Předchozí (227)  Strana:228  Další (229) |
|
|||
228
|
|||
|
|||
Dennice lépe než denice, e, f., dennička
= denní, ranní hvězda, jitřenka, světlonoš, jitřena (Š. a Ž. ), der Morgenstern. Tuto (hvězdu) ráno dennici, večer zvířednicí jme- nují. Kom. Za dennice. V. Hvězda Venus či d. V. — D., ranní záře, das Morgenlicht. Th. Dennička, y, f., 1. dennice; 2. denní
zimnice, tägliches Fieber. Ja. Denniční, od dennice, Venus-. D. záře.
Tkadl. 1. Denník, u, denníček, čku, m., kniha,
ve kterou se každého dne zprávy spisují, das Tagebuch. D. hlavní, naturalni (pří- rodnin), vedlejší, účetní, důchodní, přehledný, vydání, práce, účtů veškerých, účtů obec- ných, příjmů, důchodků, od druhé strany (vzájemný), prodeje, vklad do denníku, výtah z denníku, zkoušení denníku, položka v den- níku, vložiti něco do denníku, v d. něco ve- psati. Sp. D. oznamův, Rapport-Journal. Čsk. Něco zapsati v d. nebo do denníku. Er. — D. = noviny, které každého dne vycházejí, Tageblatt, Journal: Národní Listy, Posel z Prahy, Pokrok atd. Pražský denník. 2. Denník, deník, u, m. = první žaludek
u přežvykujících zvířat, bachor, der Bansen. Vz Žaludek. D. — D. = nejtlustší střevo, slepé, jednooké, denní střevo, der Blind- darm. Us. — D., těřich. Aqu. — D., a, m., jistý druh ryb mořských. Aqu. Denníkový. Tagebuch-, Journal-. D. člá-
nek, položka, arch, vložka, list, účet, slou- pec. Šp. Dennivka, y, f., Gold-, Taglilie, Goldwurz.
Dennoch, doch, něm. Ač oni mluví, že
je někdo vysvobodí, ale sami nevědí kdo a kdy. Vz ještě: Přece, Nicméně, Však, Ne- méně. Denominativ-um, a, n., lat., d. verbum
= časoslovo od jména odvozené. Rk. Děnopis, u, m. Tagebuch, Ottersd., lépe:
Denník. Denský = Tage-. Na Slov. D. voda, das
Tagewasser. Vz Den (v hornictví). Denunciace, e, f., z lat., oznámení, udání,
Anzeige, Angabe. Denunciant, a, m., udavač, Angeber, An-
kläger. — Denunciat, a, m. = udaný, der Angegebene, Beklagte. Denunciovati koho = udati, angeben,
anzeigen. Rk. Deo gratias, lat., Bohu díky. Gott sei
Dank! Gottlob! Departement, fr. (departman), odbor, od-
děleni, okres, kraj. Rk. Geschäftskreis, Be- zirk, Kreis. Depci, vz Deptati.
Depekorace, e, f., z lat., zmenšení počtu
domácího dobytka. Depekoration. Depeše, e, f. = rychlá (úřední) zpráva,
ein schneller (ämtlicher) Bericht. Rk. Děpolt, a, m., Theobaldus. V.
Deponens, lat., d. verbum, časoslovo kryto-
činné. Rk. Deponent, a, m.; skladač, skladatel ně-
jaké věci, der Niederleger; svědek, Zeuge. Rk. Deponovati, z lat., co u koho - uložiti,
niederlegen, in Verwahrung geben; aus- sagen. Rk. |
Depopulace, e, f., z lat., vyhubení lidu.
Rk. Entvölkerung. Deportace, e, f., z lat., vyvezení ze země,
zavezení někoho někam, aby tím byl trestán. Rk. Verbannuug, Landesverweisung. Deportovati koho: zavézti trestance do
nějaké země za moře. Rk., J. tr. Verbannen, in die Verbannung abführen. Depositar, a, m., z lat., uchovavatel ulože-
ných věcí, Verwahrer eines Gutes. — Depo- sitní, z lat., schovací; d. peníze = schované, d. kasa (pokladnice). — Depositori-um, a, n., dle „Gymnasium", soudní vkladnice, ge- schlossener Schrank für wichtige Papiere. — Deposit-um, a, n., deposit, u, m., z lat., věc složená, ke schování daná, niedergelegtes, anvertrautes Gut. Soudní deposita schovati, vydati; d. obecní; nakládati s deposity a s ci- zími penězi. Rk., Šp. Depossesse, e, f., z lat., odnětí majetku,
Besitzentziehung, Austreibung. Depot, fr., z lat. (depó), sklad, skladiště,
Waarenniederlage; zástava, Unterpfand; do- plňovací vojsko, Ergänzungstruppen. Depravace, e, f., z lat., zkažení, zkáza.
Rk. Verderbniss, Verschlechterung. Deprekace, e, f., odprošení. Rk. Vz Mus.
Čas. 1844. str. 439. Abbitte; Ablehnung. Deprimovati, z lat., stlačiti, potlačiti,
nieder-, unterdrücken. Rk. Deprivace, e, f., oloupení. Beraubung.
Deps, debs, u, m. = depsání, das Getöse.
Vz Depsati. Depsati, depsávati = šustiti, Getös machen.
O 7 vstup. Když má (chudý) plúti na lodí, nedepšíť břehóv; jehoť chodbú klidni jsou břehové, neobstúpil ho zástup lidí. Sent. phil. ms. — čím: nohama. Ben. Deptati, deptám a depci, deptávati =
nohou tisknouti, treten. — co: hlínu; kůže (jako jirchář), víno. L. — po čem = šlapati; pohrdati. — co komu čím. Jeden druhému depce koněm paty. Jg. Depurganti-a, í, n. Dle Gymnasium. Či-
sticí léky. Reinigungsmittel. Deputace, e, f., z lat., poslání; poselstvo.
Absendung einiger Personen mit einem ge- wissen Auftrage. Deputat, u, m., náchlebek, výměrek (dříví,
obilí, pivo, máslo, sůl atd. ) dávaný co část' služného. Rk. Das Einkommen ausser der jährlichen Besoldung. Náchlebné (náchlebek) z plodin, z hospodářských výrobkův, dříví. Pt., Er. Má deputatu šest sudů piva atd. Us.; ne: deputat od šesti sudů. Deputátní kniha, náležitosť (Gebühr),
dříví, obilí, sůl, máslo atd. Deputat-. Deputatník, a, m. Deputatbeamte.
Deputovaný, z lat., poslaný, poslanec.
Abgeordneter. Rk. Deputovati = vyslati koho. — koho do
čeho: do sněmu, absenden, abordnen. Der, die, das (náměstka), jener, e, es
nevyjadřují se 1. po spojkách, nežli, jako': A na každý rok slaví den jeho jako svatého (=jako den svatého). Ale ten hrot v Konstantinopoli jestiť širší nežli v Paříži (= nežli hrot v P. ). — Když by se měl výrok opakovati. Černý květ jest obraz smutku, modrý milosti (= květ modrý obraz |
||
|
|||
Předchozí (227)  Strana:228  Další (229) |