Předchozí (1105)  Strana:1106  Další (1107) |
|
|||
1106
|
|||
|
|||
vystáti. Sl. let. V. 62. — co od koho.
Bože! co my od nich vystojíme! Us. Šd. — se. Čo sa vystojím, to je už ani nevypo- vedaná vec. Mt. S. 1. 104. Víno nové se nepije, dokad se vystojí. Mor. Tč. Pivo, víno se vystálo (vyčistilo). Kůň se vystál (stáním si odpočinul). Vystatí, n., die Ermüdung, Müdigkeit;
das Aufstehen. Bern. Vystátí, n., das Ausstehen, Erdulden; das
Verharren, Ausdauern. Bern. Vystatkovati se, stolziren. — v čem.
Už si se dosť (na)vystatkoval v tvých no- vých šatech. Na Ostrav. Tč. Vystatovati sa = vystačiti? A preto
každý majetku svojho istý požitok hladá v tom, keď sa s ním aj v. môže. Lipa III. 198. Vystatý; -at, a, o = vystalý, müde, er-
müdet. Na Slov. Bern. Vystátý; -at, a, o = vystálý, ausgestan-
den, erlitten, erduldet. Na Slov. Bern. Lépe: vystálý. Jg. Výstav, u, m. = vystavení, das Aussez-
zen, die Ausstellung, der Ausstoss, die Aus- setzung einer Sache z. B. des Bieres; das Propinationsrecht. Aby piva na v. blíže míle od města Olomúce v Skrbeni vařiti dal. Půh. V. piva (ze spílky) ku prodeji. Ve spilce pivo k výstavu leží. Us. — V. = výstavek, strom na čihadle, der Leimbaum. Šp. Vz Výstavek. — V. velebné svátosti, die Aus- setzung des hochwürdigsten Gutes. Dch. Výstava, výstávka, y, f. = výstav, vy-
stavení, též co vystaveno, die Ausstellung, das Ausgestellte. V. = snesení rozličných věcí na jedno místo a přiměřené jich dle druhův uspořádání. S. N. V. piva (výstav). Us. V. řemeslnických, uměleckých věci (prací), hospodářská, umělecká, Us., prů- myslnická, průmyslová, Nz., hromadná, Kol- lektiv-, v. ženských prací, ethnografická, přírodnicko-lékařská, elektrická. Us. V. ob- časná (periodisch), plemenného dobytka (Zuchtviehausstellung), obrazu, včelařská, zdravotní (hygienische A. ), květin; veřejná v. mrtvoly, öffent. Ausstellung einer Leiche (das Paradebett). Dch. V. hlavní, strojů, ležáku (piva), soukromá, Šp., odborná. Mus. 1880. 369. V. na lešení, Ausstellung auf der Schandbühne. J. tr. Biřic v koš ji (sťatou hlavu) metá k děsné výstavě. Čch. Mch. 72. V-u zaříditi, uspořádati. V. obrazů, světová. Vz S. N., KP. I. 94., Vlsk. 71. — V., die Darstellung. V. myšlének převelepá; Ale sloh a v. listu našeho a celý způsob, jakým své myšlénky vykládá, liší se značně od způsobu...; V. události tak plastická, tak živá, tak dojemná a při tom tak sprostná a nelíčená jest, že se jí dosti obdivovati nemůžeme. Sš. I. 97., II. 84., J. 158. (Hý. ). — V., die Darstellungsgabe. Dar pěkné vý- stavy. Pal. Rdh. I. 325. — V. = stavení, die Erbbauung, das Gebäude. Tamhle ta v. bude snad zámek nějaký. Us. — V. = be- sídka, přístřeší, ein Vorsprung am Gebäude, der Erker, die Vorlaube, das Vordach. — V. slovy = výklad, die Darstellung in Wor- ten. L. — V. = chlubnosť, marnosť, die Prahlerei. Kroj a stroj toliko na v-vu. L. — |
V. = výtka, die Ausstellung, Rüge. Puchm.
Vz Výstávka. Vystávající, vorspringend. Rst. 519.
1. Vystávání, n. = vystavění, die Auf-,
Erbauung. Bern. 2. Vystávání, n. = ostatek, der Rest.
Na Slov. Bern. Vystávaný; -án, a, o = vystavěný, er-
baut, aufgebaut. 1. Vystávati, erbauen, aufbauen. Na Slov.
Bern. 2. Vystávati = zůstávati, zbývati, übrig
sein; vyčnívati, hervorragen; nezaplacenu býti, ausstehen, nicht bezahlt sein. Bern. Vz Vystati. — V., vz Vystáti. Výstavba, y, f., der Aufbau. Dch.
Výstavce, e, m. = vystavitel. L. V ten
čas chiliasmu mají všichni páni i rytíři ja- kožto výstavci podřezáni a vypleněni býti. Pal. Výstavci, Ausstellungs-. — V., subst. =
strom výstavek, vz Výstavek. Vystavěcí básnictví, darstellende Dicht-
kunst. Jg. Vystavěč, e, m. = výstavce.
Výstavek, vku, m. = výstav, výstava. V.
piva. Vz Výstav. — V. = výstav, strom zů- stavený v pasece pro semeno n. ku potřebě zvláštní; výstavčí strom, der Ausstand, der Ausständer. Um. les., Hk., Škd. exc., Šd. — V. = strom vystavený od čižebníka, vz Výstav. Us. — V. = výtka, die Rüge, Aus- stellung. D. — V., der Aufbau. Věžovitý v. Zpr. arch. XII. seš. 2. str. 6. — V. = exe- kuce, die Exequirung. Na Slov. Bern. — V., der Bankrotte. Na Slov. Bern. Vystavení, n., vz Vystaviti.
Vystavění, n., vz Vystavěti.
Vystavený; -en, a, o, vz Vystaviti. Mr-
tvola leží na v-ném loži. Dch. — čemu. Krajina v-ná vpádům. Šf. Rozpr. 36. — kdy. V listině dne 31/1. v Klinicích knížetem Břetislavem v-né. Ddk. IV. 97. Vystavěný; -ěn, a, o, aufgebaut, erbaut,
vz Vystavěti. Nově v-ný klášter. Mus. 1880. 432. — kde. Zámok na skále v-ný. Dbš. Sl. pov. IV. 65. — z čeho. Dům vystavěný z cihel, z kamene. Kká. Td. 191., Er. P. 484. Vystavěti, ějí, ěj, eje, ěl, ěn. ění; vysta-
vovati = udělati, auf-, er-, ausbauen, anle- gen. — co: dům, město, V., zdi. Br. — co z čeho. V-viš pekny zamek z kameňa. Sl. ps. 223. Z jehožto (chrámu) zůstatků oby- vatelé nynější mohamedáni mešitu si v-li. Sš. Sk. 117. V. dům z kamene, ze dříví, z hlíny, Zlob., ze žuly. Ml. — co od čeho: dům od kamene, šp. dle něm. Jg. — jak: podlé nákresu. Ml. — co komu zač: do- mek za 1000 zl. — co s kým. Us. Vz Vy- staviti. — co kde (jak). Vratislav v-věl blíže Míšně samé poznovu hrad Gvozdec; Kolem chrámu dal chodbu vystavěti. Ddk. II. 319., IV. 261. V-vím klášter mezi ho- rami, tam budu bývať bez milováňa. Sš. P. 229. V. dům v lese, na skále, za dědinou atd. Chrám boží s pomocí milosti Kristovy v sobě vystavujeme. Sš. II. 63. — kdy (jak). Praha nebyla za rok v-věna. Kmp. Č. 129. Pod dvě léta nebude dům ten v-věn. Us. |
||
|
|||
Předchozí (1105)  Strana:1106  Další (1107) |