Předchozí (544)  Strana:545  Další (546) |
|
|||
545
|
|||
|
|||
Chropati = chrápati, schnarchen. — 2.
Hřmotiti. — čím: botami. Na vých. Mor. Chropěti, chroptěti, 3. pl. -pí, ěl, ění;
chropívati, röcheln. — kde. Pod jhem chroptě křepčil. Kom. — čím. Hrabě soptil tak, až chroptěl tlamou zpěněnou. Puch. (zlostí). Chropín, a, m., ves na Mor. u Kroměříže.
Byl v Chropíně na moresech. Půjdeš (pošleme tě) do Chropína na moresy (o hrubianech, nezdvořácích. Vz Chrapoun). Dle Mřk. lépe: Chropiň, ě, f. Chropot, u, m., chroptění, chrápavosť,
das Röcheln. V., Br. Smrtelný ch. Kom. - - Ch., chraplavosť, Heiserkeit. Plk. Chropotina, y, f., chropot, das Röcheln. Jg.
Chropotlivosť, i, f. = chraplavosť.
Chropotlivý = chraplavý.
Chropotný = chraplavý, heiser. Plk.
Chroptati = chroptěti, röcheln. Sal.
Chroptavosť, i, f. = chraplavosť.
Chroptavý = chraplavý.
Chroptěti, vz Chropěti. Kom.
Chroptivosť, i, f. = chraplavosť, Heiser-
keit. V. Chroptivý = chraplavý, röchelnd, heiser.
Ros. — Chrostau, Chřastová u Svítavy na Mor.
Chrostík, a, m., Frühlingsfliege, Wasser-
motte. Rk. 1. Chroumati, chroumávati. — co čím
= hrubě ochromovati, sekati, těžce raniti, lähmen, lahm schlagen. Ros. — 2. Ch. = chrou- stati, chroupati, knorpeln. D. Chrouna, y, chroun, a, chrounil, a,
m. Lang-, Siebenschläfer. Chrouniti, il, ění; chrounívati = chrá-
pati, schnarchen. — 2. Čuchati, mačkati. — co: ustlání, wirren, manschen. Jg., Rk. Chrouny, pl., f., neřád u dobytka zevši-
vělého. Novot. Ungeziefer beim Vieh. Chroupati, vz Chrupati.
Chrouplavý, křouplavý, rösch. Chroup-
lavý chléb. D. Chroust, a, m. (dříve a na Slov. chrust),
chroustek, stka, chroustík, a, chrousteček, čka, chroustiček, chroustíček, čka, m. Ch. od chřest (chřestěti). Der Käfer. Šf. Chroust brnčí. Pt. Chrousta komu přes nos pustiti (hněvati ho). Vz Nevrlý. Lb. — Ch. májový, babka, pršnák, przník, brčnák, brunclík, pru- hač, brzák, koza, kozák, javorník, der Mai-, Kreuzkäfer. Šp. Ch. obecný (májový), ch. mlynářík, kaštanový (kominík), letní. S. N. Na Mor. ch. jen: Maikäfer. Mrk. — Ch. rohatý = roháč, der Horn-, Hirschkäfer. — Ch. vlaský = španělská moucha, spanische Fliege. — Ch. koňský n. hnojný, hovnival, Ross-, Mistkäfer. Jg. — Ch., přezdívka = chrapoun. Na Mor. Chroustati, chrustati, chroustávati; chroust-
nouti, chrustnouti, stnul a stl, ut, utí. — Ch. — chrust působiti, knaupeln, knappern, knarpeln. Něco tu chroustá, chrustlo. Us. — co: ořechy. Sych. Kočka myš chroustá. L. Co tu chroustáš (tvrdého jíš, že z toho chrust pochází)? Jg. Chroustavě, chroustlavě, knarpelnd. Jg.
Chroustavec = chrustavec.
Chroustavka = chrustavka.
|
Chroustavosť, chrustlavosť, knarpelnde
Beschaffenheit. Jg. Chroustavý, chrustavý, chrustlavý =
chroupavý, chrouplavý, knarpelnd. — Ch. = chrustavec. Jg. Chroustnouti, vz Chroustati.
Chroustov, a, m., ves v Bydžovsku.
Chroustovice, pl., m., dle Budějovice,
mě. v Chrudimsku. Chroustový, Käfer-. Ch. křídlo. Us.
Chrouti, chruji, chrul, ut, utí. — se kde:
ve slámě, v peřinách = váleti se, sich wäl- zen, Rk. — co. Celou postel schrul = zmačkal, manschen. Us. — Ch. = boukati se, ranzen. Svině, bobr se chruje. D. Chrpa, vz Charba.
Chrpový. Ch. barva, Kornblumenfarbe. Rk.
Chrst, u, m., Spritz, Wurf. Jedním chrstem
to vylil. Us. Jedním chrstem (douškem), auf einen Suf. D. Chrsťál = chřtál.
Chrstalka, y, f = chrustavka, Knorpel.
Chrstalky sú proti kostem jako maso a proti masu jako kosti. Št. Chrstati, chrstávati, chrstnouti — prudce
vyliti, giessen, spritzen. — co kam: vodu do očí někomu ch. Us., Jg. — Ch., chlastati, saufen. Dch. Chrstavý, kdo chrstá, spritzend. Jg.
Chrstoň, ě, m., nadávka, ein ungeschlif-
fener Mensch. Mřk. Chrt, a, chrtek, tka, chrtík, a, chrteček,
čka, chrtíček, čka, m., der Windhund, das Windspiel. Ch. lovčí pes. Ch. myslivecký, V., polovičný, rychlý, hybernský, kudlatý, polský, vlaský, turecký. Ssav., Jg. Ch., chr- tice, chrtička; chrtě, chrtisko; chrt veliký, malý. Ch. je v druhém poli (jde mu na druhý rok). Ch. dal zajíci dva chvaty. Ch. dobře, špatně běhá, mydluje. Ch. popadl zajíce. Chrty v základ pustiti. Ch. smečkový. Šp. Smečka chrtův. D. Ch. zvěř stíhá (honí, drahuje). Pt. Kota na myši, na zajíce chrta. L. Mnoho chrtů zaječí smrť. V. Bezděčnými chrty řídko zajíce uštveš. V., Č., Šp. Jdou v kordy o chrta. Vz Hádka (daremná). Č., Kram. — Ch. = vyzáblý člověk, ein hagerer Mensch. Vyhlíží jako chrt (jako sedm drahých let = hubený). Vz Chudoba. Č. Vz Pes. Chřtál, u, m. (zastar. ) = chrustačka, Knor-
pel, Ras., Sal., Aqu.; ohryzek, der Gröbs, Adamsapfel; hltán, jícen, požeradlo, die Kehle, Speisröhre, Jg.; průdušnice, die Luft- röhre. Chřtán, vz Hrtán. Na Mor. chřtán.
Chřtánový, vz Hrtanový.
Chrtě, ěte, chrťátko, a, n., mladý chrt,
junges Windspiel. Jg. Chrtí, Windspiel-.
Chrtice, e, chrtička, y, f., samice chrtova,
eine Windhündin. Chrtík, vz Chrt.
Chrtina, y, f., špatný chrt. L., Šp.
Chrtisko, a, n., ohyzdný chrt. Us.
Chrtnič, e, m., ves v Čáslavsku.
Chrtník, a, m., myslivec chrty cvičící,
Windhetzer. Chrtnouti, nul a tl, utí, hubnouti, mager
werden. D. Chrtousiti = hrtousiti.
|
||
|
|||
Předchozí (544)  Strana:545  Další (546) |