Předchozí (1061)  Strana:1062  Další (1063) |
|
|||
1062
|
|||
|
|||
Přípalný, zum Anzünden dienlich. Bern.
Připalovací, zum Brennen gehörig, Brenn-.
P. železo, das Brenneisen. V. Obecným žen- kám p-cím železem cejch připálen bývá. Kom. J. 669. Připalovati, vz Připáliti.
Připamatování, n., die Erinnerung. P.
hodný. V. Připamatovati, erinnern. V. — co komu.
D., V. — (koho) nač. Rk. Připamatoval hukot ten na ono hřímání a strašné bouření na sinajské hoře. Sš. Sk. 18. Připánkati, den Titel pán geben, Herr
tituliren. — komu Při tom psaní ani oni sami rytířstvo mezi sebou mají sobě uroze- nému pánu psáti, než urozenému vládyce neb panoši; než také chtěl-liby který komu při-pán-kati, muož jemu psáti urozený vlá- dyko pane N. Rkp. 1492. (Gl. 273.). Připanošiti, il, en, ení, Jemanden berei-
chern, mächtiger machen. L. — koho. Příparek, rku, m., warmer Umschlag. Rk.
Připařiti, il, en, ení; připařovati, ein
wenig bebrühen. — co: bouli, erweichen. Berg. Připářiti, il, en, ení, pářením volavce
ptáky přivábiti, herbeirudern. Šp. Přípas, i, m. (cf. Hosť) = náměstek, der
Stellvertreter, zastr. Pakli stádo příjme, by měl deset přípasí, zahyne-li ovce, tehdy on ji tomu, čí jest, musí zaplatiti. Hus. I. 422. Připasadlo, a, n., das Bruchband. Sal.
60. 22. P. na průtrž. P. bez péra na kýlu tříselní n. stehenní, plátěné, kožené, dvojité plátěné, s pérem a koží potažené, s pérem a jemným povlakem, s poduštici pohyblivou (a povlakem hebkým, n. bez něho), potažené proužcem, dvojité s pérem, dvojité s pérem a podušticemi pohyblivými; dětské bez péra plátěné, dvojité plátěné, dětské s pérem, s povlakem hebkým, dětské pružcem pota- žené, pupkové plstěné, pupkové s pérem; pupkové pro odrostlé, pupkové s nábřiškem, pupkové pro odrostlé s pérem; s nábřiškem pružným; pupkové Voglovo. Cn. P. připá- sati. Šal. Připásání, n., die An-, Umgürtung. —
p, — připasadlo. V. P. na průtrž. Sal. Připásati, pásám a páši; připasovati —
pasem připíti, an-, um-, aufgürten. -- co komu: sobě kord, meč, V., kasanku. Na Ostrav. Tč. — co, se k čemu: meč k boku, V., Br., připasadlo k průtrži. Sal. P. se k cestě. Boč. exc. — kde. Meč u boku při- pásaný. V. — se čím: mečem spravedlnosti. Boč. exc. Přípasek, sku, m., der Beigürtel. Zlob.
Přípaska, y, f., přezka u pasu, die Gurt-
spange; pas, opasek, die Binde, der Gurt. Ozdobte se p-kami. Háj. — P., zástěra, die Schürze. Aqu. Připasovati, vz Připásati.
Přípasť, i, f., zastr., případ, der Zufall. Jg.
Připásti, pasu, pásl, sen, ení; připásati,
abweiden, abhüten, etwas abfressen lassen. — co (kým). Zbujelé oziminy ovcemi při- pásají. Veleš. P. vinici = spásti. Výb. I. 749. Přípastný, případný, zufällig, zastr. Ms.
Přípastva, y, f., vedlejší pastva, přenes.
vedlejší řízení, die Nebenweide, untergeord- |
nete o. Nebenregierung. Někomu vedlejší
pastvu či p-vu svěřiti. Sš. Oa. 42. Přípaší, ího, m., mercenarius, tociž jenž
nenie pastucha pravý, Afterhirt, m., zastr. ZN. P., nechaje ovce, uteče. ZN. P. stádní. BO. Přípatek, tku, m., der Fersenfleck. Rk.
Připatiti se komu, sich anschliessen.
Připatil se mi. Us. u Rychn. Připatřitel, e, m., der Zuschauer. L.
Připatřiti, připatřovati, přihlédnouti, zu-
schauen, dazu sehen. Jg. — se =přizpůso- biti se, sich anpassen. — čemu. Šf. Patřiti mezi ty, kteří z daleka se připatřívali věcem těm. Sš. J. 289. Připatý, připiatý, vz Připíti.
Přípecek, cku, m., pícka, zděné sedadlo
při peci, eine gemauerte Ofenbank. Slov. Plk. Připéci, peku, pekl, čen, ení, připékati,
zastr. připěkati = ještě více napéci, mehr dazubacken, zubacken; pečením připojiti, anbacken ; přihříti, backen, braten, brennen ; — se, durch Backen, Brennen ankleben. — abs. Slunce připéká (přihřívá, brennt). — co: chléb. — čeho: chleba. Vz Při-. — čím. Ohněm žhoucím. Lom. — se k čemu. Když co k čemu se připeče. Ros. Přípeckovicovitý, subdrupaceus. Rostl.
Přípecký, ého, m., tovaryš pekařský, jenž
pec obstarává, der Bäckergeselle, der den Ofen bestellt. Us. Připečení, n., připečený, vz Připéci.
Připečetiti, il, ěn, ění, připečeťovati, an-
siegeln. — co čím: červeným pečetním vos- kem. Us. Přípek, pka, m., jm. hory české. Dal. k. 17.
Dle Jir. vydání: Příbek. Připeklosť, i, f-, připečení, ein etwas
starkes Ansbacken. L. Připeklý, přismoudlý, přismahlý, ange-
brannt. Jg. Připěkniti, il, ěn, ění = přiozdobiti,
zieren, verschönern. L. — co čím: předsíň květinami. Připenák, a, m., Us. Mý., připěňák.
Us. u N. Brodu, Všk., vz Připinák. Připění, n., vz Připěti, Přípěv.
Připěniti, il, ěn, ění, zuschäumen. Ros.
Přípěnka, y, f., nápěnka, co se připíná,
das, was angesteckt wird. Šm. Připepřiti, il, en, ení; připepřovati, zu-
pfeffern. — co: salát. — komu — přisoliti, zusalzen. Sd. Připeřiti, il, en, ení, befiedern. L. — co.
Přípernosť, i, f., eine kleine Schärfe.
P. bukvice červené. V. Připeru ý, etwas scharf. Jg.
Připěti, pěji, pěl, ění, připěvati, dazu-,
zusingen. Připětilý. Jižť jsem jako kol ot plotu
ostal, o němž se všechno p-lé osulo. Tkadl. Přípětikrátežilý, subquinquenervius. P.
list. Rostl. Přípětikvětý, subquinqueflorus. P. stopka.
Rostl. Přípětilaločný, subquinquelaciniatus. P.
koruna. Rostl. Přípěv, u, m., připění, das Mitsingen,
rus. K intradě trub a bubnů strhl se checht jako p. od veškerého herectva. Div. z ochot. 102. — P., verš ze žalmu, který se pěje před |
||
|
|||
Předchozí (1061)  Strana:1062  Další (1063) |