Předchozí (520)  Strana:521  Další (522) |
|
|||
521
|
|||
|
|||
Chansonetka, y, f., zpěvačka písní prosto-
národních. Da. Chaos, u, m. (vz Epos), zející, nesmírná
prázdnota, propast'; nesmírná, bezsvětlá prázdnota, v níž byl svět stvořen; matizna nesličná a pustá, z níž svět vznikl, směs, směsice; tmavá, -širopustá propast'. Vj. Ch., směsice bez ladu a skladu. Brt. Chapačka, y, f. Jako na cha-ku = jako
na dračku. Rk. Vz Dračka, Das Fangen, Auf- fangen. Chapadlo, a, n., das Fangwerkzeug, -organ,
-fuss. Krok. Chápan, a, m., der Klammeraffe. Krok.
Chápati, vz Chopiti.
Chápavosť, i, f., Fassungskraft, Kapacität.
Ch. snadná, nesnadná. Nz. Chápavý = chápající, greifend. Ocas je
chápavý (k chápání způsobilý, točivý). Ssav. — Ch., auffassend. Ch. člověk (který dobře
chápe, pochopuje). Chapeau, fr., (šapó), klobouk.
Chapnouti, pnul a pl, ut, utí = chopiti. Č.
Chapný = chápavý. Us. u Krásné Hory
v Táborsku. Chaptalisovati, chaptalisiren, ve vinařství.
Šk. — Chaptoš, e, m., cabasson. Presl. Ssav.
Chaptýš, e, m. Chaptýši, bracheopoda. Ssav.
Chápy, pl., m., Kranich (nástroj). Topil.
Charabela, y, m., brkač, der Stolperer.
Na Mor. Jg. Charakter, u, m., z řec., znamená vryté
znamení, ráz, zvl. písmeno, die Zeichnung eines Buchstabens usw.; známku nějaké věci, která výhradně jí přináleží a kterou se liší od jiných, das Kennzeichen; ve smyslu pak mravním zvl. osobní povahu duševní; ve smyslu pak ještě užším mysl stálou, vytrvalou, která s dobrým vědomím trvá při svém pře- svědčení, der moralische Charakter. Někdy značí ch. také zevnější hodnosť, důstojnosť, titul, Würde, Rang. S. N. Charakterisovati = ráz, povahu věci líčiti. Rk. — Charak- teristický, výrazný, význačný; rázný, pod- statný, charakteristisch. — Charakteristika, y, f. = povahopis, die Charakteristík. — Charakterní: úkol, maska (v umění drama- tickém), hra, herec (dílem i intrikan). S. N. Charakterzug, šp. tah povahy. Das sind
seine Charakterzüge: to jsou vlastnosti, znaky jeho, stránky jeho povahy neb z krátka: po- vaha. Brs. 91. Charašó, z rus., pěkné, dobré, schön, gut.
To je ch. Us. ve vých. Čech. Jir. Charba, charpa, chrpa, y, f. Ve vých. Čech. chárba. Jir. Die Flocken-, Kornblume. Ch. obecní (modrák), černá, horní, latnatá, Jg. Sili jste pšenici a žíti budete chrpu. Štelc. Modrý jako chrpa. Jg. Modrák, modráček, sinokvět, světlák, nevaza, Šp. Od chrpy modré — sedm neděl do žně. V Želivsku. Sř.
Charbovitý, charpovitý, chrpovitý, korn- blumenartig. Charbový, charpový, chrpový, Korn-
blumen-. Ch. voda, barva. Jg. Charge, fr., (šarž), břemeno, Last, Fracht.
Ve vojenství 1. hodnosť, stupeň důstojnosti; 2. náboj; 3. rozkaz; 4. útok zvl. jízdy. S. N. Vz Šarže. |
Charidem-os, a, m., athen. vojevůdce.
Chari-s, ty, f. bohyně vděku, Milostenka,
Charitka. Grazie, Huldgöttin. Charkov, a, m., mě. v jižní Rusi. —
Charkovan, a, m. — Charkovský. Vz více v S. N. III. str. 1035. Charlatan, fr., (šarlatan), a, m., dryáčník;
tlučhuba, chvastoun. S. N. Quacksalber, Marktschreier, Windbeutel. Charles, fr., (Šarl), Karel.
Char-on, onta, m., řec., přívozník, jenž
zemřelé přes řeku Acheron na druhý svět převážel. Vj. Charouz, a, charouzek, zka, m., ein Häss-
licher. Rk. Charouzd, u, m., charouzdí, n., chrastí,
dürres Reisig. Přinesla z lesa jen ch. Us, Ber., Jg. Charouzna, y, f.. Feldhütte. Rk.
Charpa, vz Charba.
Charpený = charpový. Ch. květ. Tkadl.
Kornblumen-. Charpie, fr., (šarpí), z lat. carptum linteum
(trhané plátno), třepanina, cupanina, cupo- vání, u starých Čechův: chomáček rušený, knot rušený, S. N.; trhanček, Ms. bib., škubadlo (škubané plátno). Sal. Vz Ostruha. Gezupfte Leinwand, Wundfäden. Charta, y, f., list, ein Blatt, papír, Papier.
V. — Ch. magna, veliká listina anglické svobody, Verfassungsurkunde. Rk. — Ch. bianca, it., prázdný papír, Vollmacht auf einem unbeschriebenen Papier. (In bianco: na prázdném. Etwas in bianco lassen, něčeho v písme nevyplniti. J. tr. ). Vz Bianco. — Ch., mapa, Landkarte. Chartě, ěte, n., z: panchartě, Bastard.
Us., Jg. Charva, y, f., charvání, das Wehren, die
Vertheidigung. Na Slov. Bern. Charvát, a, m., stará domácí česká forma,
kteráž v novější době ustoupila formě Chor- vát, přijaté zbytečně od Maďarův. Ch. od hor (chrebtů), pod nimiž osedlí byli. Šf. St. I. 394. Ein Kroate. Vz o původu: Chorvát. Charvátský. Kroatisch. Ch. země. Háj.
Charváty, pl. Kroatien. Pojedeme do
Charvát. V Ch-tích. Pulk. Charviti se = hájiti se, sich wehren. Bern.
Charý, hässlich, zerschabt. Rk.
Charybd-is, y, f., nebezpečný vír mořský
mezi Italii a Sicílií, naproti Scylle; někdy místo propasti záhubné vůbec. Vj. Incidit in Scyllam, qui vult vitare Charybdim. Z bláta do louže; Z deště pod okap. Chasa, cháska, y, f. — Ch. = luza, chatra,
Volk, Gesindel, Pöbel. Zadní chasa obecného lidu. V. Záškodní ch., der Tross. Kom. Ne- rozumná a nemoudrá obecní chasa. V. I tu někde pod Slovany sebrala se nějaká chasa a odňaly ty padouchy všecky Vlachům. Břez. 186. — Ch. služebná, čeleď, pacholci a děvky. Das Gesinde, die Dienstboten. Us. Dej chase jísti bez nedostatku. Us. Ch. při dudech tancovala (se drncovala). Nyní je ch. zlá, vybíračná. Jg. Ch. mlynářská. Er. P. 169. — Ch. = mladý lid. die Jugend. Ch. naše skáče, výská. Kom. Co pak dělá chasa doma (děti) ? Us. — Ch. = lid branný. Rkk. 30. „Chasa pražská", prapor pražských myslivců, |
||
|
|||
Předchozí (520)  Strana:521  Další (522) |