rdh. II.
107. M. podlé moře (ad mare). BO. Tak mu
je, jako chudobnému v bohatom meste.
Slov. Rr. MBš. Co dědina, to je jiná, co
městečko, to srdéčko (o nestálém, nevěr-
ném), anderes Städtchen anderes Mädchen.
Us. Vk. — M., Platz, mě. u Kralup v Cheb-
sku. Blk. Kfsk. 621., Rk. Sl.

Městobor, a, m., Städtezerstörer. Lpř.

Městochranný. M. bůh, stadtbeschirmend.
Msn. Or. 6.

Mestola, y, f., oenocarpus, die Most-
palme, rostl. M. dvojřadá, oe. distichus,
tupoplodá, oe. balana, ostroplodá, oe. ba-
caba. Vz Rstp. 1642.

Mestovní = mestní. Bern.

Městsky, städtisch. Po městsku se no-
siti. Us. Té.

Městský. M. úřad, sady atd. Sp. M. osoba,
vinny atd., vz Zř. zem. 460., 693. M. stav
v Čechách. Vz Let. rejstřík. M. svobody. Vz
Výb. II. 346.

Městyský, Marktflecken-. Rk.

Měša, dle Bača, os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Mešan, a, m., sirio, eine Spinne. Šm.

Měšati = míchati, miscere. ZN.

Mešatka, y, f., hyptis, ein Gewächs. Sm.

Měšcořezec, zce, m. Vz Zbrt. 111.

Měšcovatý, voll Beutel. Šm.

Měšča, aťa, n. = městče, ete, n., das
Stadtkind. Laš. Tč.

Meščan, a, m. = měšťan. Slov. Bern.

Měščanin, a, m. = měštěnín. NB. Tč.
221.

Měšček. Hr. ruk. 459.
Měščen, a, m. = měšťan. Půh. I. 229.
Měščenín, a, m. = měštěnín. Půh. I.
284., II. 160., 203.
Měščišče, e, n. = městiště. Výb. I. 1047.

Měščka, y, f. = měštanka, městka, die
Städterin. Laš. Tč., NB. Tč. 145., Hr. ruk.
253.
Meščok = měšček. Slov. Ssk.
Měščunek, nka, m. = městský hoch. Laš.
Tč.