378

podobné slouží často k ozdobě slohu a na-
hrazuje někdy také nedostatek přiměřeného
slovesa jiného. Spravedlivý soud suďte. Br.
Palác výborným dílem udělali. Háj. Krvavým
potem se potil. Bydž. Já se ti zapíši takovým
zápisem. Háj. Slova jeho vonnějším duchem
dýchala. Kom. Usnul snem smrti. Br. Mučedl-
nickou smrtí zemříti. Št. Boj bojovati. — Pře-
často k naznačení vyššího stupně činnosti,
kde Němci příslovkami stupeň ten naznačují.
Vyznals dobré vyznání před mnohými svědky
(du hast ein sehr gutes Zeugniss abgelegt).
Br. Všichni ho plakali pláčem velmi velikým.
Br. Modlitbou dlouhou se modlil. Br. Srdečnou
milostí milují Boha. Št. Velikým hříchem
zhřešil. St. Velikou prosbou někoho prositi.
Svěd. Porazil je porážkou velikou. Br. Ctili
jej ctí velikou. Br. Srdečným pláčem plakal.
Běžel během, honoucím během, během bě-
houcím. Mk. —O., pohanění, Beschimpfung.
Protivné proti sobě o. slyšala. BO. Z toho o.
poče té dievce porokovati. BO.

Opakovati, vz Opáčiti. — O. se = pama-
tovati. Opakuj se na zadní kola (kolečka).
Opakuj se na to nejhorše. Us. u Opav. Klš.,
Pk. '

Opal, u, m., opálení i co opáleno, der Brand.
Č.

Opál, u, m., drahý kámen. Opal. O. obsahuje
kyselinu křemičitou a vodu. Odrůdy. 1. o.
drahý (bílý, slabě prosvítavý, vynikající měni-
vostí ohnivých barev); 2. hydrofan; 3. o.
obecný (a) mléčný, b) voskový); 4. poloopál;
5. dřevnatý; 6. jaspisový; 7. o. sražený, Kie-
selsinter; o. skelný, hyalith. Vz Tvrdokam.
Bř. N. 182. Vz S. N., KP. III. 194.

Opálací, k opálání se hodící. O. lopata,
(opálka), Wurfschaufel. V.

Opálač, e, m., opálající, der Worfler, Wan-
ner. Ros.

Opálačka, y, f., která opálá, die Worflerin.
— O., opálka, die Futterschwinge. Aqu.

Opálání, n., pŕevívání, das Schwingen.
O. obilí. — O. nepřítomných (přetřásání).
Kom., Skl. V. 132. Durchhecheln, n.

Opálati = na říčici, lopatě, neckách atd.
zmítati, převívati, wannen, auswannen, schwin-
gen, hin u. her werfen, V.; opětovati, pře-
třásati, wiederholen, durchziehen, sichten;
na Mor. a na Slov. sem tam hýbati, bewegen,
Jg. — co. Chléb (místo válení), když řídké
těsto a nedostatek mouky. Us. (Bosk.). Něčí
slova o. Br., Bart. I. 2G. Po druhé chci ru-
kopis svůj o. Jg., Scip. — co na čem: obilí
na neckách, V., na opálce. Us. Jest na řídkém
řešetě opalán (ještě neohoblovaný, nevyce-
povaný, hrubý). Sych., Č. — koho: = pře-
třásati. Ros. — co, koho kde: v listech
(vytýkati). Ohláš. Něco v mozku opálati (o ně-
čem přemýšleti). Žalanský. — co čím: obilí
opálkou. Kom. — co komu. Mrtvému koni
oves opálá. Prov., Ros. Mrtvému koni pozdě
oves opálati. Č. 193. — co proč. Z posměchu
a potupy slova něčí o. Br. — co jak. Jedny
a též věci až do ošklivosti opálá. Br. — čím.
O. bokama (boky) — sem tam házeti, na Mor.
— O. za někým = jíti. Na Slov.

Opalek,lku, m., nedopalek, oharek svíčky,
dřeva. Dřevo zhašené slove o. Kom. Lösch-
brand, Brand, m.

Opálení, n., das Abbrennen, Absengen.
Vz více v S. N.

Opálenina, y, í., die Versengung. O-nu
hojiti. Jg.

Opálený; opálen, a, o., abge-, umge-, ver-
brannt. O. poleno, hlavné. V. Jest opálen jako
smrž (= velmi). Us. Litomyšl. Bda. Ještě není
dosť opálen (ovochlovaný, ocepovaný = je
hrubý). Č. — čím: sluncem. — od čeho:
od slunce. D. — Opálený = ošizený.

Opalice, ves u Krumlova. PL.

Opalinka žabí, opalina ranarum, nálevník.
Frč. 16.

Opalisovati, lesknouti se jako opál, opa-
lisiren. Presl.

Opáliti, il, en, ení; opalovati, abbrennen,
sengen, versengen, besengen, ansengen. —
co komu: sobě vlasy, svini, koly, D., ne-
čistotu stříbra. Kom. — co čím: svíčkou.
Opálil si oči. Vz Škoda. Č. — se — ohořeti.
D. — se, koho — ošiditi. Vz Ošiditi. U Místka
= udeřiti. Mtl.

Opalka, y, f., starý hrad a ves u Strážova
v Klatovsku. Vz S. N.

Opálka, opálička, y, f., die Futter-
schwinge. Ovalní pletená nádoba na opálání
obilí. O., nádoba na způsob necek na opá-
lání obilí. V Opav. Pk. Vz Prk. Př. 8. Oves
opálkou,_vna opálce opálati. Vz Opálati. Kom.,
V., Pt. Štěstí ve válce odneseš na opálce.
Slez. Tč. Píci opálkou čistiti. Br. — O., opálaci
lopata. Wurfschaufel. V.

Opalovací, Senge-. O. válec. Sengewalze.
Techn.

Opálový, Opal-. O. lesk.

Opancéřovati, umpanzern. D.

Opanky, pl., f., druh obuvi, v některých
jihoslovan. krajinách, podešev, jehož kraje
přes nohu zahnuté řemínky se stahují. S. N.
Také Hdk. Vz Obnožky: na Slov.

Opanování, n., Bemächtigung, Besitzer-
greifung. O. skrze dlouhé vládnutí a užívání.
Reš.

Opanovaný, unterworfen. Jg.

Opauovatel, e, m., der Eroberer.

Opanovati = podrobiti se, pánem nad
čím se státi, sich bemächtigen, worüber Herr-
schaft erlangen. V. — co: zemi, Háj., Br.,
město na čas, Har., bojiště, Čsk., ruch, Dch.,
srdce něčí (uchvátiti), V., D., svět. D. — co
čím: zemi zbraní. —- co kdy. Kteříž po
zajetí lidu božího dědictví jejich opanovali.
Br. — jak. Mnohé pevnosti Turek lstivě a
pod přátelstvím opanoval. Har. II. 145.

Opaprykovati, opepřiti, pfeffern. Slov. —
co: maso.

Opar, u, oparek, rku, m., horká pára,
heisser Dunst. Ros. — O., horkosť, Hitze,
Zde je velký o. od slunce. Us. O. mne po-
lejval = potil jsem se. Us. u Rychn. Msk. —
O., osyp na nose neb na listech z velikého
horka. Sonnenstich, m., Hitzblattern, Bart-
flechte. Nechci po něm píti, má o. na hubě.
Us. — O., pára, požár, Dunst, m. V. — O.,
parnatý obor. Krok. — O., der Brand, ve
vinařství. Z Us. Čk. Vz Čk. 314.

Opara, y, f., opar, Dunst, m. V. — O.,
vyraženina, Hitzblattern. Us.

Opařany, dle Dolany, ves v Bechyňsku.
Vz S. N.