Předchozí (1139)  Strana:1140  Další (1141) |
|
|||
1140
|
|||
|
|||
Prohněsti, prohnísti, hnětu, hnětl, ten,
ení, durchkneten, durcharbeiten. — co: těsto, D., — čím: rukama. — P., hnětením díru udělati, durchkneten, durchreissen. — co. Prohnětení, n., die Durcharbeitung. P.
těsta. Šm. Prohnětený, -ěn, a, o, uhnětený, prová-
lený, durchgearbeitet, durchgeknetet, P. těsto. Sm. Prohnil, u, m., nemoc koňská, když se
podbírá noha za spodem, die Durchfäule. Kůň má р-1у. Ja. — P., rak v kosti, der Knochen-, Beinfrass Ja. Prohnilý, durgefault, abgelegen. — kde.
Již jest na dvou místech р. Ros. Prohniti, hniji, il, ití: prohnívati, durch-
faulen. — abs. ' Již všechen prohnívá. Us. Prohnojiti,il,en,ení;prohnojovati, durch-
düngen. — co čím: pole dobrou mrvou. — se = projitřiti se, durcheitern, eiternd durch- dringen. Rána se prohnojila. Šm. Prohnouti, hnu, ul, ut, utí; prohýbati,
prohybovati, ein-, zurückblegen. — co čím: železný prut rukou. — se čím. Stromy ovocem se prohýbají. D. Obilí tíží klasův, člověk břemenem se prohýbá. — se přes co. Pres potok můsteček prohýbá se. Er. P. 197. Prohnutý; -ut, a, o, gebogen. P. poříz,
u bednáře, das Krummeisen. Šm. Prohoblovati, co: prkno (hoblováním
díru do něho udělati), durchhobeln. Ros. Prohoditi, il, zen, ení, na Slov. děn a
ění; prohazovati, prohozovati; proházeti, el, en, ení; proházívati = skrz něco hoditi, durchwerfen, V.; hoditi, hin-, vor-, aufwer- fen; pronésti, promluviti, dazwischen, hin- werfen, sagen, fahren lassen, aufwerfen, vor- bringen. Jg. — co: zemí, D., cestu (sníh s ní odkliditi), Us., Er. P. 153., obilí (há- zením čistiti). D. P. sníh, připomínku, zprávu. Dch. Kdykoli se šprým nějaký p-dil. Us. Tě. Příležitě tu propovídku prohodil. Sych. Také blázen někdy něco dobrého prohodí. Sych. -- čeho. P. o něčem slova, šp. m.: slovo. Brt. — co jak. Žertem pravdu pro- hoditi neškodí. Č. Prostořekým jazykem něco p. Sych. — co o čem, o kom. Vz P. čeho. Us. — co kudy: člunek skrze osnovu. Us. Písek skrze prohazovačku p. — co komu. Dobytku trochu slámy p. (hoditi). Bern. — co kdy. Některá slova v rozpráv- kách p. Jg. P. něco mezi řečí. Ml. Za řeči to p-dil. Us. Obilí se musí časem prohazo- vati. Šm. — co čím. Doma leccos hubou p. Plk. P. lopatou sníh, obilí. Šm. — co pro koho: slovíčko pro někoho p. Sych. — že. P-dil, že tam také byl. Us. Prohodivka, y,f.,propovídka, der Spruch.
Víd. list. Prohodivý, projectivus. P. síla, Sedl.
Probodnouti, dnul a dl, ut, utí, prohádati
= hádaje ztratiti, im Räthen irren, verlieren. -- co: dva zlaté. Us. Prohodovati =prokvasiti, verschmausen.
— co: statek, V., čas, D., pozůstalosť. Sych. — čeho. Ten prohodoval peněz (neurčitou sum- mou). Us. Prohodovný, hýřivý, marnotratný, pras
serisch. 1575. |
Prohokynařiti, il, en, ení, durch Uiber-
kauf verlieren. Jg. — co. Proholdovati = touláním utratiti, durch-
schwärmen. — co: vše. Ros. Proholenec, nce, m., proholený, ein Ge-
schorener. D. —■ P., kněz, ein Priester. Boč. ms. Probolení, n., das Scheren.
Proholený; -en, a, o, geschoren. Us.
Proholiti, il, en, ení, durchscheren. — co:
bradu Us. — co komu: knězi hlavu. Leg. Inhed sobě pleš proholi (o knězi). Zk. 405. Korunu (pleš) p. Háj. r. 1065. Proholubařiti, il, en, ení, durch Tauben-
liebhaberei verlieren. Ros. — co. Us. Prohonění, n., das Durchtreiben. Us.
Prohoněný; -ěn, a, o, vz Prohnati.
Prohoniti, vz Prohnati.
Prohoř, e, f., ves u Žlutice v Chebsku.
PL. Prohořčiti, il, en, ení = ztrpčiti,durch
u. durch bitter machen, durchbittern. Šm. Prohořelina, y, f., propálenina, das
Durchgebrannte. Šm. Prohořelý = propálený, durchgebrannt,
P. strop. Šm. Prohořeti, el, ení; prohořívati, prohárati,
prohořovati, durchbrennen. — abs. Strop prohořel. Přel, kdo při volbě nebyl zvolen. Na mor. Zlínsku. Brt, — kudy. Oheň již oknem p-vá. Šm. Prohospodařiti, il, en, ení, verwirth-
schaften. — co. Vz Prohodovati. Prohoukati, prokouknouti, knul a kl, ut,
utí, prohukovati, vergirren. Ros. Prohousti, hudu, houdl, hudení, durch
Musik verlieren. — abs. Tušíms prohoudl. Ros. — co. Us. Prohovořiti, il, en, ení = promluviti,
sagen, vorbringen. — co čím: čas marným tlacháním p. Prohození, n., das Durch-, Hinwerfen.
Prohozený; -en, a, o, hingeworfen. P.
slova. Dch. Prohra, y, f., der Verlust im Spiel. Stč.
Alg. 189. Prohrabati, prohrábnouti, bnul a bl, ut,
utí, durscharren. — co čím: kamna po- hrabáčem (aby popel spadl do popelníku). Us. — P scharrend durchsuchen. — co. Všecky kouty p-bal a přece ničeho nenašel. Us. Ft, Prohrábka, y, f., eine durchgescharrte
Stelle. Rk. P-ku v lese učiniti (prohrabe-li se vrstva stlaní). Us. Ft. Prohraná, é, f., das Verspielen, der Ver-
lust. Již jest má p-ná. Ros. Prohránek, nku, m. = prohra. V Po-
licku. Kšá. Prohrání, n., das Verspielen, prohra. P.
v sázce, das Verwetten. D. Prohraný; -án, a, o, verspielt. P. hra. Us. Prohrřáti, hraji, hrál, a prohrati, hrám,
hral, án, ání; prohrávati, verspielen, den
Kürzeren ziehen, Haar lassen müssen, ver-
wetten, verlieren, sachfällig werden. Jg. —
abs. Nehrej, neprohráš. Prov., Rb., Jg. Kdo
prohlídne, prohraje. D. — co: statek, při,
V., bitvu (ztratiti, Rs.), soud, sázku, D., pe-
níze, pole. Us. — co jak. Na jedno posezení
|
||
|
|||
Předchozí (1139)  Strana:1140  Další (1141) |