Předchozí (314)  Strana:315  Další (316) |
|
|||
.315
|
|||
|
|||
Zatým = zatím. Na Slov. Bern., Loos.
Než ty veľavládny na nebeskej oblohe otče, teš mňa zatym v toľkých postaveného bo- ľoch. Hol. 392. Zátyň, vz Zátyna.
Zátyna, y, zátyně, ě, zátyň, ě, f. =
oploteň, příhrada, přepažení, příční stěna, die Tenne-, Scheidewand, der Halbbarn. D., Puch. Z. v dolech = přehradou či peřením zařízené oddělení v jámě čili ve střídě, das Trum. Z. těžná, die Förderabtheilung, větrní (výdušná), die Wetterabtheilung, lezná (le- zení) či řebřičná, die Fahrabtheilung, vodní či pumpová, die Pumpenabtheilung. Hř. Z. ve stodole = pažení mezi mlatem a pernou. V již. Čech. Rjšk., L. Šbk. Zátyně, vz Zátyna.
Zátyněk, ňku, m. = zátyna. Rk.
Zatyní, Sattay, ves u Dubé. Cf. Blk. Kfs. 18., 781.
Zatýniti, il, ěn, ění; zatyňovati = za-
hraditi, verzaunen. — co čím: zahradu plotem. Mus. Zatyňovati, vz Zatýniti.
Zatynúti, ul, utí = zatonouti. — jak
kam. Po kolena do bláta z-nul. Slez. Šd. Vz Tynouti. Zatýrati koho čím = drobet týrati. Us.
Zatýřiti, il, ení = počíti týřiti, schnell
fahren, rennen. Z. sobě. Ros. Zatytlati = zamazati, zašmourati, be-
schmutzen, besudeln, beflecken. — se. Celý se zatytlal. Slez. Šd. Zauctiti koho čím, beehren, bewirthen.
Mor. Z. někoho vínem. Tč. Zaučiti, il, en, ení; zaučovati = počíti
učiti, anfangen zu lehren, einlehren, den ersten Unterricht geben, eingewöhnen. — koho. Us. — se čemu: počátkům umění. Puch. Zaučovati, vz Zaučiti.
Zaudati si = dosti si něčeho popřáti.
Jrsk. Zaudění, n. = zauzení. Bern.
Zauděný = zauzený. Bern.
Zauditi, vz Uditi; zaudívati = začíti
uditi, an-, aufräuchern; přismouditi, vom Rauche anziehen lassen. — co : maso. Ros. — čím: jalovčím chvojím. — co kde: maso
v komíně. Us. Tč. Ak ju ale od tej maco- chy nedovezieš, dám ťa za živa v kochu zaúdiť. Dbš. Sl. pov. IV. 47. — jak. Dal jednostaj páliť pod ním, čmudiť mokrou slamou, aby vyschnul na triesku a zaúdil sa na sadzu. Ib. IV. 49. Zaudívati, vz Zauditi.
Zaufati, anfangen zu hoffen. Us.
Zauhleněný; -ěn, a, o, von Kohle ge-
schwärzt. Havíř je z-ný. Us. Šd. Zauhliti, il, en, ení = veliké poleno do
prsku dáti, ein grosses Scheit zulegen, so dass es nicht verbrennt, sondern verkohlt. Us. — Z. = uhlím zamazati, mit Kohle be- schmieren, beflecken. — co komu kde, kdy: sobě šaty při uhlisku, při topení. Us. Tč. Zauhliti, il, en, ení, winkelig machen. —
co proč, kde: grunt k stavení, desku na konci. Na Ostrav. Tč. |
Zaucho, a, n. = zaušok, die Ohrfeige. Na
Slov. Ona chytro pribehla, dala mu z. a hneď premeniu sa na jeleňa. Dbš. Sl. pov. VIII. 30. Bojte sa zaucha. Sldk. 72. Zemä- novi dané z. Sádzať z-cha. Odveta za za- ucho. Na zaplatenie zaucha. Zátur. Priat. I. 11. (Šd.). — Cf. Záušek. Zauistiti = zajistiti. Na Slov. Klčk. V.
112. Zaujatě, eingenommen. Bern.
Zaujati, vz Zaujímati.
Zaujatí, n., vz Zaujetí.
Zaujatosť, i, f., das Interesse, Interessirt-
sem für etwas. Z. v něčem. Dch. Zaujatý; -at, a, o, eingenommen.—čím.
Půda někým zaujatá. Osv. I. 524. On je pýchou z-tý. Us. Tč. — Z., befangen. Čím kdo víc bohatý, víc je zaujatý. Mor. Tč. — Z., beklommen. Mám hlavu celou z-tou. Us. Šd. Zaujem, jmu, m. = zájem, das Interesse.
Na Slov. Lipa 289., Nitra VI. 336. Nemajú však žiadneho umeleckého zaujmu. Sl. let. I. 33. Zaujetí, n., die Ein-, Uibernahme. Vz
Zaujímati, Zaujati. Z. země nějaké (zabrání). Šmb. S. I. 228. Na z. trůnu záviselo pan- ství nad zemí. Ddk. IV. 194. Zaujímání, n., vz Zaujímati.
Zaujímaný, vz Zaujímati.
Zaujímati; zaujmouti, zaujati a zaujíti,
jal, jat, jetí = dobyti, ujíti, fangen, ein- nehmen, erobern. — co: město, ducha, srdce. Bern. Z. koho (získati, si nakloniti, ein- nehmen, fesseln, ergötzen). Z. polohu ně- jakou. ZČ. I. 249. Památky ty vysoké místo zaujímají. Šf. Rozpr. 134. Z. nějaké posta- vení, prostor (držeti, v držení míti). Us. Liduška jej zaujala (získala). Us. Tč. Z. někde přední místo. Mus. 1880. 173., Ddk. IV. 190., Klčk. Zb. III. 37. Myšlénky ty ho zaujali. Mt. S. I. 107. To celú jeho povahu zaujímalo. Zátur. — čeho jak. Prostředků bez prospěchu zaujímala. Baiz. Z. zvláštního postavení. Brt. má tuto vazbu (gt.) za špat- nou. Vz Za. — se čeho kdy = zastati se. Sych. Zaujal se této myšlénky. Pcht. Z. se někoho v bídě. Us. Tč. — co komu. Dva- násti bratia svojich dvanásť (zámkov) a tri- násta sestra svoj trinásty si zaujala. Dbš. Sl. pov. I. 74. — co kde (čím). Spis ten zaujímá v literatuře přední místo. Us. Pdl. Polohou svou zaujímá Rakousko v Európě veledůležité postavení. Kř. Stat. 4. Mezi podrobenými městy zaujímají přední místo Janov . . .; Kněžic Vojtěch zaujme opět arcibiskupský stolec svůj v Salcburku; To- lik as zaujímalo markrabství ve svých sta- rých mezích. Ddk. III. 249., IV. 44., 124. — co, se jak za koho. Keďsa zaujal za mňa z celej sily. Zátur. Vinš. I. 25 Nik sa ne- zaujal za mňa. Ppk. II. 86. Učňové, kteří dle svého povolání někdy zaujíti měli místo ve světě. Ddk. IV. 325 A zaujali sa hrdin- sky za všetkých, poneváč báli sa sami za sebä. Zbr. Báj. (dod. 14.). S jakou energiou zaujal sa pápež za sv. Methoda, poznať z jeho listóv. Sl. let. V. 209. Divně mě řeč tato zaujímá. Lpř. Slov. I. 63. Zaujali místa dle stáří svého vysvěcení. Ddk. IV. 290. |
||
|
|||
Předchozí (314)  Strana:315  Další (316) |