Předchozí (1101)  Strana:1102  Další (1103) |
|
|||
1102
|
|||
|
|||
Příštítnatý, beinahe schildförmig. Ros. P.
list. Rostl. Přištívac, e, m., poštívač, der Hetzer.
Kom. J. 680., V. Přištívačka, y, f., die Hetzerin. D.
Přištívati, vz Přišívati.
Přišťknouti, knul a kl, ut, utí; přišti-
kovati = blízko u konce utrhnouti, nahe am Ende abkneipen, abreissen. — co čím: trávu jazykem, Us., zuby. Zlob. — Br. Přištrykovati, vz Připlésti (přidělati).
v příšťú = v příští. Kat. 2012.
Přišívati, štvu; přištívati, hetzen, zu-
schüren. — koho proti komu. Ros. — se komu na koho (sočiti). Přištívali se kně- žím samaritanským na Židy. Plác. Přišulati, vz Šulati.
1. Přišuliti, il, en, ení, přišulovati =při-
váleti, zuwärgeln. Šuláci a šulačky přišulují č. našulují loky (vlnu), když se п<ч stroji přede. Techn. III. 271. 2. Přišuliti — přikouliti. U Brušperka.
Přišuměti, ěl, ění, herbeisausen. Jg. Přišumiti se, il, ení, zerlumpt herbei- kommen. Ros. Přišupati, mehr hauen. — komu. Us. Cf.
Přišibati. Tč. — P., šupaje přijíti, scheifend ankommen. Us. Hý. Přišupovati, na Ostrav. přišupkovati,
Schleifschritte machen. — kdy čím: při val- číku se trochu nohama přišupkuje. Vz Při- šoupati. Tč. Přišustati, zuwerfen mit der Schaufel
o. mit Füssen. — čeho kam: písku. — co čím: pískem. Na Ostrav. TČ. Přišuškati = přišušlati. Na Mor. Lpř.
Přišušlati, přišušlovati, zuwispeln, zu-
flüstern. — komu co. Na Ostrav. Tč. Přišvihnouti, hnul a hl, ut, utí; přišvi-
hati, přišvihovati, mehr hauen. — komu. Tomu dítěti přišvihej. Velenský. — koho čím: koně bičem. Přišvihnutí, přišvihání, přišvihování, das
Zuhauen. Jg. Příť = přáti, 2) náviděti koho, ihm ge-
wogen sein. U Ораv. Klš. Přitáčení, n., častější přitočení, uvádění,
die Zuwendung; Anführung. To jeho nej- menších okolností p. Sš. J. 5. Přitáčený; -en, a, o, zugedreht, zuge-
wendet , allegirt. — kde. Z onoho místa v novém zákoně často přitáčeného. Sš. I. 111. Přitáčeti, vz Přitočiti.
Přítah, u, m., der Zuzug, die Anziehung.
P. jakýsi nadpřirozený a božský. Sš. L. 35. — P., die Attraktion. Čtení м p-hem se béře. Sš. J. 265. U Ndr.: připodobování. Přitahač, e, m., das Ziehband. Na Ostrav.
Tě. Vz Přitahák. Přitahák, u, m., das Ziehband (ein eiser-
nes Band); der Radreifzieher. P. lodní, der Enterhaken. Přitáhavosť, i, f., přitažlivosť, moc při-
takavá, die Anziehungskraft.. Voda má víc p-sti ku dřevu. Sedl. — Mus. Vz Přitažlivost'. Přitáhavý, anziehend, Anziehungs-. P.
moc. Pal. Radh. 4. 159. Přitáhlík, u, m., der Nietenanzieher. Šp.
Přitáhnouti (zastr. přitiehnouti, přitáh-
nouti), ul, ut, utí, (zastr. přitahu), táhl, tažen, |
ení; přitáhati, přitahovati = k něčemu táh-
nbuti, zu-, anziehen; přivolati, přilákati, zu- ziehen ; stáhnouti, zatáhnouti, ein-, zusam- menziehen; přitrhnouti, přijíti, anrücken, einziehen, einmarschiren. Jg. — co: uzel, Us., mlýnský pytlík. Vys. — (co), kam: něco k sobě. D. P. k boji. Troj. Vojsko k němu přitáhlo. Har. Kdyby více štol dě- dičných k jednomu dolu přitáhlo (přišlo). Vys. Nepřítel do země přitáhl. Har., Troj. P. pod lípu. St. skl. Ukázal, že mu snadno srdce lidská k sobě přitahovati. Sš. J. 200. — na čem: na obilí (přidražiti). J. tr. —
kudy kam. Přitažechu po hoře až na naj- vyšší vrh. BO. —- (co) komu. Stolici blíže si přitáhnoti. Šm. P. mlýnu. Vys. — Jel., Tkad. — co čím: podkovu hřebíkem, Jel, loď hákem. Jg. Ženská prstem víc přitáhne, než kdo dva voly zapřálme. — kam proč. Míšenský přitáhl do země návodem těch panuov. Let. 8. — co, kam jak. Čechove k Polné brannú rukú přitáhli. Let. 189. Troj. Něco z tuha p. Šm. Někoho za vlasy p. Šm. — komu čím, s kým nač: vojskem (s voj-
skem) na pomoc. Na pomoc p. Flav. — adv.: jezdecky. Us. — si co čím. Přitáhl si tím všeobecnou zášť, lépe: způsobil si tím obecnou zášť. Bs. P-hl si nemoc, lépe způ- sobil, ač čteme: Proč chcete k sobě nemoc ještě nad to všecko p. ? Žer. Cf.: Nemoc si přihnati, uhnati. Přitáhnutí, n., das Anziehen. V., P. vojska,
das Anrücken. D. Pod přitáhnutím od dvou věci rozumějících, šp. m.: vezma (vzav) k sobě dva znalce. Pr. Přitahovací, Anziehungs-. P. moc, síla.
Us. Přitahovač, e, přitahováček, čku, m.,
der Anzughaken, -meissel. Šp. — P., sval- Vz Schd. II. 331. Přitahovadlo, a, n., u dveří, der Knopf.
Us. Přitahování, n., die Zuziehung. P. se
proudů elektrických, KP. II. 233., polů ma- gnetů. KP. II. 187. Přitahovati, vz Přitáhnouti.
Přitahovátko, a, n., der Schraubenzieher
(am Gewehr). Šm. Přitahovka, y, f., die Zugwinde. Sm.
Přitajiti, il, en, ení, přitajovati, ein wenig
verheimlichen. — co, koho, se. Us. Přitakati, přitakovati = přisvědčovati.
Šml. — komu. Přiťalúpiti sa = připlchtiti se. P-píl sa
společník nemilý. Na mor. Zlínsku. Brt. Vz Přitěloupiti se. Přitancovati, herbeitanzen.
Přitanouti nač: na mysl. Šm. Vz Tanouti.
Přitápěti, vz Přitopiti.
Přiťapkati, leise zuschlagen. — čím. Když
se máslo v másnici již začíná stloukati, to se máslicí (topůrkem) přiťapkuje. Na Ostrav. Tč. — se — nejistě, necvičené choditi (hlav. o dětech), antrippeln, anpatschen, angepatscht kommen. Us. na Mor. Mřk., Hý. — kam. P-kal se k nám. Ib. Hý. Přitarabiti se, il, ení, schwerfällig kom-
men. Šm. Přitasiti, il, en, ení, hinzunehmen. Ros.
-- se ke komu (přitovaryšiti). Us. |
||
|
|||
Předchozí (1101)  Strana:1102  Další (1103) |