Předchozí (2)  Strana:3  Další (4) |
|
|||
3
|
|||
|
|||
Achroodextrin, u, m., v lučbě. Vstnk
m. 11.
Achylový. A. masť = diachilová. Čern
Př. 59. a-i stažené v á: pravím prám, pravil prál
pravíť prať. Vz Gb. H. ml. I. 564., Brt. D I. 80. aj (áj; vo starších textech ay, ai) dvoj-
hláska: volaj (novočes. volej), háj. -aj se zme- nilo v ej: vajce vejce, volajte volejte. V někte- rých tvarech nenastalo přehlasování: 1. vinterj. aj; 2. v koncovce aj 3. os. pl. v dialekt. vo- laj'; 3. není-li dvojhláskou va-jec. Vz Gb. H. ml. 1. 133.—135. Kdy začíná se aj m. ý a jak dlouho trvá? Začíná již v 1. pol. XIV. věku a trvá odtud až do sklonku XVI. věku. Ib. 282., 138. aj m. ý v Hájkově Herbáři a Velesl. Kal. Vz List. fil. 1894. 102., 210. nn. Dvojhl. aj, áj v Chromči na Mor. Vz List. fil. 1894. 85. Na Mor. někde se přehlasuje, jinde ni- koli. U Kroměř. jest jen v několika slovech: háj, máj, ráj, lišaj, ostatně se přehlasuje v éj a toto přechází v é. Brt. D. II. 15. Také u Brna, ib. 164., u Slavkova 147., u Kunšt. (dé, kréčí) 231., u mor. Kruml. (dé) 206., u Přer. v ej (dej) 36., u Malenovic (héjny, kréj) 2.; na Žďársku volej, ale kraj, máj atd. 247.; u Letovic někdy: kraj, dé, v imper. se krátí: počke. 104. Cf. Brt. D. II. 5., 35., 45., 69., 125., 134. U Týnce v ý: kraj — krý, hajný— hýný, Ib. 92. Cf. Mtc. 1896. 2., 4. Aj a ajta často v Ruk. královéhrad. Ajta není tam interjekcí, nýbrž má se čísti aj, ta (tu) a nikde není ajta, kde bychom žádali prostého aj. Seyk. Ruk. 62., Mus. 1896. 260. (ejhle tu). — Aj = baj, ba i. Mohla bych aj choditi, Sš. P. 117. aja stahuje se v á: hajati báti. Vz Gb. H.
ml. I. 555. Aj-ci m. ať si. Dšk. Jihč. I. 19.
aje stahuje se v á: délaješb děláš. Vz Gb. H. ml. 1. 555. Aji = a i. Mám bratra aj i sestru. P. Ostr.
Ajncety = sázky, vložky u peřin, Ein- sätze. Us. Nár. list.'1894. č. 306. Feuill. Ajsibon. Vz Kolec (3. dod.). Ajta, vz předcház. Aj. Akademický. A. šat v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 225. Akafisty = círk. zpěvy cyrillské (knihy).
Nár. list. cf. Ott. I. 607. Akkord také = přístroj, jenž označuje
akkordy. Taktoměry a a-dy. Cenník íirmy bratří Plachtů. Dhnl. Akkreditiv, u, m. = list úvěrní; v ob-
chodu poukázka (mandát) vydatelova na vy- zvaného (adressata), aby ověřenému (akkre- ditovanému) na účet vydatelův úvěru poskytl. Vz Ott. (Dhnl.). Akkusativ. Cf. Brt. D. II. 286.
Akloill = co jen, jak jen. Slov. Phľd. 1894. 306. Aklubic, e, m. = Cibulka., básn. (obrá-
ceně). List. fil. 1894. 418. Ako = jako, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 46.
Akoda = akože. Slov. Phfd. 1895. 119. Akorát = právě. A. nic nedostaneš. Dej mi kousek! Akorát (= nedám)! Brt. D. II. 513. Akorátní, pünktlich. Brt, D. II. 513. Aksamit tlačený, chlupatý, polohedvábný, |
strakatý. Wtr. Krj. I. 36. Ne vše a., co se
černá. Nov. Př. 272. Aksamítka = čepice, vydrovka s aksami-
tovým dénkem. Brt, D. II. 469. Aksenda m. asenda = odvod, k přisuto.
Brt, D. II. 129. Aksije = jáma na len. U Hump. NZ. 1893.
517. Aktinomykosa, v, f. Dr. Hlava a Honl.
1893. Aktinomykotický. A. onemocnění. Dr.
Hlava a Honl. 1893. Aktivný. A. kyselina. Vstnk. TIT. 2.
Aktovati = achtovati. Čel. Pr. m. II.
Akurát, vz Akorát (3. dod.). Brt. D. II. 438.
Alalie. Cf. Ott, VIII. 315.
Alamodový = který jest á la mode, oblí-
bený. A, píseň. Mus. 1895. 114., Zbrt. Tan. 256. Alamodský = alamodotu/ (3. dod.). A. ka-
safírek. XVIII. stol. Nár. list. 1895. č. 46. Feuill. Alaš-créme = alaš vyráběný ve způsobě
crému. Dhnl. exc. Á la tempera = způsob malby, dle něhož
barvy smíchány jsou s bílkem. Světz. 1893. Dhnl. Albert. Odvozeniny vz v Kotk. 10. — A.
Bohemus okolo r. 1239. Vz Vlč. Lit, 10. Albový. A. groš, peníz = bílý, stříbrný.
Čes. groš = 12 bílých peněz či denárův. Dml. List, 17., 27. Albrecht. Odvozeniny vz v Kotk. 10.
Alcipřěst m. arcipřěst z archipresbyter.
Gb. H. ml. I. 350. Aldehydický. A. funkce. Vstnk. IV. 128.
Aldobiosa, y, ť., v lučbě. Vstnk. IV. 22.
Aldosa, y, f., v lučbě. Vstnk. IV. 22., 23.
Ale = asi. Sýra ale 15 funtů; Aby starých
vín ale 10 beček prodáno bylo; Pošli máslo a ale 2 sejry. Kat, z Žer. II. 11., 29., 41 a j. -álek, přípona osobních jmen: Duchálek
(z Duchoslav), Macálek (z Matěj). Vz Kbrl. Sp. 11. Aleš z Albert n. Alexej. Kbrl. Sp. 9.
Aleus či alius = tinktura aloes. Us. Čern.
Př. 60. Alexandr. Odvozeniny vz v Kotk. 10.
Alexandreis. Vz Vlč. Lit. 21., 26.
Alexandrie. Tvary vz v Gb. Km. -a 36.
Alfa, halfa, sparto, esparto, listy trav stipa.
Vz Ott. VIII. 754., 1. 832. Alifer z alia fer (lat.) = jiné karty dej;
místy: alifert, adifer. Čern. Př. 92. -alík, přípona jmen osobních: Macalík
z Matěj), Janalík (z Jan) atd. Vz Kbrl. Šp. 11. Alkaličnosť, i, f., Alkalicität. Sterz. I. 122.
Alkaloid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. IV.
24. nn. Alkylalkohol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
IV. 23. Alkylat, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. III. 4.
Alkylglykosid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
IV. 22. Alkylovaný. A. anilin. Vz Vstnk. IV. 16.
Alkylthioalkoliol, u, m., v lučbě. Vz
Vstnk. IV. 23. Alkynalin, u, m. Vstnk. IV. 17.
Allegretto, it, = poněkud živě (v hudbě).
Dlml. |
||
|
|||
Předchozí (2)  Strana:3  Další (4) |