sb157-05 0..8296

721

2. Vladislav, i, f., mě. v prus. Slezsku,
Loslau; městečko na Mor. v Třebíčsku.

Vladislavička, y, f. Nechcel vziat si
V-ku za manželku. Sl. let. I. 19.

Vladislavovice, Václavice, Vadisla-
vice, dle Budějovice, ves u Benešova v Tá-
borsku. Vz S. N., Tk. I. 439., III. 77., V.
158., Blk. Kfsk. 151., 346.

Vladislavovič, e, m. = potomek Vladi-
slavův.

Vladislavský. V. síň v Praze. Vz KP.

I. 164. V. sloh. Ib. I. 161. V. biskup, Tk.

II. 363., III. 421., IV. 530., rod. Ddk. III.
248.

Vladitel, e, m., chybně. Vz -tel (konec).

Vladiti, vz Laditi, einstimmen. Dch.

Vladivoj, e, m., jm. osob. Vz S. N., Pal.
Rdh. I. 127., Tk. I. 102. V. při novém pan-
ství zachovati se chtěje vzal Čechy od Jin-
dřicha II. v léno. Ddk. II. 62.

Vladivosť, i, f. = vlády chtivosť, die
Herrschsucht. Pk.

Vladivý = vlády chtivý, herrschsüchtig.
Pk.

Vládka, y. f. = vládkyně. Reš.

Vládkyně, ě, f., die Herrin, Gebieterin,
Herrscherin. Us. Dch.

Vladmiřice, Vladimirice, Ladměřice,
dle Budějovice, ves u Manetína. Vz S. N.

Vládně, mächtig, kräftig. Na Slov. Bern.

Vládní, Regierungs-. V. list, noviny,
právo (vladařské), radní, úřad, věstník, vy-
nesení. J. tr. V. kommissař. Šp. V Polsku
moc v. tou měrou klesala, kterouž svévole
mocných se vzmáhala. Ddk. II. 18. V. opa-
tření. Mus. 1880. 515. Vz Vládný.

Vládnice, e, f., vz Vladárna.

Vládnieše, zastr. = vládl. Kat. 3., 2592.

Vládnosť, i, f. = síla, moc, die Stärke.

Jg.

Vládnoucí, verwaltend, regierend. V.
rada. Dch.

Vládnouti, dnu, dni, dna (ouc), dnul, ut,

utí; vlásti (m. vládti, d před t v s; praes.
vladu, zastr. ), vládl, en, ení; vládati, vládá-
vati, vladovati. Cf. něm. walten, Gb. Hl.
125. — V. = hýbati, užívati podlé zdání,
bewegen, regieren, rühren, brauchen; v dr-
žení míti, vladařiti, besitzen, innehaben,
walten u. schalten; spravovati, říditi, pano-
vati, regieren, lenken, verwalten, herrschen,
beherrschen. Jg. — abs. Protože od přiro-
zení bývá obmeškáno, což se od mnohých
vůbec vládne (was gemeinschaftlich besessen
wird), tedy urburéři naši ty propojičitedl-
nosti k větší vlastnosti, jakž mohou, a
k kratšímu cíli propůjčte! CJB. 293. Pán
Bůh vládne. Us. Vládzete (= můžete ještě
jíti) ? Vládzem. Na Slov. Kd. Ulap ma a
vraz ma, koľko vládzeš, do toho olova;
Dvihaj sa hore na nohy, ak sa eště vládzeš.
Dbš. Pov. I. 101., 345. Kde vládnou poručníci,
zřídka bývá pokoj v zemi, zvláště poruční-
kuje-li žena; Vratislav chtěl vládnouti, po-
něvadž cítil v sobě k tomu sílu. Ddk. II.
118., 340. (Tč). Vládneť, jako hus v nebi.
Mus. Kdež jich mnoho vládne, tu řádu ne-
bývá. V. Tu žádné umění nevládne (moci
nemá). Plk. — čím. V. polem, Herr des
Schlachtfeldes sein. Us. Dch. Ještě dobře

vládne sebou, ist noch bei Kräften. Us. Šd.
Vládli toliko středem země. Šb. Lit. I. 14.
Nekaždý jest ten šťastný, čo bohactvom
vláda. Ht. Sl. ml. 250. Národ ohromným
vlivem svým Europě vládnoucí. Kos. Ol.
I. 44. V. mohl každý jen svým vlastním
dědičným zbožím. Pal. Rdh. I. 178. Byla-li
sem já kdy s tebú, nevládla sem sama sebou;
Naša mama nama nevladne. Sš. P. 17., 635.
Jindřich vládl značným jměním vlastním;
Vlastně jenom vůle císaře Fridricha vládne
říší českomoravskou; Robert vládl bohatými
vědomostmi; Templáři na Moravě vládli
skrovnými statky; Čechové vládnou raději
pluhem nežli mečem. Ddk. III. 189, IV. 12.,
V. 206., 241., 353. Že purgmistrem ani kon-
šelem v Brodě nebyl, aby pečetí jejich vládl,
než jsú oni jemu ji pro svú potřebu dáti
musili. NB. Tč. 69. Majíce druhdy... vi-
domě a skutečně blahostmi těmi vládnouti;
Lid duchovním smyslem z Abrahama pošlý
veškerým oborem světa v. měl; Že ve svých
potomcích jí (zemí zaslíbenou) v. bude; Ří-
mané oborem světa v. se pravili. Sš II. 29.,
37., Sk. 86., 101. (Tč. ). Zle jest, když že-
zlem slabé dítě vládne; Psí duše tvá dřív
vlkem vládla, který pro vraždu byl oběšen.
Shakesp. Tč. Pravou nohou nic nevládne.
Anth. II. 357. Úřady v. Ms. Aby každý
z vás uměl svým osudím vládnouti v po-
svěcení a ve cti. ZN. V. daní; Dědicky
vlásti budú zemí; Vládneš svou duší; Muži,
ježto mečem vládnú BO. Aby dojdouce
věku dospělého ani z lučišť stříleti, ani
jinou braní v. a bojovati nemohli; Jeden
člověk vším všudy vládne; Kteříž jím (mě-
stem) až podnes vládnou. V. Bůh štěstím
vládne. Šd. On drží to zboží a vládne jím;
On jsa jejich pán a vladna jimi, toho mi
jim nekáže plniti. Půh. II. 430., 586. Svými
náklonnostmi vládnouti umějte; Aby svými
žádostmi a vášněmi vládl. BR. II. 279. a.,
640. b. V. věrou, Chč. 136., Rakúsy. Dal.
136. Každý zástupem vládne; Vládne mi-
lostí. Alx. V. 1462. (HP. 36. ), 737. (HP. 18. ).
Poďte požehnaní otcě mého, vládněte při-
praveným sobě králevstviem (Mat. 25. );
Jestli jich dóvod dobrý, tehdy jistě králové
mají vlasti biskupy; Papež jest viece vzá-
cen světu a mocí svú, již má, viece vládne;
Tento centurio byl jest pohan usazený od
Římanóv, aby vládl tiem městem; Blaženi
tiši, neb oni vlásti budú zemí. Hus I. 147.,
181., 267., 11. 45., 426. (Tč. ). Vládl lidmi
všemi. Hus I. 392. Když jsem byl mlád,
čtyrmi jsem vlád. Er. P. 14. Ten vládnieše
všemi králi. Kat. 3. Nemohu rukou, nohou
v. Us. Nemohu v. pérem = nemohu psáti.
Sych. V. mečem, Dal., mnohým bohatstvím
a zbožím, nějakou krajinou, V., světem,
Kom., zemí. Rk. Kdyžby Vácslav držal dě-
dinu neb jinú věci tělesnú vládl. CJB. 387.
Písař, jenž dskami vládne; Ač by tu seděl
i s ženú i vládl tiem zbožiem. Kn. rož. 1.,
98. Jenž vládneš Israelem. Ž. k. 79. 1. Vládl
všemi úředníky. Břez. 225. Den sv. Medarda
deštěm vládne. Břez. 252. Ať antikrist ne-
vládne námi. Dač. Aby branami vládli. Bls.
63. Člověk bude jím (koněm) v. Št. Ř. 135.
a. V. bude myslí. Ib. 134. b. Chyba člově-